Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Co se stane, když se zhasne…?

Co se stane, když se zhasne…?

Ulice v centru Brna při zhasnutém veřejném osvětlení
Autor: Pavel Gabzdyl

Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.

Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou Autor: Michal Bareš
Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou
Autor: Michal Bareš

Noční obloha není nikdy úplně černá, a to ani na těch nejopuštěnějších místech, kde není žádné světelné znečištění. Samotná atmosféra totiž slabě svítí (jevu se říká airglow), dále vidíme slabý svit slunečního světla rozptýleného na meziplanetárním prachu (tomu se zase říká zvířetníkové světlo), a konečně, na obloze je mnoho hvězd. Ty jasnější jsou vidět jednotlivě, jiné jsou příliš slabé a slévají se v matný svit Mléčné dráhy.

Existuje tedy určitý přirozený jas noční oblohy, ke kterému se následně přidává světelné znečištění způsobené lidmi. Světelné znečištění je problém dlouhého dosahu – umělé světlo se v atmosféře šíří desítky kilometrů daleko. Proto můžeme už z dálky vidět světelné čepice na velkými městy, i když jsme od nich poměrně daleko. Zvýšený jas přímo nad naší hlavou tedy nemusí být způsobený jen tím, co svítí v našem bezprostředním okolí, ale třeba i osvětlením z jiného města, jiného kraje nebo dokonce jiného státu!

Co nám tedy experiment řekl? Ukazuje se, že veřejné osvětlení provozované městem je největším zdrojem světelného znečištění nad brněnskou hvězdárnou s podílem kolem 45% na celkovém jasu noční oblohy. Dále jsou v Brně jiné zdroje světla, které během experimentu nezhasly – ty se podílí na celkovém jasu oblohy zhruba 35%. Zdroje světla mimo samotné Brno, které rovněž nezhasly, přispívají asi 13% a konečně přírodní jevy, o kterých jsme již mluvili, jsou zodpovědné za zbývajících 7%.

Z toho plyne zajímavý postřeh – ani kdyby v Brně nastal totální blackout a zhaslo úplně všechno, včetně soukromých zdrojů světla, stejně bychom neviděli oblohu jako třeba někde na horách. Z okolí totiž přichází tolik světla, že by samo o sobě zvýšilo jas noční oblohy na trojnásobek přirozeného stavu – pro porovnání, například na Šumavě je jas nočního nebe zvýšený jen asi o 20%, na odlehlejším českém venkově kde “lišky dávají dobrou noc” pak asi o 50%.

Chceme-li skutečně pomoci přírodě a lépe vidět vesmír nad našimi hlavami, je potřeba aby svým dílem přispěli všichni, kdo v noci venku svítí – ať už jsou to obce a jejich veřejné osvětlení, tak firmy ve svých areálech, obchody a služby se svými výlohami a světelnou reklamou, a konečně každý z nás, kdo má na svém domě nebo zahradě nějakou tu lampičku.

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou pouze odhadem, byť podloženým modelem.

Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná Autor: Pavel Gabzdyl
Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná
Autor: Pavel Gabzdyl



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Michal Bareš

Michal Bareš (*1983) se již od útlého dětství věnuje amatérské astronomii, zejména pozorování objektů vzdáleného vesmíru. V současné době je členem Západočeské a Pražské pobočky ČAS, občanského sdružení MikroAstroČaj a International Darksky Association. Zabývá se problematikou světelného znečištění a ve svém volném čase staví skládací dobsonovy dalekohledy.

Štítky: Brno, Světelné znečištění


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »