Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyjít ven a zaklonit hlavu

Vyjít ven a zaklonit hlavu

Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.

U příležitosti sedmdesátého výročí založení Hvězdárny a planetária Brno vychází výjimečná kniha, která spojuje umění, vědu a osobnosti, jež se zapsaly do historie této ikonické instituce na Kraví hoře. Publikace s názvem „Vyjít ven a zaklonit hlavu“ představuje netradiční pohled na pracovníky, spolupracovníky i přátele stánku bohyně Uranie na Kraví hoře, jak je zachytil renomovaný fotograf Roman Franc.

Mezi portrétovanými osobnostmi najdeme nejen ředitele Jiřího Duška, ale také významné vědce a popularizátory astronomie, jako jsou Jiří Grygar, Jan Hollan či Zdeněk Mikulášek. Fotografie oživují i tváře astronauta Vladimíra Remka, architekta Martina Rudiše, inženýra Jaroslava Medka nebo moderátorky Jitky Petrželové a pedagoga Miroslava Šulce. Všichni tito lidé se nechali přesvědčit k nevšedním, až neuvěřitelným výkonům a byli zachyceni ve zcela originálních situacích, které vzdávají hold jejich vztahu k vědě, hvězdám a hvězdárně samotné.

152826.jpeg
Knihu doprovázejí poutavé texty od Pavla Jurdy a Aleny Kastnerové, které čtenáře provedou historií, zákulisím a významem hvězdárny nejen pro Brno, ale i celou českou vědeckou obec. Grafickou podobu této vizuálně jedinečné publikace vytvořil uznávaný grafický designér Jozef Ondrík.

Vyjít ven a zaklonit hlavu“ není jen oslavou minulosti, ale také inspirací pro další generace, aby zvedly oči k obloze a objevovaly krásy vesmíru. Kniha je k dostání přímo na Hvězdárně a planetáriu Brno a v informačním centru TIC Brno na ulici Panenská.

Přijďte se inspirovat jedinečným spojením vědy, umění a lidského příběhu! Vyjděte ven a zakloňte hlavu. S Romanem Francem a brněnskou hvězdárnou.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »