Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.
„Světelné znečištění bezesporu škodí nočnímu prostředí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vůbec přitom nejde o astronomy. Přemíra světla zhoršuje kvalitu našeho života – k regeneraci potřebují v noci přirozenou tmu nejen lidé, ale také ostatní fauna a flora. Trend je ale bohužel zcela opačný, světla v noci přibývá a snaha jej omezit je podobná jako boj Dona Quijota s větrnými mlýny.“
Na sklonku jarní „karantény“ 10. dubna vznikla unikátní světelná mapa nočního Brna, na které „chybí“ veřejné pouliční osvětlení. A zhasnuto měly také některé památky i reklamy. Technické sítě města Brna je totiž za účelem pořízení světelné mapy záměrně vypnuly. Hvězdárna a planetárium Brno pak v sobotu 23. října nechala pořídit i noční mapu tradičního, tedy „rozsvíceného“ města. Opět se snímkovalo letadlem VulcanAir P68C TC – OK-GIS, které z výšky 1429 metrů nad terénem pořídilo celkem 807 záběrů. Společnost TopGis je pak upravila a sestavila dohromady.
„Zatímco jarní situace, kdy zhaslo pouliční osvětlení, byla poněkud nestandardní, naše doplna rozsvícená mapa odpovídá každonoční situaci,“ dodává Jiří Dušek. „Rozdíly jsou patrné na první pohled. Obě datová díla budou nyní předána odborníkům k další analýze a interpretaci.“
Kompletní mapu rozsvíceného Brna najdete na stejném místě jako mapu Brna zhasnutého, tedy na www.brno.cz/nocni-brno
Během uplynulých měsíců se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno také spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí.
„Protože jsme chtěli zachytit co nejtemnější oblohu, vydali jsme se několikrát do rakouských hor,” dodává Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno. „Ačkoliv i v Rakousku jsou v legislativě dotýkající se světelného znečištění na startovní čáře tak jako my, existují tam města, kde do toho místní samosprávy prostě jdou na vlastní pěst. Cíleně se starají o to, aby alespoň pouliční osvětlení a osvětlení památek zbytečně nezatěžovalo přírodu včetně nás samotných, a my se tak mimo jiné dobře vyspali a navíc se mohli i nerušeně kochat pohledy na hvězdnou oblohu.“
Výsledkem přeshraniční spolupráce je krátký film V zajetí světla. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podívejte se na něj, snad v dokumentu najdete něco užitečného i pro sebe.
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co