Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyjít ven a zaklonit hlavu

Vyjít ven a zaklonit hlavu

Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.

U příležitosti sedmdesátého výročí založení Hvězdárny a planetária Brno vychází výjimečná kniha, která spojuje umění, vědu a osobnosti, jež se zapsaly do historie této ikonické instituce na Kraví hoře. Publikace s názvem „Vyjít ven a zaklonit hlavu“ představuje netradiční pohled na pracovníky, spolupracovníky i přátele stánku bohyně Uranie na Kraví hoře, jak je zachytil renomovaný fotograf Roman Franc.

Mezi portrétovanými osobnostmi najdeme nejen ředitele Jiřího Duška, ale také významné vědce a popularizátory astronomie, jako jsou Jiří Grygar, Jan Hollan či Zdeněk Mikulášek. Fotografie oživují i tváře astronauta Vladimíra Remka, architekta Martina Rudiše, inženýra Jaroslava Medka nebo moderátorky Jitky Petrželové a pedagoga Miroslava Šulce. Všichni tito lidé se nechali přesvědčit k nevšedním, až neuvěřitelným výkonům a byli zachyceni ve zcela originálních situacích, které vzdávají hold jejich vztahu k vědě, hvězdám a hvězdárně samotné.

152826.jpeg
Knihu doprovázejí poutavé texty od Pavla Jurdy a Aleny Kastnerové, které čtenáře provedou historií, zákulisím a významem hvězdárny nejen pro Brno, ale i celou českou vědeckou obec. Grafickou podobu této vizuálně jedinečné publikace vytvořil uznávaný grafický designér Jozef Ondrík.

Vyjít ven a zaklonit hlavu“ není jen oslavou minulosti, ale také inspirací pro další generace, aby zvedly oči k obloze a objevovaly krásy vesmíru. Kniha je k dostání přímo na Hvězdárně a planetáriu Brno a v informačním centru TIC Brno na ulici Panenská.

Přijďte se inspirovat jedinečným spojením vědy, umění a lidského příběhu! Vyjděte ven a zakloňte hlavu. S Romanem Francem a brněnskou hvězdárnou.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »