Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Česká krajina
Česká krajina
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.

Světelné znečištění

Tito lidé se nazývají astronomy a ke své práci potřebují tmu. Světelné znečištění se řadí k problémům dneška jako je globální změna klimatu (ať už tomu věříme, nebo ne), úbytek biodiverzity, nebo zabetonovávání krajiny. Ve zkratce se jedná o to, že nehospodárným svícením je obloha mnohonásobně světlejší než přirozeně, což nás stojí vyhozené peníze. Dopady jsou samozřejmě širší, například že nekvalitní osvětlení bezpečnost paradoxně snižuje, likviduje hejna nočních živočichů a to nejen hmyzu a samozřejmě také obtěžuje člověka ve spánku. Kvalitně a hospodárně se má ve skutečnosti svítit tak, aby se minimalizovalo světlo unikající do prostoru nad vodorovnou rovinou lampy, neboli se má svítit na to, co osvětlujeme (silnice, budova…) a ne do vzduchu. Toť ve velké zkratce, ze které je patrné, že jde o problém interdisciplinární a nejen astronomický.

Jak s tím souvisí architektura?

Nekvalitně osvětlená architektura je bezpochyby také producentem tohoto rušivého světla. Ne hlavním, tu více, tu méně, ale tisíckrát nic porazilo slona.

Pokud se podíváme na hlavní oblasti, kde bývá architektura nevhodně osvětlena, můžeme je rozdělit asi takto:

- Moderní prosklené budovy: Jedná se zpravidla o různé kancelářské budovy, úřady, nebo obchodní centra. Noční osvětlení budovy zde bývá řešeno tak, že se prostě nechá v budově přes noc rozsvíceno. Světlo pak uniká všemi směry z budovy.

Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
phoca_thumb_l_obr3_3.jpg
- Kostely a jiné památky: Každé město, každá vesnice považuje svůj kostel, kostelík čí kapličku za chloubu hodnou zvláštního odivu. Na občany - voliče také udělá dojem, když se pro zvelebení místní chlouby něco udělalo. Bohužel logika některých úřadů je taková, že když už osvětlit, tak pořádně a ať to široko daleko vidí. Památka je pak osvětlena širokým svazkem světla, který jen tak mimochodem osvětluje památku a září do širokých plání. Nevěříte?

- Ulice: úzké ulice, zpravidla v historických centrech měst bývají osvětleny lampami se světelnou charakteristikou vyzařující značně i do prostoru nad lampou. Často se můžeme setkat i s koulemi, které nezřídka svítí více nad sebe, než pod sebe. Logika architektů je taková, že při jednom osvětlí jak ulici, tak okolní domy.

phoca_thumb_l_obr5_3.jpg
- Další stavby: Většinou se jedná o průmyslové stavby (most, fabrika, důl…) nebo o všemožné budovy (školy, úřady, obchody…) o kterých si jejich majitel či město myslí, že jsou natolik významné či krásné, že by měly být i v noci všem na odiv. Logika špatného osvětlování zde bývá stejná jako u kostelů a památek - ať to jde vidět už z dálky!

Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Tolik tedy úvodem, v příštím díle si řekneme co s tím dělat a navrhneme kvalitnější a úspornější řešení.

Vytvořeno pro server Talentum.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »