Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Co se nachází v nitru Marsu?

ČRo: Co se nachází v nitru Marsu?

O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.

Analýza radiových měření provedených během tří let sondou Mars Global Surveyor ukázala, že jádro planety tvoří buď zcela roztavený materiál a nebo tekuté vnější jádro, obklopující neroztavený vnitřek. Tento poznatek potvrzuje dřívější domněnky o tom, že nitro Marsu je podobné pozemskému jádru. Výzkumník Charles Yoder je odvozuje ze stejných nebo obdobných procesů, které u naší planety způsobuje opakující se pohyb vodní masy během přílivu a odlivu. Vlivem slapového působení Slunce se totiž hmota planety pravidelně mírně deformuje. Na Zemi nás o slapových silách informuje zdvih a pokles hladiny moře. U Marsu, který moře nemá, se působení slapových sil projevuje deformací samotné hmoty planety. Rozpínání a smršťování činí přibližně jeden centimetr. I tak malý pohyb se ovšem dá pečlivým rozborem tvaru gravitačního pole planety přesně změřit. Poznatky ukazují, že opakující se kontrakce rudé planety je příliš velká, než aby mohl být její vnitřek složen pouze z pevného materiálu.

Možná vás bude zajímat, jak k těmto výsledkům vědci dospěli.Už jsme se zmínili o sondě Mars Global Surveyor. Ta sleduje rudou planetu z oběžné dráhy a detekuje i rozdíly vzdálenosti při oběhu kolem Marsu. Z nich se dá velmi přesně odvodit tvar gravitačního pole planety; zjistit, jaké má vnitřní rozložení hmoty a nahlédnout tak do jejího nitra. Ukázalo se, že průměr jádra Marsu je přibližně polovinou celkového průměru planety. Vnitřní struktura se tedy hodně podobá naší Zemi, ale třeba i Venuši.

Zmíněná sonda se postarala i o další zajímavé zjištění. Týká se obou pólů Marsu, na kterých jak víme jsou proslulé ledové čepičky. Jejich rozsah se pravidelně mění; když z jednoho pólu ubude, přibude na opačném, kde je při marťanské zimě momentálně chladněji. Je zajímavé, že množství takto transportovaného ledu je až o 40 procent vyšší na jižním pólu ve srovnání se severním. Odborníci dokáží z množství odpařeného ledu poměrně přesně určit tvar planety v polárních oblastech. Je to jednoduché. Čím méně ledu se odpaří, tím méně je povrch planety v tom místě zakřivený, Slunce tu totiž svítí šikměji a polární led tolik netaje.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 20./22. 4. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »