Zajímavý snímek Slunce
![]() |
Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.
![]() |
Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.
Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie.
Představte si, že naši planetu, Měsíc, Sluneční soustavu, všechny viditelné hvězdy, celou Galaxii, Místní skupinu galaxií, ostatní kupy galaxií a dokonce i horizont událostí, kam už z principu vidět nemůžeme, umístíte do jedné, jediné mapy... Zdá se vám tato představa přitažená za vlasy? Ani náhodou! Taková mapa skutečně existuje -- obsahuje reálné objekty a poskytuje zcela unikátní pohled na vesmír jako celek.
![]() |
Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Zdroj: >> Latest News From Spirit and Opportunity
![]() |
V 9:21 SEČ vydalo řídící středisko NASA signál ke sjezdu průzkumného roveru. Před vlastním sjezdem bylo nutné rover pootočit, neboť mu ve sjezdu bránil vzduchový polštář. Rover je nyní ve vzdálenosti 3 metry od přistávacího modulu.

![]() |
Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
Hlasování o "nejlepších" snímcích se může na stránkách SOHO zúčastnit každý. Při hlasování zvolte pět snímků. Hlasování končí 17 listopadu, výsledky budou zveřeněny 25. listopadu.
![]() |
| |
Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.
![]() |
![]() |
Pokud jste neměli možnost vidět dnešní přechod Merkura přes Slunce na vlastní oči, nabízíme Vám záznam ve formátu mpg.
Video je vytvořeno z jednotlivých snímků zařízení MDI instaloveného na družici SOHO.
Zdroj: SOHO
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch