Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

Díky nim dnes můžeme studovat dynamiku vývoje Mléčné dráhy již od jejího zrodu. Zmíněný tým během patnácti let pozorování určil pohyby hvězd v okolí Slunce. Postupoval systematicky, ne jako dřívější astronomové, kteří si vybírali jen zajímavé hvězdné objekty; proto byl pro nás dosavadní pohled na náš vlastní vesmírný domov značně zkreslený a neúplný.

Víme, že Galaxie vznikla po Velkém třesku z hustého oblaku plynu, tvořeného převážně vodíkem a héliem. Postupně se vyvinula její spirální ramena, vznikaly a zanikaly generace hvězd. Před čtyřmi miliardami a 700 miliony let se utvořilo Slunce. Jak k tomu došlo? A jak rychle? Jak se během času měnil tvar a složení Mléčné dráhy? Kdy se začaly tvořit těžší prvky? Na některé z těchto otázek odpovídá právě už zmíněný výzkum.

Dalekohledy na Evropské observatoři v chilské La Sille a ve francouzské Haute-Provence se zaměřily na více než 14 000 hvězd podobných Slunci; každá byla zkoumána nejméně čtyřikrát. Do databáze tak bylo získáno mnoho cenných informací o jejich vzdálenosti, spektrech, chemickém složení, oběžných dráhách, o dvojhvězdných i vícenásobných systémech (kterých je mimochodem přibližně jedna třetina) a tak dále. První rozbory ukázaly, že pohyb hvězd v minulosti značně ovlivnily molekulární mraky, spirální ramena i černé díry.

Projekt je splněným snem dánského astronoma Benta Strömgrena, jednoho z prvních průzkumníků vývoje Mléčné dráhy, který stál u jeho začátků, ale výsledků se už nedožil. A čím jsou získaná data vědě užitečná? Astronomové tvrdí, že vedle znalosti historie naší Galaxie nám velmi pomohou i při jejím dalším průzkumu. Nejen že jsme zjistili, jak se dříve hvězdy pohybovaly, ale zároveň i to, kudy se budou ubírat v budoucnu. Ale hlavně - své dosavadní poznatky si doplníme o zjištění, že vývoj Mléčné dráhy byl mnohem komplikovanější a chaotičtější, než se až dosud ve zjednodušených modelech předpokládalo.

Zdroj: ČRo
Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 3.4-7.4. 2004. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER, v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci. Na vlnách Českého rozhlasu Regina a Region pak každé úterý večer po 20. hodině. Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »