Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

Ukázka naprosto nevhodného osvětlení v obytné zóně svědčící o naprosté nekompetentnosti projektanta. Takové osvětlení nemá s bezpečností na ulicích nic společného. Světlo svítí extrémně intenzivní bílou barvou do oken bytů i v prvním poschodí. Bohužel takový případ není ojediněný.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.

Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Děsivé byly mnohdy neznalosti některých řečníků a příliš malá vize do budoucnosti. Zásadní neznalost souvislostí osvětlování s ochranou nočního životního prostředí projevili zástupci architektů a památkářů. Zástupce výrobní firmy Lamberga Jiří Švestka mluvil o tom, že možná v budoucnosti budeme měnit i “barvu světla”, ale biodynamické osvětlení se už dávno montuje a svítí v mnoha českých obcích (navrhuje a instaluje ho firma Ekosvětlo už léta). Z úst světelných techniků bohužel zazněly věty, které jako by se ani neslušely do dnešní doby, kdy potřebujeme ochránit noční ekosystém, problematika světelného znečištění se už dávno netýká jen astronomů. Není pravdou, že “veřejné osvětlení nemůže narušit tvorbu melatoninu, protože to začíná až na 1000 luxech”, jak uvedl jeden z pozvaných expertů. Uznávané vědecké práce dokládají, že u člověka dochází ke změnám tvorby melatoninu zcela běžně už při osvětlenosti řádově v jednotkách luxů. To je významně podloženo prací “Light Pollution, Circadian Photoreception, and Melatonin in Vertebrates, M.Grubisic_9.2019”, kde bylo zrevidováno 1145 studií na člověku a z nich bylo jako relevantních vybráno 34 zásadních prací. V roce 2022 se odborný svět shodl na konsenzu, že člověk potřebuje na noční spánek prostředí s osvětleností nižší než 1 EDI lx. To také v pracovních materiálech sdílejí světové autority v osvětlování – CIE (Division 6) i Evropský výbor pro normalizaci CEN (TC 169).

Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Příspěvek doc. Nováka se z nějakého nepochopitelného důvodu zakládal na čisté demagogii. Snaha o marginalizaci vlivu veřejného osvětlení z jeho přednášky udělala frašku, přitom nikdo nepochybuje, že zrovna veřejné osvětlení není jediným světelným polutantem. Porovnávat ale například světelné toky z veřejného osvětlení svítící celou noc se světelnými toky z oken a světlíků v době maximální expozice někdy večer, kdy domácnosti svítí nejvíce a zcela ignorovat fakt, že po půlnoci z nich zůstane jen zanedbatelný zlomek, je nepochopitelné a nehodno odborníka z akademické sféry. Další srovnávání veřejného osvětlení (svítí každý den bez ohledu na podmínky) s Měsícem v úplňku, který je vidět jednou za 29 dní pouze při jasné obloze, je už tristní projev svědčící o naprosté nekompetentnosti.

Abychom skončili optimisticky, potěšila nás dvě vystoupení. A to senátora Jiřího Duška a stejně tak ředitelky Anny Paskové z Ministerstva životního prostředí, která velmi přesně formulovala požadavky směrující ke snížení ekologické zátěže světelným znečištěním. Nezávislý pohled novináře si můžete přečíst zde (deník e15).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Veřejné osvětlení, Světelné znečištění


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »