Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co nového ve světelném znečištění?

Co nového ve světelném znečištění?

GaN
GaN
Opět vám přinášíme přehled několika drobných aktualit na poli světelného znečištění. Tou nejpodstatnější je zahájení nového ročníku celosvětového projektu Globe At Night, který v minulém roce podpořilo 115 zemí a podařilo se tak nashromáždit přes 60 tisíc pozorování. Globe At Night má letos hned 4 turnusy.

První z nich je odkaz na pořad Českého rozhlasu Leonardo Třetí dimenze, kde vystoupil Pavel Suchan, předseda Skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti a další odborníci. Řeč byla o Jizerské oblasti tmavé oblohy.

3dimenze
3dimenze
Dále je potřeba připomenout, že je opět možné zapojit se do projektu GLOBE at Night, který má za úkol mapovat světelné znečištění po celém světě a hlavně zvýšit povědomí o tomto problému. Princip je zcela jednoduchý - na stránkách GLOBE at Night si stáhnete vyhledávací mapky souhvězdí Orion, u něho pak po setmění učiníte patřičné (a na stránkách popsané) pozorování a posléze odešlete hlášení, kolik hvězd jste byli schopni vidět. Do roku 2011 přispěli do projektu lidé ze 115 zemí světa počtem 66 000 měření. Projekt je tak do dnešního dne nejúspěšnější kampaní svého druhu. Pokud vám současné sychravé počasí nedovolí pozorovat v nynějším termínu 14. - 23. ledna, máte další šanci 12. - 21. února, 13. - 22. března a 11. - 20. dubna.

Thingbig
Thingbig
Podobným projektem, jako GLOBE at Night, je How many stars…?. Ten probíhá po celý rok a v principu je podobný kampani GLOBE at Night. Potěšující zprávou je, že slovenští kolegové zprovoznili slovenský překlad stránek tohoto projektu a nejen to. Stránky obsahují i mnohé další informace. Najdete je na stránce svetelneznecistenie.sk.

A poslední aktualitou je ukázka kartičky pro děti, kterou vydala Česká astronomická společnost spolu s mladými lidmi z projektu Výzkum a popularizace světelného znečištění. Ten podporuje Nadace O2 v rámci projektu Think Big. Pokud se podaří sehnat další finanční prostředky, budou jistě následovat další podobné série, například o tom, jak se hmyzák zamiloval do lampy.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »