Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co se stane, když se zhasne…?

Co se stane, když se zhasne…?

Ulice v centru Brna při zhasnutém veřejném osvětlení
Autor: Pavel Gabzdyl

Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.

Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou Autor: Michal Bareš
Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou
Autor: Michal Bareš

Noční obloha není nikdy úplně černá, a to ani na těch nejopuštěnějších místech, kde není žádné světelné znečištění. Samotná atmosféra totiž slabě svítí (jevu se říká airglow), dále vidíme slabý svit slunečního světla rozptýleného na meziplanetárním prachu (tomu se zase říká zvířetníkové světlo), a konečně, na obloze je mnoho hvězd. Ty jasnější jsou vidět jednotlivě, jiné jsou příliš slabé a slévají se v matný svit Mléčné dráhy.

Existuje tedy určitý přirozený jas noční oblohy, ke kterému se následně přidává světelné znečištění způsobené lidmi. Světelné znečištění je problém dlouhého dosahu – umělé světlo se v atmosféře šíří desítky kilometrů daleko. Proto můžeme už z dálky vidět světelné čepice na velkými městy, i když jsme od nich poměrně daleko. Zvýšený jas přímo nad naší hlavou tedy nemusí být způsobený jen tím, co svítí v našem bezprostředním okolí, ale třeba i osvětlením z jiného města, jiného kraje nebo dokonce jiného státu!

Co nám tedy experiment řekl? Ukazuje se, že veřejné osvětlení provozované městem je největším zdrojem světelného znečištění nad brněnskou hvězdárnou s podílem kolem 45% na celkovém jasu noční oblohy. Dále jsou v Brně jiné zdroje světla, které během experimentu nezhasly – ty se podílí na celkovém jasu oblohy zhruba 35%. Zdroje světla mimo samotné Brno, které rovněž nezhasly, přispívají asi 13% a konečně přírodní jevy, o kterých jsme již mluvili, jsou zodpovědné za zbývajících 7%.

Z toho plyne zajímavý postřeh – ani kdyby v Brně nastal totální blackout a zhaslo úplně všechno, včetně soukromých zdrojů světla, stejně bychom neviděli oblohu jako třeba někde na horách. Z okolí totiž přichází tolik světla, že by samo o sobě zvýšilo jas noční oblohy na trojnásobek přirozeného stavu – pro porovnání, například na Šumavě je jas nočního nebe zvýšený jen asi o 20%, na odlehlejším českém venkově kde “lišky dávají dobrou noc” pak asi o 50%.

Chceme-li skutečně pomoci přírodě a lépe vidět vesmír nad našimi hlavami, je potřeba aby svým dílem přispěli všichni, kdo v noci venku svítí – ať už jsou to obce a jejich veřejné osvětlení, tak firmy ve svých areálech, obchody a služby se svými výlohami a světelnou reklamou, a konečně každý z nás, kdo má na svém domě nebo zahradě nějakou tu lampičku.

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou pouze odhadem, byť podloženým modelem.

Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná Autor: Pavel Gabzdyl
Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná
Autor: Pavel Gabzdyl



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Michal Bareš

Michal Bareš (*1983) se již od útlého dětství věnuje amatérské astronomii, zejména pozorování objektů vzdáleného vesmíru. V současné době je členem Západočeské a Pražské pobočky ČAS, občanského sdružení MikroAstroČaj a International Darksky Association. Zabývá se problematikou světelného znečištění a ve svém volném čase staví skládací dobsonovy dalekohledy.

Štítky: Brno, Světelné znečištění


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »