ČRo: Na výletě s astrobusem

Astrobus vyjel na kopec nad táborem a astronomové začali montovat dalekohledy. Ale na úplný začátek bylo samozřejmě nutné se představit. Pavel Suchan tak učinil těmito slovy:

příprava dalekohledu

Takže - dobrý den nebo ahoj! Děkujeme vám, že jste nás přivítali tady u vás na louce a na vašem táboře. Kromě toho poděkování vám chci říct, co vás tady vlastně dnes čeká a co vám jsme schopni nabídnout. Abychom si především mohli přijít na jméno - já se jmenuji Pavel a spíš nás bude těšit, když nám budete tykat jako kamarádům. Tady ten ve žlutém je Michal. Michala si važte, protože studuje práva a bude právníkem. Až si budete kupovat pozemek na Marsu, jako že si tam budete stavět chatu, tak on vám může připravit smlouvu. Ten v tom černém tričku je Ondra a toho si taky važte, protože je kartograf a geodet; to znamená, že umí vyměřit pozemek. Takže až budete potřebovat přesně vykolíkovat ten váš pozemek na Marsu, udělá vám to Ondra. My tři se vám budeme věnovat až do zítřka. Nemyslím tím, že bychom byli celou noc vzhůru - zůstáváme tady, protože zítra jedeme na další tábor a někde prostě musíme složit hlavu... Teď do večeře uvidíte, jak se staví hvězdářské dalekohledy. Postavíme vám tady dva...

A skutečně postavili. Zatímco jeho dva spolupracovníci dětem ukazovali sluneční skvrny a povídali si s nimi o sluníčku, astronom Pavel Suchan se věnoval Českému rozhlasu... Poprosil jsem ho, aby mi projekt astrobusu blíže představil:

Astrobus pražské Štefánikovy hvězdárny

Astrobus - to je v první řadě tříčlenná posádka popularizujících hvězdářů; tedy těch, kteří jsou o věci schopni i vykládat, zejména dětem. Jsou to také dalekohledy na pozorování Slunce a noční oblohy, je to promítací nebo projekční technika - počítač a datový projektor - a k tomu samozřejmě auto, které to všechno musí dovézt na místo. Vozíme si s sebou také agregát na výrobu elektřiny, protože spousta těch přírodních a možná i nejlepších táborů elektřinu nemá. My jsme ale soběstační. S výjimkou několika týdnů, kdy se konají akce na hvězdárně v Praze na Petříně, jsme o prázdninových měsících každý večer v nějakém dětském táboře, se kterým je to předem dojednáno. Přijíždíme v pozdním odpoledni; tak, abychom ještě před večeří postavili dalekohled a za jasného počasí dětem ukázali Slunce se slunečními skvrnami. To má pro nás a myslím, že i pro děti, výhodu v tom, že se obrazně řečeno oťukáme. Děti už nás pak znají a nestydí se ptát. Po večeři máme čas do setmění a ten se vyplňuje promítáním. Máme připravenou sadu diapozitivů. Každá posádka si volí trochu jiný systém, a to je dobře - je v tom potom přítomný takový ten osobní prvek. O vesmíru si s dětmi povídáme do doby, než se setmí. Pak se, samozřejmě za jasné oblohy, jde k dalekohledům. Vozíme s sebou dva - jeden binokulár na dvě oči, který se dá použít zároveň i ve dne na pozorování přírody a potom klasický astronomický dalekohled. Ve dne používáme osmicentimetrový refraktor na pozorování Slunce, na večerní pozorování vozíme skutečně vynikající Zeissův dalekohled o průměru osmnácti centimetrů. To už je reflektor, zrcadlový dalekohled, s ohniskovou vzdáleností 1800 milimetrů a ten vám ukáže opravdu leccos. Znamená to, že jsme schopní ukázat nějakého zástupce od všech jednotlivých tipů objektů na obloze.

Co všechno budeme pozorovat dnes, v sobotu 9. srpna?

pozorování Binarem

Dnes máme štěstí na to, že je jasno. Trochu nás však omezí vysoká oblačnost, zejména proto, že Měsíc je blízko úplňku, takže se jeho světlo rozptýlí. Zcela určitě budeme pozorovat Měsíc, protože ten teď kraluje večerní obloze. Pak to bude planeta Mars. Ta se blíží do té takzvané opozice Marsu, která nastane 28. srpna a o den dříve bude dokonce Mars nejblíže k Zemi po 73 tisících letech, což je sice rarita, ale ten kotouček bude přeci jen o maličko větší, než je obvyklé. Kromě těchto dvou jasných objektů se budeme snažit pochytat co se dá, to znamená nějaké dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a doufejme, že i galaxie, čili cizí hvězdné světy. A pak nesmíme zapomenout na to, nač nepotřebujeme dalekohled a co dětem budeme moci popsat, pokud to uvidíme - v činnosti je meteorický roj Perseid.

Říkal jste, že takhle jezdíte celé prázdniny. Kolik lidí se na tom střídá?

Každý rok je to trochu jiné. Střídají se na tom čtyři nebo pět tříčlenných posádek - nějakých 12 nebo 15 lidí.

Všichni od vás z Petřína?

Ano. Dříve jezdily i astrobusy jiných hvězdáren, ale popravdě řečeno, v tuto chvíli nevím, jestli ještě jezdí. V každém případě chci říci, že práce na hvězdárně je sice poměrně různorodá, ale putování s astrobusem patří k těm nejkrásnějším a troufnu si říci, že i nejúčinnějším činnostem. Není to školní exkurze, je to v přírodě, je to spojené s emotivním zážitkem a jak všichni dobře víme, z toho si zapamatujete nejvíc.

A co děti, jak jim se to líbí? Záleží přitom i na typu tábora?

pozorování slunečních skvrn

Jsou různé tábory. Nejradši jezdíme do těch malých a přírodních, kde se přeci jen ty děti staví k přírodě trochu jinak a i pro nás jsou vnímavější. Tím nechci říci, že nejsme schopni obsloužit i větší, třeba stopadesátičlenný kolektiv, ale je to tak spravedlivé. Ta naše služba je placená, aspoň mírně. Když je málo dětí, stojí je to jakoby hodně na hlavu, ale zase jsou u toho dalekohledu dlouho. V těch velkých táborech je to obráceně. My ale jezdíme nejradši do těch malých, jak jsem říkal, protože tam je jiná atmosféra. Teď právě v takovém jsme a ten zájem si samozřejmě užíváme. A obecně lze říci, že je velký. I když třeba některý tábor nemá patřičnou atmosférou, najde se i tam spousta dětí, které to baví a zůstanou si u toho dalekohledu jak dlouho chtějí. Máme takové základní pravidlo, že my nikdy pozorování nekončíme. Končí se, až když odejde poslední dítě.

Dál probíhalo všechno podle plánu, tak jak ho Pavel Suchan nastínil v našem rozhovoru. Po večeři následovalo povídání s diapozitivy a videoprojekcí a poté jsme se zase všichni přesunuli na kopec. A pozorovalo se - s dalekohledy i bez nich... Co jsme z kopce nad Kunraticemi viděli? Krátery na Měsíci. Hvězdokupy, mlhoviny i dvojhvězdy - jak nám astronomové slíbili. A konečně i Mars - jako nevelký kotouček se zřetelnou polární čepičkou. Víc podrobností na jeho povrchu vidět nebylo. Na vině prý byla marsovská prachová bouře, říkali astronomové. Sem tam prolétl i nějaký ten meteor... Poslední dítě odešlo od dalekohledu až hodinu po půlnoci. Tak dobrodružná to byla podívaná - a nejen pro děti. I pro jejich vedoucí a pár místních, kteří využili příležitost a přišli se také podívat.

Dětem se návštěva astronomů líbila a pokud mohu poznamenat něco i sám za sebe - já jsem byl přímo nadšen. Nedlouho po snídani pánové ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně opět nasedli do svého astrobusu a odjeli. Měli před sebou dlouhou cestu - až někam k Třešti. Jsem si ale jist, že se těšili.

Závidíte?

Někdy v budoucnu by petřínští hvězdáři mohli přijet i na váš tábor. Letos už mají program nabitý - ale co třeba příští léto? Jen si je musíte včas objednat. O astrobus je totiž neobyčejný zájem. Po tom co jsem viděl na Dětském křesťanském táboře v Kunraticích u Cvikova se tomu ani nedivím.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 17./19. 8. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.