Účastníci mezioborové konference v Ostravě Autor: Tomáš Kubica
Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Na hvězdárně a planetáriu v Ostravě se konala první mezioborová konference nazvaná Proměny noci. V odborných příspěvcích zazněly informace, jak světlo v noci škodí lidskému zdraví, ptákům, hmyzu, živočichům obecně a speciálně netopýrům a samozřejmě také jak komplikuje pohled na oblohu. Své si k problematice světla v noci řekli také filosofové. Program konference je zveřejněn ZDE. Večerní odchyt Puštíka k okroužkování v lese za planetáriem se nepovedl, příznačně pro příliš velký stupeň světelného znečištění.
Silné umělé osvětlení zcela zbytečně svítící do volné noční krajiny Autor: Světelné znečištěníPoděkování patří hlavním pořadatelům – České astronomické společnosti, Správě CHKO Beskydy a Hvězdárně a planetáriu v Ostravě. Že se to povedlo, že nálada (nejen ta pracovní) byla dobrá, svědčí společná fotografie účastníků. Ta fotka nás může naplňovat optimismem, že se něco opravdu pohne také tím, že je na ní spousta mladých lidí, studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Tak snad jsme zase o krůček blíž k záchraně noční tmy.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve