Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  "Žárovka navždy změnila noc lidem i přírodě" - světelné znečištění je třeba řešit na úrovni EU

"Žárovka navždy změnila noc lidem i přírodě" - světelné znečištění je třeba řešit na úrovni EU

Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.

„Opravdu chceme budoucnost, kdy lidé budou muset chodit na promítání přírodní noční oblohy do planetária, aby zažili, jak to tam kdysi vypadalo? Nebo chceme podniknout nějaké kroky, abychom znovu viděli hvězdy nad námi? Není to o tom, že máme vše zhasnout, jen musíme pracovat s šetrnými technologiemi a chovat se zodpovědně,“ říká Ruskin Hartley, výkonný ředitel Mezinárodní asociace tmavé oblohy (IDA).

Jako světelné znečištění se označuje svícení na místa, kde to není potřeba, typicky na nebe, do volné krajiny, do oken, ale i z interiérů do vnějšího prostředí. A také zbytečné svícení v době, kdy to nedává smysl, například na parkovišti nákupního centra mimo otevírací dobu. Problematické je také používání nevhodných barevných nebo příliš silných světel.

141605.jpg

„Česká republika pozvedá díky našemu předsednictví téma světelného znečištění na evropskou úroveň a může zároveň nabídnout i naše dosavadní zkušenosti a know-how akademické sféry. Problém svícení na místech, kde pro to není důvod, působí neblaze na lidi i životní prostředí. Pokud bychom toto dokázali omezit, nejen že zmírníme škodlivou zátěž, ale v době energetické krize i ušetříme,“ dodal náměstek ministryně životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu Jan Dusík.

Světelné znečištění je spojené zejména s pokrokem LED technologií. I když je toto moderní osvětlení energeticky účinné, mate biologické hodiny člověka, živočichů i rostlin svým spektrálním složením podobným dennímu světlu. Navíc zbytečné svícení, mnohdy příliš silné, spotřebovává bez smysluplného využití elektrickou energii a zejména ve stávající situaci energetické krize je velmi nákladné.

Světelné znečištění představuje také přeshraniční problém. Za příhodných podmínek se světlo může šířit až stovky kilometrů daleko od svého zdroje a může ovlivňovat vzdálenější biotopy či trasy stěhovavých ptáků.

Na workshopu se setkali zástupci 19 členských států EU a Evropské komise a vyzvali k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států. Společně vyhlásili tzv. Brněnskou výzvu "Brno Appeal to reduce light pollution in Europe", která vybízí k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států. Výzvu Česká republika představí Evropské komisi a také na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí.

141604.jpg

Experti se shodli, že je světelné znečištění musí Evropa uznat jako jeden ze zdrojů znečištění životního prostředí, ale také zahrnout do právních předpisů a určit cíle pro jeho snížení. Pro omezení tohoto druhu znečištění se dají využívat stávající povolovací procesy, nicméně je potřeba přehodnotit existující světelné normy. Podpořit je potřeba také výzkum dopadů světelného znečištění a stanovit společné indikátory a způsob monitoringu.

Kromě evropských zemí se workshopu zúčastnili také zástupci Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy (International Dark-Sky Association), Evropské agentury pro životní prostředí nebo Mezinárodní komise pro osvětlování, stejně jako odborníci z akademické sféry a soukromé i neziskové sféry.

České předsednictví pro workshop přirpavilo dokument Light pollution reduction measures in Europe – Přístupy ke snižování světelného znečištění v Evropě, který jako první mapuje opatření na snížení světelného znečištění v jednotlivých evropských zemích

Tiskové oddělení MŽP




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Světelné znečištění, Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »