Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Deset roků od vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy

Deset roků od vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy

Polární záře v Beskydách 8.9.2017
Autor: František Gajdoš

V sobotu 4. března 2023 to bude 10 roků od založení Beskydské oblasti tmavé oblohy. Ta vznikla jako druhá v České republice a je přeshraniční česko – slovenská. Rozkládá se v přírodním prostředí Beskyd na české straně a Kysuc na slovenské straně.

Tisková zpráva ze dne 2. března 2023

K tomuto výročí zaslal videozdravici náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík.  Videozdravici zaslala také patronka Beskydské oblasti tmavé oblohy Alena Zárybnická.

Na tiskové konferenci 2. března 2023 v chatě Švarná Hanka na Gruni za zakládající české instituce vystoupili:

  • Mgr. František Jaskula – ředitel Správy CHKO Beskydy, Agentura ochrany přírody a krajiny
  • Ing. Václav Langer – Lesy České republiky, Oblastní ředitelství severní Morava
  • prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. – předseda České astronomické společnosti

Za zakládající slovenské instituce vystoupili:

  • doc. RNDr. Rudolf Gális, PhD. – předseda Slovenské astronomické společnosti při SAV
  • zástupci Správy CHKO Kysuce 

Vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy

První představení záměru proběhlo 14. května 2012. Slavnostní vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy pak proběhlo 4. března 2013 v chatě Švarná Hanka na Gruni, při příležitosti 40. výročí CHKO Beskydy.

Zakládajícími institucemi jsou

  • Česká astronomická společnost
  • Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV
  • Správa CHKO Beskydy
  • Štátna ochrana prírody SR, Správa CHKO Kysuce
  • Lesy České republiky.

Zakládající instituce Beskydské oblasti tmavé oblohy
Zakládající instituce Beskydské oblasti tmavé oblohy
Obce, na jejichž katastrálním území se oblast rozkládá, jsou partnery, avšak nejsou signatáři memoranda. Spolupracující institucí je Ostravská pobočka České astronomické společnosti.

Zakládací listinou je memorandum podepsané zástupci zakládajících organizací (najdete ho na konci této tiskové zprávy). Z tohoto hlediska nemá oblast žádnou právní závaznost ani vymahatelnost. Ke všem krokům směřujícím k ochraně nočního prostředí přistupují všechny strany a dotčené obce dobrovolně.

Geografie oblasti

Mapa Beskydské oblasti tmavé oblohy. Autor: BOTO.
Mapa Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Autor: BOTO.
Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) se nachází na česko – slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km2. Rozkládá se na území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva, Ostravice, Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov. Z toho je 7 obcí na české straně a 5 na slovenské. Ve velké většině pak na území spadající do CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Nejvyšším bodem v BOTO je Lysá hora (1323 m n. m.).

Beskydská oblast tmavé oblohy si při svém vzniku dala do vínku upozornit na to, že tma začíná být ohroženým druhem a že pro ochranu našeho přirozeného nočního prostředí musíme něco udělat. A to se rozhodně povedlo.

Předchůdci Beskydské oblasti tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy vznikla po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy, první takové oblasti u nás (2009). V roce 2010 byl vyhlášen Park tmavej oblohy Poloniny (Slovensko) a v roce 2013 pak Beskydská oblast tmavé oblohy jako česko - slovenská oblast. Ve stejném roce byl vyhlášen Park hvězdného nebe Bieszczady (Polsko), v roce 2014 Manětínská oblast tmavé oblohy (Česká republika), v roce 2015 Park tmavej oblohy Velká Fatra (Slovensko) a v roce 2016 Východokarpatský tripark tmavé oblohy (Polsko, Ukrajina, Slovensko).  

Česká republika je dnes v ochraně nočního životního prostředí na čelním místě v Evropě, zejména díky českému předsednictví EU a vnesenému tématu světelného znečištění do Evropy – viz Brněnská výzva https://svetelneznecisteni.cz/brnenska-vyzva-na-snizeni-svetelneho-znecisteni/.

Oblastí nebo parků tmavé oblohy ve světě stále přibývá, dnes jich je přes 80. V České republice se uvažuje ještě o vyhlášení oblasti tmavé oblohy na území Národního parku Podyjí, s potenciálem přeshraničního vymezení s Rakouskem.  

Světelné znečištění

Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech  živých  organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.

Dopady světelného znečištění

  • ekonomie – nesprávné a neefektivní používání umělého světla způsobuje ztráty související s plýtváním vyrobené elektrické energie, odhaduje se (měřením z družicových snímků), že v ČR se ročně vysvítí světlo do zbytečných směrů za 2 miliardy korun
  • bezpečnost – špatně navržené pouliční osvětlení a osvětlení okolních staveb může účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat, větší bezpečnost neznamená více svítit, ale svítit účelně
  • astronomie – světelné znečištění uměle zjasňuje noční oblohu a ztěžuje, někdy přímo znemožňuje astronomům pozorování slabších objektů
  • kultura a estetika – uměle osvětlené nebe ochuzuje krajinu o významnou složku tmavé hvězdné oblohy, která odedávna inspirovala a utvářela člověka
  • zdraví – přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k řadě vážných potíží a nemocí
  • životní prostředí – nedostatek tmy v noci narušuje přirozené střídání světla a tmy, což má nepříznivý vliv na floru i faunu

Deklarace práv UNESCO pro budoucí generace (1994)

„Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu“.

Rezoluce Mezinárodní astronomické unie (2009)

Mezinárodní astronomická unie na svém 27. valném shromáždění v Rio De Janeiro přijala  Rezoluci B5 na ochranu noční oblohy a právo na pohled na hvězdné nebe vyzývající světovou veřejnost k činům omezujícím rostoucí světelné znečištění na planetě.

Řešení světelného znečištění v České republice

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Na mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO). Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Na mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
V roce 2017 byla ministrem životního prostředí ustavena mezirezortní pracovní skupina pro řešení světelného znečištění. Práce ve složení zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Svazu průmyslu, Svazu měst a obcí ČR a České astronomické společnosti už byla zanesena do dvou usnesení vlády a jednotlivé resorty mají uděleny postupné úkoly. Některé výsledky práce už jsou uvedeny do praxe, např. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu mají shodné dotační tituly na podporu výměny veřejného osvětlení v obcích s parametry osvětlování šetrnými pro přírodu. V roce 2023 se do této pracovní skupiny přidali zástupci Ministerstva zemědělství (osvětlení skleníků), Ministerstva kultury (osvětlování památek) a Správa železnic (nádraží a železniční dopravní cesta).

Místopředseda České astronomické společnosti a předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění, který byl i u vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy a je také členem meziresortní pracovní skupiny, k tomu dodává: "Máme světelné znečištění opravdu vnímat jako problém? Přece si musíme svítit. Musíme? I v hluboké noci, kdy po vsi nikdo neprojde, ve městě je to pak pár lidí a projede jen pár aut? Neměli bychom veřejný zájem bezpečnosti lidí zvečera (a ráno) vyměnit v průběhu noci za veřejný zájem ochrany nočního životního prostředí? Svítit k přírodě a k našemu zdraví ohleduplně přitom umíme. Tak to udělejme. Hned! Protože při každém prodlení vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které díky jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších 25 roků. Technologie k řešení máme, cesta je otevřená."

Doprovodná interdisciplinární konference

V sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně od vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy, se v ostravském planetáriu uskuteční celodenní konference Proměny noci, která je otevřená veřejnosti. Více https://svetelneznecisteni.cz/vzdelavani/konference-promeny-noci/.

Kontakty pro bližší informace:

ČR

Pavel Suchan, Česká astronomická společnost, předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění, suchan@astro.cz, 737 322 815

Jan Kondziolka, Česká astronomická společnost, Beskydská oblast tmavé oblohy, kondziolkajan@seznam.cz, 777 814 074  

SR

Pavol Rapavý, člen vedení Sekce ochrany před světelným znečištěním Slovenské astronomické společnosti při SAV a Slovenského svazu astronomů,  pavol.rapavy@gmail.com

Rudolf Gális, Slovenská astronomická společnost při SAV, předseda, rudolf.galis@upjs.sk   

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Beskydská oblast tmavé oblohy
[2] O světelném znečištění
[3] Astronomický ústav AV ČR
[4] Mezinárodní společnost pro temnou oblohu (International Dark-Sky Association)



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Beskydská oblast tmavé oblohy, Boto


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »