Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Co se nachází v nitru Marsu?

ČRo: Co se nachází v nitru Marsu?

O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.

Analýza radiových měření provedených během tří let sondou Mars Global Surveyor ukázala, že jádro planety tvoří buď zcela roztavený materiál a nebo tekuté vnější jádro, obklopující neroztavený vnitřek. Tento poznatek potvrzuje dřívější domněnky o tom, že nitro Marsu je podobné pozemskému jádru. Výzkumník Charles Yoder je odvozuje ze stejných nebo obdobných procesů, které u naší planety způsobuje opakující se pohyb vodní masy během přílivu a odlivu. Vlivem slapového působení Slunce se totiž hmota planety pravidelně mírně deformuje. Na Zemi nás o slapových silách informuje zdvih a pokles hladiny moře. U Marsu, který moře nemá, se působení slapových sil projevuje deformací samotné hmoty planety. Rozpínání a smršťování činí přibližně jeden centimetr. I tak malý pohyb se ovšem dá pečlivým rozborem tvaru gravitačního pole planety přesně změřit. Poznatky ukazují, že opakující se kontrakce rudé planety je příliš velká, než aby mohl být její vnitřek složen pouze z pevného materiálu.

Možná vás bude zajímat, jak k těmto výsledkům vědci dospěli.Už jsme se zmínili o sondě Mars Global Surveyor. Ta sleduje rudou planetu z oběžné dráhy a detekuje i rozdíly vzdálenosti při oběhu kolem Marsu. Z nich se dá velmi přesně odvodit tvar gravitačního pole planety; zjistit, jaké má vnitřní rozložení hmoty a nahlédnout tak do jejího nitra. Ukázalo se, že průměr jádra Marsu je přibližně polovinou celkového průměru planety. Vnitřní struktura se tedy hodně podobá naší Zemi, ale třeba i Venuši.

Zmíněná sonda se postarala i o další zajímavé zjištění. Týká se obou pólů Marsu, na kterých jak víme jsou proslulé ledové čepičky. Jejich rozsah se pravidelně mění; když z jednoho pólu ubude, přibude na opačném, kde je při marťanské zimě momentálně chladněji. Je zajímavé, že množství takto transportovaného ledu je až o 40 procent vyšší na jižním pólu ve srovnání se severním. Odborníci dokáží z množství odpařeného ledu poměrně přesně určit tvar planety v polárních oblastech. Je to jednoduché. Čím méně ledu se odpaří, tím méně je povrch planety v tom místě zakřivený, Slunce tu totiž svítí šikměji a polární led tolik netaje.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 20./22. 4. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.




O autorovi



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »