Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  "Oprášené" snímky z povrchu Venuše

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.

Uvedené kosmické sondy byly vyslány k Venuši v těchto startovních oknech:

Veněra 9start 8. 6. 1975přistání na Venuši 22. 10. 1975
Veněra 10start 14. 6. 1975přistání na Venuši 25. 10. 1975
Veněra 13start 30. 10. 1981přistání na Venuši 1. 3. 1982
Veněra 14start 4. 11. 1981přistání na Venuši 5. 3. 1982

Veněra 9 nesla zdokonalené pouzdro, uzavřené a aerodynamickém krytu o průměru 2,4 m, které bylo podchlazeno na -10°C. Odporem atmosféry byla rychlost 10,7 km/s snížena ve výšce kolem 65 km na 250 m/s (maximální přetížení dosáhlo asi 200 G) a začal fungovat padákový systém. Po oddělení padáků začal rychlý sestup atmosférou. Přistání bylo zbrzděno pouze pevným kovovým prstencem ve funkci amortizátoru. Během sestupu byl prováděn výzkum okolní atmosféry. Obdobně probíhal přistávací manévr i u dalších sond. Dvě minuty po přistání byl zahájen přenos panoramatického snímku okolí.

Veněra 10 přistála asi 2 200 km od místa přistání Veněry 9. Na Zemi byl úspěšně vyslán panoramatický snímek okolí místa přistání. Sondy Veněra 13 a 14 vyslaly na Zemi první barevné snímky povrchu Venuše. Sondy Veněra 11 a 12 rovněž úspěšně přistály na povrchu Venuše, avšak nevyslaly na Zemi žádné fotografie, neboť jejich aparatura selhala. Ostatní experimenty probíhaly bez závad.

Přistávací moduly pracovaly na povrchu Venuše jen krátce vzhledem k vysokým teplotám +490°C a vysokému atmosférickému tlaku, který 90krát převyšuje atmosférický tlak na povrchu Země.

Původní i "restaurované" obrázky si můžete prohlédnout například na adrese mentallandscape.com.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »