Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: MER jako živý

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Model vozítka Mars Exploration Rover

Jak vás napadlo model postavit?

Hledali jsem, jak udělat návštěvu Planetária atraktivnější. A protože jsme samozřejmě věděli o probíhající masivní marsovské kampani amerického úřadu NASA, rozhodli jsme se připravit tuto repliku vozítka.

Jak bylo snadné přijít k dokumentaci?

K té přijít nelze. Tu nám NASA nedala. Model jsme stavěli pouze podle fotografií, které jsme měli k dispozici díky tomu, že byly samotnou NASA uvolněny. Byly to fotografie z různých fází montáže a my jsme z nich odměřovali všechny rozměry. Na tom modelu jsou proto určité dílčí nepřesnosti.

Čeho si na vašem modelu zvlášť ceníte?

Ceníme si především toho, že je plně pohyblivý a že je tedy schopen vykonávat všechny pohyby stejně jako samotný MER na Marsu. Může jezdit dopředu i dozadu, může zatáčet, otáčet se kolem své vlastní osy a může také hýbat ramenem, které nese nástroj pro geologický průzkum. Pohyblivá je i věž, ve které je osazená malá kamerka.

Model vypadá z určité vzdálenosti naprosto věrohodně. Ale ty sluneční panely asi nebudou opravdové?

Zatím si představujme, že opravdové jsou... Kolegové, kteří model viděli poprvé, se mě totiž ptali, jaký výkon ty baterie mají. Ale pokud vás opravdu zajímá, z čeho se dělá taková sluneční baterie, tak z vánoční nákupní taštičky - nejlépe v nějaké modrofialové barvě. Na to se dá plexisklo a všechno se to pak nalepí na model.

Jak na vašem modelu funguje pohon kol?

Stejně jako u originálu i u modelu je pohánějí krokové motory. Pak je tam ještě nějaká převodovka a celé se to přenáší na kolo. Pravý MER má zřejmě navíc ještě snímače otáček, aby se zabránilo prokluzování kol.

Model MER - detail "slunečních panelů"

Kolik stála výroba modelu - pokud to není tajemství...

Tajemství to není. Já jsem to přesně nepočítal, ale bylo to skoro 300 000 korun.

A jaké máte s modelem plány?

Já doufám, že ho někdo koupí a že bude někde vystaven. V současnosti ho samozřejmě každý může vidět ve foyeru pražského Planetária.

Ředitel Planetária Marcel Grün představuje model novinářům

Informace o modelu Mars Exploration Roveru najdete na stránkách pražského Planetária, a to včetně fotogalerií z představení modelu na tiskové konferenci a také z jeho vlastní stavby.

Nejpodrobnější aktuální informace o samotné misi marsovských vozítek Spirit a Opportunity hledejte na stránkách americké NASA.

Český rozhlas České Budějovice vysílá Planetárium v premiéře každou sobotu od 8 hodin ráno a reprízuje ho následující středu po 20. hodině večerní. Český rozhlas SEVER nabízí premiéru pořadu vždy v neděli, po 9. hodině dopolední, reprízu pak hodinu po nedělní půlnoci. V úterý po 20. hodině večer pak můžete Planetárium slyšet i na frekvencích Českého rozhlasu Regina, na Regionu, v Pardubicích a na Vysočině




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »