Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma světelné znečištění

Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma světelné znečištění

Logo SOC
Logo SOC
Česká astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.

Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.

Pravidla

Soutěž se vztahuje k 34. ročníku SOČ, tzn. školní rok 2011/2012. Hlavní výhrou je finanční odměna 5000 Kč, pro každého účasníka jsou pak zajištěny drobné věcné ceny. Vítězem se stává práce, která postoupí nejdále v soutěži; v případě shodného umístění bude hlavní cena rozdělena. Účast není omezena kategorií, ve které je práce přihlášena, pouze hlavním tématem práce musí být světelné znečištění a jeho konsekvence. Soutěž bude vyhodnocena po skončení 34. ročníku SOČ. Soutěž organizačně zajištuje Jan Kondziolka, soutěžní práce přihlašujte na email kondziolkajan(zavináč)seznam.cz, ideálně již před započetím práce (např. kvůli možnosti zpracovávání dvou tématicky shodných prací, doporučení spolupracovníků, materiální pomoc atd.; není však nutnou podmínkou!)

Témata, nápady, cíle…

"Výhodou" světelného znečištění je, že se jedná o problém multidisciplinární, proto okruh témat není jen astronomický. Z kategorií SOČ se může například týkat okruhů zdravotnictví, ochrany a tvorby životního prostředí, biologie, matematiky a statistiky, architektury, nebo elektrotechniky. Pokud přesto sami nevíte, čemu se věnovat, nebo nemáte s kým, ale máte chuť něco udělat, případně vám chybí technické prostředky pro realizaci, ozvěte se na email kondziolkajan(zavináč)seznam.cz, rádi vám pomůžeme. Zde je několik vhodných témat pro inspiraci: Zjištování druhové skladby hmyzu lákaného různými typy výbojek, případně typů lamp; srovnání stejných biotopů různě zasažených světelným znečištěním; měření fyziologických funkcí člověka při spánku při různých hladinách osvětlení; modelování mapy světelného znečištění na základě dat z terénu; statistické zpracování příspěvku světla domácnostní; sledování vlivu světelného znečištění na netopýry a mnohé další.

Budeme samozřejmě rádi, když se s pracemi zúčastní i vysokoškoláci, otevření vysokoškolského kola závisí na zájmu soutěžících a hlavně na financích... Proto vysokoškoláci, co jste se v druháku rozhodovali co dál dělat a světelné znečištění byla jasná volba, ozvěte se!

Další informace na www.SOC.cz




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »