Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Brno v šeru – z oběžné dráhy

Brno v šeru – z oběžné dráhy

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.

Technické sítě Brno zhasnuly v rámci leteckého snímkování světelné mapy Brna pouliční osvětlení a další, jimi provozované zdroje světla, přesně mezi 00:15 a 03:00 letního středoevropského času. V provozu zůstaly jen ty v soukromém vlastnictví – vesměs továrny s nočním provozem, benzínové pumpy, parkoviště nákupních center nebo reklamy a billboardy.

Tou dobou nad Evropou přelétaly dvě umělé družice Země vybavené přístrojem VIIRS (angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který dokáže ve viditelném a infračerveném záření monitorovat stav atmosféry i oceánů, změny a vlastnosti vegetace, ledovců a sněhové pokrývky, prašné bouře nejen nad Saharou, a spoustu dalšího, vše v globálním i regionálním měřítku. Jednomu z kanálů přístroje VIIRS, Day/Night Band (DNB, Denní a noční kanál) neunikne ani noční umělé osvětlení.

134243.png

134244.png

První snímek pořídila meteorologická družice NPP ze své oběžné dráhy ve výšce 830 kilometrů ve 02:22 letního středoevropského času. Tedy v době, kdy bylo „zhasnuto“. Přibližně o 50 minut později, tedy v čase 03:13, přelétala střední Evropu sonda NOAA-20 se stejným přístrojem. To již bylo rozsvíceno.

Snímky, na kterých jsou patrné detaily od 750 metrů výše, zpracoval Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. I když do hry vstoupila vysoká oblačnost (tzv. ciry), srovnáním obou kalibrovaných snímků je patrné, že město mírně pohaslo. Rozdíl však není dramatický: nejsilnějšími zdroji světla jsou skladové haly v bezprostředním okolí našeho města, které zůstaly svítit (jednotlivé svítící „tečky“ např. jižně od Brna). Stejně tak benzínové pumpy, myčky a nákupní centra. Některé ulice sice významně potemněly díky pouličním lampám, ale Brno jako celek zářilo podobně. 

Jako bonus přidáváme dva unikátní záběry rozsvíceného/pohaslého města zachyceného při pohledu z Bílé hory, tedy od západu směrem na východ Brna. V centru snímku můžete rozeznat hrad Špilberk, v popředí pak městskou část Židenice.

134245.jpg

134246.jpg

Jedná se o kompozici 12 záběrů, které představují 1 GB dat a zpracovávaly se 3 hodin. Je patrné, jak je veřejné osvětlení (vhodněji) laděno do oranžové barvy, zatímco většina soukromých zdrojů jedovatě bíle. 

Děkujeme Martinu Setvákovi z Českého hydrometeorologického ústavu, Pavlu Roučkovi z Technických sítí Brno, Petrovi Baxantovi z Vysokého učení technického v Brně a Pavlovi Gabzdylovi z Hvězdárny a planetária Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »