Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Brno v šeru – z oběžné dráhy

Brno v šeru – z oběžné dráhy

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.

Technické sítě Brno zhasnuly v rámci leteckého snímkování světelné mapy Brna pouliční osvětlení a další, jimi provozované zdroje světla, přesně mezi 00:15 a 03:00 letního středoevropského času. V provozu zůstaly jen ty v soukromém vlastnictví – vesměs továrny s nočním provozem, benzínové pumpy, parkoviště nákupních center nebo reklamy a billboardy.

Tou dobou nad Evropou přelétaly dvě umělé družice Země vybavené přístrojem VIIRS (angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který dokáže ve viditelném a infračerveném záření monitorovat stav atmosféry i oceánů, změny a vlastnosti vegetace, ledovců a sněhové pokrývky, prašné bouře nejen nad Saharou, a spoustu dalšího, vše v globálním i regionálním měřítku. Jednomu z kanálů přístroje VIIRS, Day/Night Band (DNB, Denní a noční kanál) neunikne ani noční umělé osvětlení.

134243.png

134244.png

První snímek pořídila meteorologická družice NPP ze své oběžné dráhy ve výšce 830 kilometrů ve 02:22 letního středoevropského času. Tedy v době, kdy bylo „zhasnuto“. Přibližně o 50 minut později, tedy v čase 03:13, přelétala střední Evropu sonda NOAA-20 se stejným přístrojem. To již bylo rozsvíceno.

Snímky, na kterých jsou patrné detaily od 750 metrů výše, zpracoval Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. I když do hry vstoupila vysoká oblačnost (tzv. ciry), srovnáním obou kalibrovaných snímků je patrné, že město mírně pohaslo. Rozdíl však není dramatický: nejsilnějšími zdroji světla jsou skladové haly v bezprostředním okolí našeho města, které zůstaly svítit (jednotlivé svítící „tečky“ např. jižně od Brna). Stejně tak benzínové pumpy, myčky a nákupní centra. Některé ulice sice významně potemněly díky pouličním lampám, ale Brno jako celek zářilo podobně. 

Jako bonus přidáváme dva unikátní záběry rozsvíceného/pohaslého města zachyceného při pohledu z Bílé hory, tedy od západu směrem na východ Brna. V centru snímku můžete rozeznat hrad Špilberk, v popředí pak městskou část Židenice.

134245.jpg

134246.jpg

Jedná se o kompozici 12 záběrů, které představují 1 GB dat a zpracovávaly se 3 hodin. Je patrné, jak je veřejné osvětlení (vhodněji) laděno do oranžové barvy, zatímco většina soukromých zdrojů jedovatě bíle. 

Děkujeme Martinu Setvákovi z Českého hydrometeorologického ústavu, Pavlu Roučkovi z Technických sítí Brno, Petrovi Baxantovi z Vysokého učení technického v Brně a Pavlovi Gabzdylovi z Hvězdárny a planetária Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2025 K1

Kometa C-2025 dalekohledem Seestar30

Další informace »