Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Mapa rozsvíceného Brna

Mapa rozsvíceného Brna

Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.

„Světelné znečištění bezesporu škodí nočnímu prostředí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vůbec přitom nejde o astronomy. Přemíra světla zhoršuje kvalitu našeho života – k regeneraci potřebují v noci přirozenou tmu nejen lidé, ale také ostatní fauna a flora. Trend je ale bohužel zcela opačný, světla v noci přibývá a snaha jej omezit je podobná jako boj Dona Quijota s větrnými mlýny.“
 
135782.png
 
Na sklonku jarní „karantény“ 10. dubna vznikla unikátní světelná mapa nočního Brna, na které „chybí“ veřejné pouliční osvětlení. A zhasnuto měly také některé památky i  reklamy. Technické sítě města Brna je totiž za účelem pořízení světelné mapy záměrně vypnuly. Hvězdárna a planetárium Brno pak v sobotu 23. října nechala pořídit i noční mapu tradičního, tedy „rozsvíceného“ města. Opět se snímkovalo letadlem VulcanAir P68C TC – OK-GIS, které z výšky 1429 metrů nad terénem pořídilo celkem 807 záběrů. Společnost TopGis je pak upravila a sestavila dohromady.
 
„Zatímco jarní situace, kdy zhaslo pouliční osvětlení, byla poněkud nestandardní, naše doplna rozsvícená mapa odpovídá každonoční situaci,“ dodává Jiří Dušek. „Rozdíly jsou patrné na první pohled. Obě datová díla budou nyní předána odborníkům k další analýze a interpretaci.“
 
Kompletní mapu rozsvíceného Brna najdete na stejném místě jako mapu Brna zhasnutého, tedy na www.brno.cz/nocni-brno
 

Během uplynulých měsíců se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno také spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. 
 
„Protože jsme chtěli zachytit co nejtemnější oblohu, vydali jsme se několikrát do rakouských hor,” dodává Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno. „Ačkoliv i v Rakousku jsou v legislativě dotýkající se světelného znečištění na startovní čáře tak jako my, existují tam města, kde do toho místní samosprávy prostě jdou na vlastní pěst. Cíleně se starají o to, aby alespoň pouliční osvětlení a osvětlení památek zbytečně nezatěžovalo přírodu včetně nás samotných, a my se tak mimo jiné dobře vyspali a navíc se mohli i nerušeně kochat pohledy na hvězdnou oblohu.“ 
 
Výsledkem přeshraniční spolupráce je krátký film V zajetí světla. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podívejte se na něj, snad v dokumentu najdete něco užitečného i pro sebe.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »