GaNOpět vám přinášíme přehled několika drobných aktualit na poli světelného znečištění. Tou nejpodstatnější je zahájení nového ročníku celosvětového projektu Globe At Night, který v minulém roce podpořilo 115 zemí a podařilo se tak nashromáždit přes 60 tisíc pozorování. Globe At Night má letos hned 4 turnusy.
První z nich je odkaz na pořad Českého rozhlasu Leonardo Třetí dimenze, kde vystoupil Pavel Suchan, předseda Skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti a další odborníci. Řeč byla o Jizerské oblasti tmavé oblohy.
3dimenzeDále je potřeba připomenout, že je opět možné zapojit se do projektu GLOBE at Night, který má za úkol mapovat světelné znečištění po celém světě a hlavně zvýšit povědomí o tomto problému. Princip je zcela jednoduchý - na stránkách GLOBE at Night si stáhnete vyhledávací mapky souhvězdí Orion, u něho pak po setmění učiníte patřičné (a na stránkách popsané) pozorování a posléze odešlete hlášení, kolik hvězd jste byli schopni vidět. Do roku 2011 přispěli do projektu lidé ze 115 zemí světa počtem 66 000 měření. Projekt je tak do dnešního dne nejúspěšnější kampaní svého druhu. Pokud vám současné sychravé počasí nedovolí pozorovat v nynějším termínu 14. - 23. ledna, máte další šanci 12. - 21. února, 13. - 22. března a 11. - 20. dubna.
ThingbigPodobným projektem, jako GLOBE at Night, je How many stars…?. Ten probíhá po celý rok a v principu je podobný kampani GLOBE at Night. Potěšující zprávou je, že slovenští kolegové zprovoznili slovenský překlad stránek tohoto projektu a nejen to. Stránky obsahují i mnohé další informace. Najdete je na stránce svetelneznecistenie.sk.
A poslední aktualitou je ukázka kartičky pro děti, kterou vydala Česká astronomická společnost spolu s mladými lidmi z projektu Výzkum a popularizace světelného znečištění. Ten podporuje Nadace O2 v rámci projektu Think Big. Pokud se podaří sehnat další finanční prostředky, budou jistě následovat další podobné série, například o tom, jak se hmyzák zamiloval do lampy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
