Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Brno v šeru – z oběžné dráhy

Brno v šeru – z oběžné dráhy

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.

Technické sítě Brno zhasnuly v rámci leteckého snímkování světelné mapy Brna pouliční osvětlení a další, jimi provozované zdroje světla, přesně mezi 00:15 a 03:00 letního středoevropského času. V provozu zůstaly jen ty v soukromém vlastnictví – vesměs továrny s nočním provozem, benzínové pumpy, parkoviště nákupních center nebo reklamy a billboardy.

Tou dobou nad Evropou přelétaly dvě umělé družice Země vybavené přístrojem VIIRS (angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který dokáže ve viditelném a infračerveném záření monitorovat stav atmosféry i oceánů, změny a vlastnosti vegetace, ledovců a sněhové pokrývky, prašné bouře nejen nad Saharou, a spoustu dalšího, vše v globálním i regionálním měřítku. Jednomu z kanálů přístroje VIIRS, Day/Night Band (DNB, Denní a noční kanál) neunikne ani noční umělé osvětlení.

134243.png

134244.png

První snímek pořídila meteorologická družice NPP ze své oběžné dráhy ve výšce 830 kilometrů ve 02:22 letního středoevropského času. Tedy v době, kdy bylo „zhasnuto“. Přibližně o 50 minut později, tedy v čase 03:13, přelétala střední Evropu sonda NOAA-20 se stejným přístrojem. To již bylo rozsvíceno.

Snímky, na kterých jsou patrné detaily od 750 metrů výše, zpracoval Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. I když do hry vstoupila vysoká oblačnost (tzv. ciry), srovnáním obou kalibrovaných snímků je patrné, že město mírně pohaslo. Rozdíl však není dramatický: nejsilnějšími zdroji světla jsou skladové haly v bezprostředním okolí našeho města, které zůstaly svítit (jednotlivé svítící „tečky“ např. jižně od Brna). Stejně tak benzínové pumpy, myčky a nákupní centra. Některé ulice sice významně potemněly díky pouličním lampám, ale Brno jako celek zářilo podobně. 

Jako bonus přidáváme dva unikátní záběry rozsvíceného/pohaslého města zachyceného při pohledu z Bílé hory, tedy od západu směrem na východ Brna. V centru snímku můžete rozeznat hrad Špilberk, v popředí pak městskou část Židenice.

134245.jpg

134246.jpg

Jedná se o kompozici 12 záběrů, které představují 1 GB dat a zpracovávaly se 3 hodin. Je patrné, jak je veřejné osvětlení (vhodněji) laděno do oranžové barvy, zatímco většina soukromých zdrojů jedovatě bíle. 

Děkujeme Martinu Setvákovi z Českého hydrometeorologického ústavu, Pavlu Roučkovi z Technických sítí Brno, Petrovi Baxantovi z Vysokého učení technického v Brně a Pavlovi Gabzdylovi z Hvězdárny a planetária Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »