Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co se stane, když se zhasne…?

Co se stane, když se zhasne…?

Ulice v centru Brna při zhasnutém veřejném osvětlení
Autor: Pavel Gabzdyl

Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.

Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou Autor: Michal Bareš
Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou
Autor: Michal Bareš

Noční obloha není nikdy úplně černá, a to ani na těch nejopuštěnějších místech, kde není žádné světelné znečištění. Samotná atmosféra totiž slabě svítí (jevu se říká airglow), dále vidíme slabý svit slunečního světla rozptýleného na meziplanetárním prachu (tomu se zase říká zvířetníkové světlo), a konečně, na obloze je mnoho hvězd. Ty jasnější jsou vidět jednotlivě, jiné jsou příliš slabé a slévají se v matný svit Mléčné dráhy.

Existuje tedy určitý přirozený jas noční oblohy, ke kterému se následně přidává světelné znečištění způsobené lidmi. Světelné znečištění je problém dlouhého dosahu – umělé světlo se v atmosféře šíří desítky kilometrů daleko. Proto můžeme už z dálky vidět světelné čepice na velkými městy, i když jsme od nich poměrně daleko. Zvýšený jas přímo nad naší hlavou tedy nemusí být způsobený jen tím, co svítí v našem bezprostředním okolí, ale třeba i osvětlením z jiného města, jiného kraje nebo dokonce jiného státu!

Co nám tedy experiment řekl? Ukazuje se, že veřejné osvětlení provozované městem je největším zdrojem světelného znečištění nad brněnskou hvězdárnou s podílem kolem 45% na celkovém jasu noční oblohy. Dále jsou v Brně jiné zdroje světla, které během experimentu nezhasly – ty se podílí na celkovém jasu oblohy zhruba 35%. Zdroje světla mimo samotné Brno, které rovněž nezhasly, přispívají asi 13% a konečně přírodní jevy, o kterých jsme již mluvili, jsou zodpovědné za zbývajících 7%.

Z toho plyne zajímavý postřeh – ani kdyby v Brně nastal totální blackout a zhaslo úplně všechno, včetně soukromých zdrojů světla, stejně bychom neviděli oblohu jako třeba někde na horách. Z okolí totiž přichází tolik světla, že by samo o sobě zvýšilo jas noční oblohy na trojnásobek přirozeného stavu – pro porovnání, například na Šumavě je jas nočního nebe zvýšený jen asi o 20%, na odlehlejším českém venkově kde “lišky dávají dobrou noc” pak asi o 50%.

Chceme-li skutečně pomoci přírodě a lépe vidět vesmír nad našimi hlavami, je potřeba aby svým dílem přispěli všichni, kdo v noci venku svítí – ať už jsou to obce a jejich veřejné osvětlení, tak firmy ve svých areálech, obchody a služby se svými výlohami a světelnou reklamou, a konečně každý z nás, kdo má na svém domě nebo zahradě nějakou tu lampičku.

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou pouze odhadem, byť podloženým modelem.

Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná Autor: Pavel Gabzdyl
Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná
Autor: Pavel Gabzdyl



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Michal Bareš

Michal Bareš (*1983) se již od útlého dětství věnuje amatérské astronomii, zejména pozorování objektů vzdáleného vesmíru. V současné době je členem Západočeské a Pražské pobočky ČAS, občanského sdružení MikroAstroČaj a International Darksky Association. Zabývá se problematikou světelného znečištění a ve svém volném čase staví skládací dobsonovy dalekohledy.

Štítky: Brno, Světelné znečištění


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »