Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Brno v šeru – z oběžné dráhy

Brno v šeru – z oběžné dráhy

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.

Technické sítě Brno zhasnuly v rámci leteckého snímkování světelné mapy Brna pouliční osvětlení a další, jimi provozované zdroje světla, přesně mezi 00:15 a 03:00 letního středoevropského času. V provozu zůstaly jen ty v soukromém vlastnictví – vesměs továrny s nočním provozem, benzínové pumpy, parkoviště nákupních center nebo reklamy a billboardy.

Tou dobou nad Evropou přelétaly dvě umělé družice Země vybavené přístrojem VIIRS (angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který dokáže ve viditelném a infračerveném záření monitorovat stav atmosféry i oceánů, změny a vlastnosti vegetace, ledovců a sněhové pokrývky, prašné bouře nejen nad Saharou, a spoustu dalšího, vše v globálním i regionálním měřítku. Jednomu z kanálů přístroje VIIRS, Day/Night Band (DNB, Denní a noční kanál) neunikne ani noční umělé osvětlení.

134243.png

134244.png

První snímek pořídila meteorologická družice NPP ze své oběžné dráhy ve výšce 830 kilometrů ve 02:22 letního středoevropského času. Tedy v době, kdy bylo „zhasnuto“. Přibližně o 50 minut později, tedy v čase 03:13, přelétala střední Evropu sonda NOAA-20 se stejným přístrojem. To již bylo rozsvíceno.

Snímky, na kterých jsou patrné detaily od 750 metrů výše, zpracoval Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. I když do hry vstoupila vysoká oblačnost (tzv. ciry), srovnáním obou kalibrovaných snímků je patrné, že město mírně pohaslo. Rozdíl však není dramatický: nejsilnějšími zdroji světla jsou skladové haly v bezprostředním okolí našeho města, které zůstaly svítit (jednotlivé svítící „tečky“ např. jižně od Brna). Stejně tak benzínové pumpy, myčky a nákupní centra. Některé ulice sice významně potemněly díky pouličním lampám, ale Brno jako celek zářilo podobně. 

Jako bonus přidáváme dva unikátní záběry rozsvíceného/pohaslého města zachyceného při pohledu z Bílé hory, tedy od západu směrem na východ Brna. V centru snímku můžete rozeznat hrad Špilberk, v popředí pak městskou část Židenice.

134245.jpg

134246.jpg

Jedná se o kompozici 12 záběrů, které představují 1 GB dat a zpracovávaly se 3 hodin. Je patrné, jak je veřejné osvětlení (vhodněji) laděno do oranžové barvy, zatímco většina soukromých zdrojů jedovatě bíle. 

Děkujeme Martinu Setvákovi z Českého hydrometeorologického ústavu, Pavlu Roučkovi z Technických sítí Brno, Petrovi Baxantovi z Vysokého učení technického v Brně a Pavlovi Gabzdylovi z Hvězdárny a planetária Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »