Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: MER jako živý

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Model vozítka Mars Exploration Rover

Jak vás napadlo model postavit?

Hledali jsem, jak udělat návštěvu Planetária atraktivnější. A protože jsme samozřejmě věděli o probíhající masivní marsovské kampani amerického úřadu NASA, rozhodli jsme se připravit tuto repliku vozítka.

Jak bylo snadné přijít k dokumentaci?

K té přijít nelze. Tu nám NASA nedala. Model jsme stavěli pouze podle fotografií, které jsme měli k dispozici díky tomu, že byly samotnou NASA uvolněny. Byly to fotografie z různých fází montáže a my jsme z nich odměřovali všechny rozměry. Na tom modelu jsou proto určité dílčí nepřesnosti.

Čeho si na vašem modelu zvlášť ceníte?

Ceníme si především toho, že je plně pohyblivý a že je tedy schopen vykonávat všechny pohyby stejně jako samotný MER na Marsu. Může jezdit dopředu i dozadu, může zatáčet, otáčet se kolem své vlastní osy a může také hýbat ramenem, které nese nástroj pro geologický průzkum. Pohyblivá je i věž, ve které je osazená malá kamerka.

Model vypadá z určité vzdálenosti naprosto věrohodně. Ale ty sluneční panely asi nebudou opravdové?

Zatím si představujme, že opravdové jsou... Kolegové, kteří model viděli poprvé, se mě totiž ptali, jaký výkon ty baterie mají. Ale pokud vás opravdu zajímá, z čeho se dělá taková sluneční baterie, tak z vánoční nákupní taštičky - nejlépe v nějaké modrofialové barvě. Na to se dá plexisklo a všechno se to pak nalepí na model.

Jak na vašem modelu funguje pohon kol?

Stejně jako u originálu i u modelu je pohánějí krokové motory. Pak je tam ještě nějaká převodovka a celé se to přenáší na kolo. Pravý MER má zřejmě navíc ještě snímače otáček, aby se zabránilo prokluzování kol.

Model MER - detail "slunečních panelů"

Kolik stála výroba modelu - pokud to není tajemství...

Tajemství to není. Já jsem to přesně nepočítal, ale bylo to skoro 300 000 korun.

A jaké máte s modelem plány?

Já doufám, že ho někdo koupí a že bude někde vystaven. V současnosti ho samozřejmě každý může vidět ve foyeru pražského Planetária.

Ředitel Planetária Marcel Grün představuje model novinářům

Informace o modelu Mars Exploration Roveru najdete na stránkách pražského Planetária, a to včetně fotogalerií z představení modelu na tiskové konferenci a také z jeho vlastní stavby.

Nejpodrobnější aktuální informace o samotné misi marsovských vozítek Spirit a Opportunity hledejte na stránkách americké NASA.

Český rozhlas České Budějovice vysílá Planetárium v premiéře každou sobotu od 8 hodin ráno a reprízuje ho následující středu po 20. hodině večerní. Český rozhlas SEVER nabízí premiéru pořadu vždy v neděli, po 9. hodině dopolední, reprízu pak hodinu po nedělní půlnoci. V úterý po 20. hodině večer pak můžete Planetárium slyšet i na frekvencích Českého rozhlasu Regina, na Regionu, v Pardubicích a na Vysočině




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »