Pohled k domovu
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.
Dnes si již můžeme na takovou otázku odpovědět kladně. Jen sem s nimi. A jak říkají amatérští astronomové (podle oblíbeného českého filmu) "Nemusí pršet, stačí když kape".
![]() |
útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet
Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)
Neváhejte a nalaďte si radio.
| Hvězdárna v Úpici ProjectSoft HK a.s. Sdružení pro podporu astronomických pozorování Úpice | |
vyhlašují astronomickou fotosoutěž pro mládež VESMÍR KOLEM NÁSinformace lze nalézt na obsupice.cz a projectsoft.cz
Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.
![]() |
Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.
Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie.
Představte si, že naši planetu, Měsíc, Sluneční soustavu, všechny viditelné hvězdy, celou Galaxii, Místní skupinu galaxií, ostatní kupy galaxií a dokonce i horizont událostí, kam už z principu vidět nemůžeme, umístíte do jedné, jediné mapy... Zdá se vám tato představa přitažená za vlasy? Ani náhodou! Taková mapa skutečně existuje -- obsahuje reálné objekty a poskytuje zcela unikátní pohled na vesmír jako celek.
![]() |
Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Zdroj: >> Latest News From Spirit and Opportunity
![]() |
V 9:21 SEČ vydalo řídící středisko NASA signál ke sjezdu průzkumného roveru. Před vlastním sjezdem bylo nutné rover pootočit, neboť mu ve sjezdu bránil vzduchový polštář. Rover je nyní ve vzdálenosti 3 metry od přistávacího modulu.


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento