Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Simplicio versus Salviati

ČRo: Simplicio versus Salviati

Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie.

Nejvíc si asi tohoto italského fyzika a astronoma spojujeme s tím, že roku 1609 jako první obrátil k obloze soustavu vhodně zkombinovaných čoček, zvanou dalekohled. Záhy s ním objevil čtyři největší Jupiterovy satelity, kterým se dodnes říká galileovské měsíce. Jako první svým dalekohledem pozoroval sluneční skvrny, Saturnovy prstence, hory a krátery na Měsíci nebo třeba fáze Venuše. Galileo se ovšem nevěnoval pouze astronomii. Právě od něj pochází třeba zákon o setrvačnosti, zákon o volném pádu, o pohybu kyvadla a jiné. Ze známé šikmé věže, která stojí v jeho rodné Pise házel Galileo kameny o nestejné hmotnosti, aby vyvrátil mylnou představu, že těžší předměty padají rychleji. Sestrojil také termoskop, úměrné kružidlo a nebo třeba hydrostatické váhy. Za všechny tyto objevy sklidil samozřejmě náležitou slávu. Jen s těmi astronomickými to bylo spíš naopak.

Přinesly mu na jednu stranu radost, na druhou však i trápení. Galileo z nich totiž vyvodil závěry, které hovořily ve prospěch heliocentrického systému, tedy Koperníkova učení, které se tehdejším mocným (a zejména církvi) vůbec nezamlouvalo. Církevním autoritám také musel před zvláštní komisí v Římě slíbit, že nebude zakázané Koperníkovo učení i své závěry šířit.

Když však po letech dosedl na papežský trůn velký přítel věd a umění Urban VIII., Galileo usoudil, že nadešel čas, aby veřejně sdělil, jak to s tou Zemí, Sluncem a planetami skutečně je. Poučen, avšak nezastrašen osudem Giordana Bruna, udělal to opatrně a diplomaticky - podobně jako kdysi Koperník. V jeho učeném Dialogu o dvou nejvýznamnějších systémech světa, Ptolemaiově a Koperníkově, vydaném ve Florencii roku 1632 zastává jedna osoba - Simplicio - staré pojetí Ptolemaiovo, a druhá osoba - Salviati - nové učení Koperníkovo. Ten, kdo jako třetí tuhle disputaci soudcuje, nenechává nikoho na pochybách, na čí straně Galileo je.

I přes zmíněnou opatrnost vyvolal spis velké pobouření a Galileo musel znovu do Říma, před inkvizici.Odpůrcům tentokrát nestačil pouhý slib. Hvězdář musel slavnostně odpřísáhnout, že se Koperník mýlil. Udělal to ale jen navenek. Vnitřně se svého vědeckého poznání nikdy nevzdal, i když dožil v domácím vězení. Zemřel v Arcetri u Florencie 8. ledna 1642, tedy ve věku 77 let.

A jak je to s oním notoricky známým výrokem, který Galileovi přisuzují legendy?

Vyslovil ho prý v okamžiku, kdy se po zmíněné přísaze před inkvizicí zvedal z pokleku. Se zaťatými zuby si prý přitom zamručel do vousů: "E pur si muove - A přece se točí!" K tomu lze jen dodat, že tato věta zřejmě patří do zlatého fondu výroků, které nikdy nebyly proneseny.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 14.2-18.2. 2004. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER, v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci. Na vlnách Českého rozhlasu Regina a Region pak každé úterý večer po 20. hodině.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »