Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2026: Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

ČAM za leden 2026: Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou
Autor: Adam Denko

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli, kdy článek píšeme, máme za sebou dalších několik dní s několika obřími erupcemi třídy X. I vítězná fotografie lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto skutečnost trochu potvrzuje.


Ve skutečnosti některé moderní studie potvrzují empirická tvrzení „starých“ pozorovatelů Slunce, že nejvýraznější eruptivní jevy na Slunci, často doprovázené projevy v zemské atmosféře typu polární záře, nastávají právě na sestupné fázi cyklu sluneční aktivity. Co může být pravým důvodem, zatím nikdo s úplnou určitostí neví. Pravděpodobné mohou být například efekty přetrvávání chaotických magnetických situací poruch v aktivních oblastech, které tedy později vykazují zvýšenou aktivitu, stejně jako posuv hlavní větve výskytu aktivních oblastí do středních heliografických šířek. Zde se zlepšuje pravděpodobnost směřování částic a energetického záření erupcí do roviny ekliptiky, a tedy i k Zemi. Druhým podpůrným jevem může být i vliv šířkového výskytu koronálních děr blíže středních a nižších heliografických šířek. Zde dochází k interakci výronu hmoty způsobené erupcí s tokem rychlého slunečního větru skrze koronální díru, což způsobuje silnější projevy způsobená například rázovými vlnami stlačovaného materiálu. Nu a v neposlední řadě může hrát roli i „vymetení“ dráhy výronů hmoty předchozími erupcemi. Ovšem na skutečné objasnění si budeme muset ještě chvíli počkat. 


Dosti však již teorií a představ. Na jejich výsledky si počkejme, byť se na ně jistě těšíme. My však máme před sebou fotografii mladého českého astrofotografa Adama Denka, který využil jasné oblohy, bezměsíčné noci a prudkého nárůstu indexů geomagnetické aktivity, aby pořídil snímek neobvyklé polární záře. Ano, napsali jsme, že polárních září u nás bylo nyní hodně, ale tato byla opravdu netradiční.


Na rozdíl od zelených polárních září, které známe z obrázků ze severu (nebo jihu) jsou „naše“ polární záře typicky červené se zeleným podkladem u obzoru. Proč je tomu tak? Příčinou je fyzika a chemie. Zelená barva totiž vzniká díky excitovaným atomům kyslíku na vlnové délce 557,7 nm. Fyzikální podmínky umožňují tento přechod převážně do atmosférických výšek do 120 km. Nad touto výškovou hladinou pak svítí též převážně kyslíkové atomy, ovšem na vlnové délce 630,0 nm, tedy červeně. Ano, barev v polární září je ještě více, ale to by bylo na samostatné povídání. Co však činí tuto polární záři u nás zvláštní?


Ještě z večera nic moc nenasvědčovalo úžasnému divadlu. Kp index geomagnetické aktivity stěží atakuje trojku, i odborníci tápají a jsou ve svých předpovědích opatrní. Okolo deváté večer však začíná červenat severní obzor a všechny indexy vyrážejí k maximu. Aurorální ovál, tedy jeden z indikátorů předpovědí aktivity polárních září se přesouvá svou výraznou červenou do nižších zeměpisných šířek. Tedy i k nám. A začíná barevné divadlo. Jeho specifikem je objevení se zelené složky nejen tradičně u obzoru, ale i ve vyšších oblastech oblohy. Vlastně až „nad našimi červenými sloupy“. A důvod? Nejsme pouze diváky vzdálených severních představení, ale stáváme se přímo aktéry v „centru“ aktivity polární záře.


Vlastní událost, tedy ta nejintenzivnější fáze, neboť slabé projevy, včetně tzv. SAR oblouku jsme mohli sledovat po celou noc, i noc následující, nebyla moc dlouhá. Času na přípravu a cestu do tmy bylo tedy nepříjemně málo.
Štěstí tak tentokrát přálo připraveným a jedním z nich byl i Adam Denko, který záři 19. ledna 2026 zachytil úkaz v Koněprusích. Za porotu soutěže, Českou astronomickou společnost jakožto jejího garanta i jistě za příznivce nebeských jevů přejeme nejen k vítězství v lednovém kole, ale i k jeho připravenosti a notné dávce štěstí, s nimiž se mu podařilo tuto fascinující polární záři zachytit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Koněprusy

Datum pořízení: 19.01.2026 22:45

Optika: Samyang 14 mm f/2,8

Montáž: ROLLEI C5i

Snímač: Canon 2000D

Popis:

1x5sec. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Polární záře, ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »