Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  "Oprášené" snímky z povrchu Venuše

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.

Uvedené kosmické sondy byly vyslány k Venuši v těchto startovních oknech:

Veněra 9start 8. 6. 1975přistání na Venuši 22. 10. 1975
Veněra 10start 14. 6. 1975přistání na Venuši 25. 10. 1975
Veněra 13start 30. 10. 1981přistání na Venuši 1. 3. 1982
Veněra 14start 4. 11. 1981přistání na Venuši 5. 3. 1982

Veněra 9 nesla zdokonalené pouzdro, uzavřené a aerodynamickém krytu o průměru 2,4 m, které bylo podchlazeno na -10°C. Odporem atmosféry byla rychlost 10,7 km/s snížena ve výšce kolem 65 km na 250 m/s (maximální přetížení dosáhlo asi 200 G) a začal fungovat padákový systém. Po oddělení padáků začal rychlý sestup atmosférou. Přistání bylo zbrzděno pouze pevným kovovým prstencem ve funkci amortizátoru. Během sestupu byl prováděn výzkum okolní atmosféry. Obdobně probíhal přistávací manévr i u dalších sond. Dvě minuty po přistání byl zahájen přenos panoramatického snímku okolí.

Veněra 10 přistála asi 2 200 km od místa přistání Veněry 9. Na Zemi byl úspěšně vyslán panoramatický snímek okolí místa přistání. Sondy Veněra 13 a 14 vyslaly na Zemi první barevné snímky povrchu Venuše. Sondy Veněra 11 a 12 rovněž úspěšně přistály na povrchu Venuše, avšak nevyslaly na Zemi žádné fotografie, neboť jejich aparatura selhala. Ostatní experimenty probíhaly bez závad.

Přistávací moduly pracovaly na povrchu Venuše jen krátce vzhledem k vysokým teplotám +490°C a vysokému atmosférickému tlaku, který 90krát převyšuje atmosférický tlak na povrchu Země.

Původní i "restaurované" obrázky si můžete prohlédnout například na adrese mentallandscape.com.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »