Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  "Oprášené" snímky z povrchu Venuše

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.

Uvedené kosmické sondy byly vyslány k Venuši v těchto startovních oknech:

Veněra 9start 8. 6. 1975přistání na Venuši 22. 10. 1975
Veněra 10start 14. 6. 1975přistání na Venuši 25. 10. 1975
Veněra 13start 30. 10. 1981přistání na Venuši 1. 3. 1982
Veněra 14start 4. 11. 1981přistání na Venuši 5. 3. 1982

Veněra 9 nesla zdokonalené pouzdro, uzavřené a aerodynamickém krytu o průměru 2,4 m, které bylo podchlazeno na -10°C. Odporem atmosféry byla rychlost 10,7 km/s snížena ve výšce kolem 65 km na 250 m/s (maximální přetížení dosáhlo asi 200 G) a začal fungovat padákový systém. Po oddělení padáků začal rychlý sestup atmosférou. Přistání bylo zbrzděno pouze pevným kovovým prstencem ve funkci amortizátoru. Během sestupu byl prováděn výzkum okolní atmosféry. Obdobně probíhal přistávací manévr i u dalších sond. Dvě minuty po přistání byl zahájen přenos panoramatického snímku okolí.

Veněra 10 přistála asi 2 200 km od místa přistání Veněry 9. Na Zemi byl úspěšně vyslán panoramatický snímek okolí místa přistání. Sondy Veněra 13 a 14 vyslaly na Zemi první barevné snímky povrchu Venuše. Sondy Veněra 11 a 12 rovněž úspěšně přistály na povrchu Venuše, avšak nevyslaly na Zemi žádné fotografie, neboť jejich aparatura selhala. Ostatní experimenty probíhaly bez závad.

Přistávací moduly pracovaly na povrchu Venuše jen krátce vzhledem k vysokým teplotám +490°C a vysokému atmosférickému tlaku, který 90krát převyšuje atmosférický tlak na povrchu Země.

Původní i "restaurované" obrázky si můžete prohlédnout například na adrese mentallandscape.com.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »