Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co se stane, když se zhasne…?

Co se stane, když se zhasne…?

Ulice v centru Brna při zhasnutém veřejném osvětlení
Autor: Pavel Gabzdyl

Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.

Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou Autor: Michal Bareš
Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou
Autor: Michal Bareš

Noční obloha není nikdy úplně černá, a to ani na těch nejopuštěnějších místech, kde není žádné světelné znečištění. Samotná atmosféra totiž slabě svítí (jevu se říká airglow), dále vidíme slabý svit slunečního světla rozptýleného na meziplanetárním prachu (tomu se zase říká zvířetníkové světlo), a konečně, na obloze je mnoho hvězd. Ty jasnější jsou vidět jednotlivě, jiné jsou příliš slabé a slévají se v matný svit Mléčné dráhy.

Existuje tedy určitý přirozený jas noční oblohy, ke kterému se následně přidává světelné znečištění způsobené lidmi. Světelné znečištění je problém dlouhého dosahu – umělé světlo se v atmosféře šíří desítky kilometrů daleko. Proto můžeme už z dálky vidět světelné čepice na velkými městy, i když jsme od nich poměrně daleko. Zvýšený jas přímo nad naší hlavou tedy nemusí být způsobený jen tím, co svítí v našem bezprostředním okolí, ale třeba i osvětlením z jiného města, jiného kraje nebo dokonce jiného státu!

Co nám tedy experiment řekl? Ukazuje se, že veřejné osvětlení provozované městem je největším zdrojem světelného znečištění nad brněnskou hvězdárnou s podílem kolem 45% na celkovém jasu noční oblohy. Dále jsou v Brně jiné zdroje světla, které během experimentu nezhasly – ty se podílí na celkovém jasu oblohy zhruba 35%. Zdroje světla mimo samotné Brno, které rovněž nezhasly, přispívají asi 13% a konečně přírodní jevy, o kterých jsme již mluvili, jsou zodpovědné za zbývajících 7%.

Z toho plyne zajímavý postřeh – ani kdyby v Brně nastal totální blackout a zhaslo úplně všechno, včetně soukromých zdrojů světla, stejně bychom neviděli oblohu jako třeba někde na horách. Z okolí totiž přichází tolik světla, že by samo o sobě zvýšilo jas noční oblohy na trojnásobek přirozeného stavu – pro porovnání, například na Šumavě je jas nočního nebe zvýšený jen asi o 20%, na odlehlejším českém venkově kde “lišky dávají dobrou noc” pak asi o 50%.

Chceme-li skutečně pomoci přírodě a lépe vidět vesmír nad našimi hlavami, je potřeba aby svým dílem přispěli všichni, kdo v noci venku svítí – ať už jsou to obce a jejich veřejné osvětlení, tak firmy ve svých areálech, obchody a služby se svými výlohami a světelnou reklamou, a konečně každý z nás, kdo má na svém domě nebo zahradě nějakou tu lampičku.

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou pouze odhadem, byť podloženým modelem.

Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná Autor: Pavel Gabzdyl
Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná
Autor: Pavel Gabzdyl



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Michal Bareš

Michal Bareš (*1983) se již od útlého dětství věnuje amatérské astronomii, zejména pozorování objektů vzdáleného vesmíru. V současné době je členem Západočeské a Pražské pobočky ČAS, občanského sdružení MikroAstroČaj a International Darksky Association. Zabývá se problematikou světelného znečištění a ve svém volném čase staví skládací dobsonovy dalekohledy.

Štítky: Brno, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2021

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Srpek měsíce

Srpek měsíce starý zhruba 3 dny.

Další informace »