Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co se děje ve světelném znečištění?

Co se děje ve světelném znečištění?

6.jpg
Přinášíme Vám několik drobných aktualit z dění v oblasti světelného znečištění...

Thingbig
Thingbig
První aktualitou je projekt skupiny mladých lidí s názvem Výzkum a popularizace světelného znečištění, který částkou 90 000 Kč podpořila nadace O2 v programu Think big. Nejnákladnější část projektu realizuje Vojtěch Kohout. Jde o sestavení přesné měřící aparatury k měření jasu oblohy, zejména v cenných přírodních lokalitách, např. národních parcích. Dále bude Martin Mašek a Jan Kondziolka měřit jas oblohy pomocí skymetrů a Paula Parikrupová zjišťovat druhovou skladbu hmyzu u lamp veřejného osvětlení. S výsledky získanými za předešlé období pojede Paula Parikrupová prezentovat na mezinárodní sympozium, které se koná 6. - 8. 10. v Německu v městě Osnabrück. Pokud chcete sledovat sympozium on line, máte možnost na stránkách sympozia.

Další novinkou jsou dva nové letáky, které vydala Česká astronomická společnost. První z nich je tematicky zaměřený na měření pomocí skymeteru. Druhý obecně informuje o světelném znečištění. Výhodou obou je, že jsou optimalizovány pro černobílý tisk. Ke stažení zde - Světelné znečištění (v kostce) a Měříme "tmu" s přístrojem SQM.

Dále chceme připomenout soutěž, kterou Česká astronomická společnost vyhlásila před prázdninami, a to Soutěz o nejlepší studentskou práci na téma světelné znečištění. Do soutěže se může zapojit každý středoškolák, hlavní výhrou je finanční odměna 5 000 Kč.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »