Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.
Joshua Colwell a Larry Esposito, pracovníci Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku University of Colorado, řekli, že ultrafialová spektra pořízená během navádění sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturna 30. 6. 2004, ukazují momentální stav probíhajícího vývoje v prstencích A, B a C.
Larry Esposito, který objevil v roce 1979 prstenec F na základě dat ze sondy Pioneer 11, je vedoucím týmu pro experiment UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) na sondě Cassini. Tým pracovníků včetně experta na prstence, kterým je Joshua Colwell, vytvořil ze získaného spektra barevně zvýrazněný snímek.
Přístroj UVIS je schopen zachytit hlavní rysy prstenců na záběru o šířce až 100 km s rozlišením 10krát lepším, než poskytla sonda Voyager 2. Je tedy schopen rozlišit například Cassiniho dělení, které poprvé spatřil Giovanni Domenico Cassini v 17. století. Cassiniho dělení navzájem odděluje prstence A a B.
Systém Saturnových prstenců začíná nejbližším prstencem k planetě, který je označen písmenem D, následují prstence C, B a A, dále se rozkládají úzké prstence F a G a následuje široký a velmi řídký prstenec E. Červená barva v připojených obrázcích prstenců představuje poměrně řídké rozptýlené prstýnky, tvořené pravděpodobně "špínou", tedy prachem, eventuelně zaprášeným ledem malých rozměrů. Naopak v hustějších a vzdálenějších prstencích, zbarvených do odstínů zelené barvy, se nacházejí větší částečky materiálu, které jsou tvořeny ledem.
Obrázek A: Zleva doprava je zachycena část prstenců, začínající Cassiniho dělením, které je znázorněno odstíny červené barvy. Bez jakékoliv "mezery" následuje prstenec A. Ten začíná jako "špinavá" oblast červené barvy následovaná prstýnky tyrkysové barvy, rozprostírající se daleko od planety. Představuje hustější prstenec tvořený ledovými částicemi. Jasně červený prstenec přibližně ve třech čtvrtinách šířky obrázku je známe Enckeho dělení.
Obrázek B: Snímek představuje vnější část prstence C a vnitřní okraj prstence B (zleva doprava). Prstenec B začíná ve vzdálenosti menší než polovina tohoto obrázku. Odstíny červené barvy vlevo představují poměrně úzké prstýnky "špinavého" materiálu, tyrkysově zelená barva představuje hustější oblasti zaplněné ledovými částicemi.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové