Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

UV-040707aring-A.jpg
Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.

Joshua Colwell a Larry Esposito, pracovníci Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku University of Colorado, řekli, že ultrafialová spektra pořízená během navádění sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturna 30. 6. 2004, ukazují momentální stav probíhajícího vývoje v prstencích A, B a C.

Larry Esposito, který objevil v roce 1979 prstenec F na základě dat ze sondy Pioneer 11, je vedoucím týmu pro experiment UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) na sondě Cassini. Tým pracovníků včetně experta na prstence, kterým je Joshua Colwell, vytvořil ze získaného spektra barevně zvýrazněný snímek.

Přístroj UVIS je schopen zachytit hlavní rysy prstenců na záběru o šířce až 100 km s rozlišením 10krát lepším, než poskytla sonda Voyager 2. Je tedy schopen rozlišit například Cassiniho dělení, které poprvé spatřil Giovanni Domenico Cassini v 17. století. Cassiniho dělení navzájem odděluje prstence A a B.

Saturnovy prstence.gif
Systém Saturnových prstenců začíná nejbližším prstencem k planetě, který je označen písmenem D, následují prstence C, B a A, dále se rozkládají úzké prstence F a G a následuje široký a velmi řídký prstenec E. Červená barva v připojených obrázcích prstenců představuje poměrně řídké rozptýlené prstýnky, tvořené pravděpodobně "špínou", tedy prachem, eventuelně zaprášeným ledem malých rozměrů. Naopak v hustějších a vzdálenějších prstencích, zbarvených do odstínů zelené barvy, se nacházejí větší částečky materiálu, které jsou tvořeny ledem.

UV-040707aring-A.jpg
Obrázek A:
Zleva doprava je zachycena část prstenců, začínající Cassiniho dělením, které je znázorněno odstíny červené barvy. Bez jakékoliv "mezery" následuje prstenec A. Ten začíná jako "špinavá" oblast červené barvy následovaná prstýnky tyrkysové barvy, rozprostírající se daleko od planety. Představuje hustější prstenec tvořený ledovými částicemi. Jasně červený prstenec přibližně ve třech čtvrtinách šířky obrázku je známe Enckeho dělení.
UV-040707cbring-B.jpg
Obrázek B:
Snímek představuje vnější část prstence C a vnitřní okraj prstence B (zleva doprava). Prstenec B začíná ve vzdálenosti menší než polovina tohoto obrázku. Odstíny červené barvy vlevo představují poměrně úzké prstýnky "špinavého" materiálu, tyrkysově zelená barva představuje hustější oblasti zaplněné ledovými částicemi.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »