Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: MER jako živý

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Model vozítka Mars Exploration Rover

Jak vás napadlo model postavit?

Hledali jsem, jak udělat návštěvu Planetária atraktivnější. A protože jsme samozřejmě věděli o probíhající masivní marsovské kampani amerického úřadu NASA, rozhodli jsme se připravit tuto repliku vozítka.

Jak bylo snadné přijít k dokumentaci?

K té přijít nelze. Tu nám NASA nedala. Model jsme stavěli pouze podle fotografií, které jsme měli k dispozici díky tomu, že byly samotnou NASA uvolněny. Byly to fotografie z různých fází montáže a my jsme z nich odměřovali všechny rozměry. Na tom modelu jsou proto určité dílčí nepřesnosti.

Čeho si na vašem modelu zvlášť ceníte?

Ceníme si především toho, že je plně pohyblivý a že je tedy schopen vykonávat všechny pohyby stejně jako samotný MER na Marsu. Může jezdit dopředu i dozadu, může zatáčet, otáčet se kolem své vlastní osy a může také hýbat ramenem, které nese nástroj pro geologický průzkum. Pohyblivá je i věž, ve které je osazená malá kamerka.

Model vypadá z určité vzdálenosti naprosto věrohodně. Ale ty sluneční panely asi nebudou opravdové?

Zatím si představujme, že opravdové jsou... Kolegové, kteří model viděli poprvé, se mě totiž ptali, jaký výkon ty baterie mají. Ale pokud vás opravdu zajímá, z čeho se dělá taková sluneční baterie, tak z vánoční nákupní taštičky - nejlépe v nějaké modrofialové barvě. Na to se dá plexisklo a všechno se to pak nalepí na model.

Jak na vašem modelu funguje pohon kol?

Stejně jako u originálu i u modelu je pohánějí krokové motory. Pak je tam ještě nějaká převodovka a celé se to přenáší na kolo. Pravý MER má zřejmě navíc ještě snímače otáček, aby se zabránilo prokluzování kol.

Model MER - detail "slunečních panelů"

Kolik stála výroba modelu - pokud to není tajemství...

Tajemství to není. Já jsem to přesně nepočítal, ale bylo to skoro 300 000 korun.

A jaké máte s modelem plány?

Já doufám, že ho někdo koupí a že bude někde vystaven. V současnosti ho samozřejmě každý může vidět ve foyeru pražského Planetária.

Ředitel Planetária Marcel Grün představuje model novinářům

Informace o modelu Mars Exploration Roveru najdete na stránkách pražského Planetária, a to včetně fotogalerií z představení modelu na tiskové konferenci a také z jeho vlastní stavby.

Nejpodrobnější aktuální informace o samotné misi marsovských vozítek Spirit a Opportunity hledejte na stránkách americké NASA.

Český rozhlas České Budějovice vysílá Planetárium v premiéře každou sobotu od 8 hodin ráno a reprízuje ho následující středu po 20. hodině večerní. Český rozhlas SEVER nabízí premiéru pořadu vždy v neděli, po 9. hodině dopolední, reprízu pak hodinu po nedělní půlnoci. V úterý po 20. hodině večer pak můžete Planetárium slyšet i na frekvencích Českého rozhlasu Regina, na Regionu, v Pardubicích a na Vysočině




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »