Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.
Joshua Colwell a Larry Esposito, pracovníci Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku University of Colorado, řekli, že ultrafialová spektra pořízená během navádění sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturna 30. 6. 2004, ukazují momentální stav probíhajícího vývoje v prstencích A, B a C.
Larry Esposito, který objevil v roce 1979 prstenec F na základě dat ze sondy Pioneer 11, je vedoucím týmu pro experiment UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) na sondě Cassini. Tým pracovníků včetně experta na prstence, kterým je Joshua Colwell, vytvořil ze získaného spektra barevně zvýrazněný snímek.
Přístroj UVIS je schopen zachytit hlavní rysy prstenců na záběru o šířce až 100 km s rozlišením 10krát lepším, než poskytla sonda Voyager 2. Je tedy schopen rozlišit například Cassiniho dělení, které poprvé spatřil Giovanni Domenico Cassini v 17. století. Cassiniho dělení navzájem odděluje prstence A a B.
Systém Saturnových prstenců začíná nejbližším prstencem k planetě, který je označen písmenem D, následují prstence C, B a A, dále se rozkládají úzké prstence F a G a následuje široký a velmi řídký prstenec E. Červená barva v připojených obrázcích prstenců představuje poměrně řídké rozptýlené prstýnky, tvořené pravděpodobně "špínou", tedy prachem, eventuelně zaprášeným ledem malých rozměrů. Naopak v hustějších a vzdálenějších prstencích, zbarvených do odstínů zelené barvy, se nacházejí větší částečky materiálu, které jsou tvořeny ledem.
Obrázek A: Zleva doprava je zachycena část prstenců, začínající Cassiniho dělením, které je znázorněno odstíny červené barvy. Bez jakékoliv "mezery" následuje prstenec A. Ten začíná jako "špinavá" oblast červené barvy následovaná prstýnky tyrkysové barvy, rozprostírající se daleko od planety. Představuje hustější prstenec tvořený ledovými částicemi. Jasně červený prstenec přibližně ve třech čtvrtinách šířky obrázku je známe Enckeho dělení.
Obrázek B: Snímek představuje vnější část prstence C a vnitřní okraj prstence B (zleva doprava). Prstenec B začíná ve vzdálenosti menší než polovina tohoto obrázku. Odstíny červené barvy vlevo představují poměrně úzké prstýnky "špinavého" materiálu, tyrkysově zelená barva představuje hustější oblasti zaplněné ledovými částicemi.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4