Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: MER jako živý

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Model vozítka Mars Exploration Rover

Jak vás napadlo model postavit?

Hledali jsem, jak udělat návštěvu Planetária atraktivnější. A protože jsme samozřejmě věděli o probíhající masivní marsovské kampani amerického úřadu NASA, rozhodli jsme se připravit tuto repliku vozítka.

Jak bylo snadné přijít k dokumentaci?

K té přijít nelze. Tu nám NASA nedala. Model jsme stavěli pouze podle fotografií, které jsme měli k dispozici díky tomu, že byly samotnou NASA uvolněny. Byly to fotografie z různých fází montáže a my jsme z nich odměřovali všechny rozměry. Na tom modelu jsou proto určité dílčí nepřesnosti.

Čeho si na vašem modelu zvlášť ceníte?

Ceníme si především toho, že je plně pohyblivý a že je tedy schopen vykonávat všechny pohyby stejně jako samotný MER na Marsu. Může jezdit dopředu i dozadu, může zatáčet, otáčet se kolem své vlastní osy a může také hýbat ramenem, které nese nástroj pro geologický průzkum. Pohyblivá je i věž, ve které je osazená malá kamerka.

Model vypadá z určité vzdálenosti naprosto věrohodně. Ale ty sluneční panely asi nebudou opravdové?

Zatím si představujme, že opravdové jsou... Kolegové, kteří model viděli poprvé, se mě totiž ptali, jaký výkon ty baterie mají. Ale pokud vás opravdu zajímá, z čeho se dělá taková sluneční baterie, tak z vánoční nákupní taštičky - nejlépe v nějaké modrofialové barvě. Na to se dá plexisklo a všechno se to pak nalepí na model.

Jak na vašem modelu funguje pohon kol?

Stejně jako u originálu i u modelu je pohánějí krokové motory. Pak je tam ještě nějaká převodovka a celé se to přenáší na kolo. Pravý MER má zřejmě navíc ještě snímače otáček, aby se zabránilo prokluzování kol.

Model MER - detail "slunečních panelů"

Kolik stála výroba modelu - pokud to není tajemství...

Tajemství to není. Já jsem to přesně nepočítal, ale bylo to skoro 300 000 korun.

A jaké máte s modelem plány?

Já doufám, že ho někdo koupí a že bude někde vystaven. V současnosti ho samozřejmě každý může vidět ve foyeru pražského Planetária.

Ředitel Planetária Marcel Grün představuje model novinářům

Informace o modelu Mars Exploration Roveru najdete na stránkách pražského Planetária, a to včetně fotogalerií z představení modelu na tiskové konferenci a také z jeho vlastní stavby.

Nejpodrobnější aktuální informace o samotné misi marsovských vozítek Spirit a Opportunity hledejte na stránkách americké NASA.

Český rozhlas České Budějovice vysílá Planetárium v premiéře každou sobotu od 8 hodin ráno a reprízuje ho následující středu po 20. hodině večerní. Český rozhlas SEVER nabízí premiéru pořadu vždy v neděli, po 9. hodině dopolední, reprízu pak hodinu po nedělní půlnoci. V úterý po 20. hodině večer pak můžete Planetárium slyšet i na frekvencích Českého rozhlasu Regina, na Regionu, v Pardubicích a na Vysočině




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »