Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Na výletě s astrobusem

ČRo: Na výletě s astrobusem

logo_astrobus.jpg
V sobotu 9. srpna jsem si udělal příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku. Obloha byla takřka bez mráčku a panovalo vysilující vedro. Děti ze zdejšího Dětského křesťanského tábora se na totálně vysušené louce s radostí polévaly studenou vodou a totéž jsem činil i já. Přesto jsem byl rád, že je hezky. Na konci žhavého odpoledne totiž do tábora v Kunraticích dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let. I v Kunraticích byla jejich návštěva řádně objednána a dychtivě očekávána...

Astrobus vyjel na kopec nad táborem a astronomové začali montovat dalekohledy. Ale na úplný začátek bylo samozřejmě nutné se představit. Pavel Suchan tak učinil těmito slovy:

priprava_dalekohledu.jpg
příprava dalekohledu
Takže - dobrý den nebo ahoj! Děkujeme vám, že jste nás přivítali tady u vás na louce a na vašem táboře. Kromě toho poděkování vám chci říct, co vás tady vlastně dnes čeká a co vám jsme schopni nabídnout. Abychom si především mohli přijít na jméno - já se jmenuji Pavel a spíš nás bude těšit, když nám budete tykat jako kamarádům. Tady ten ve žlutém je Michal. Michala si važte, protože studuje práva a bude právníkem. Až si budete kupovat pozemek na Marsu, jako že si tam budete stavět chatu, tak on vám může připravit smlouvu. Ten v tom černém tričku je Ondra a toho si taky važte, protože je kartograf a geodet; to znamená, že umí vyměřit pozemek. Takže až budete potřebovat přesně vykolíkovat ten váš pozemek na Marsu, udělá vám to Ondra. My tři se vám budeme věnovat až do zítřka. Nemyslím tím, že bychom byli celou noc vzhůru - zůstáváme tady, protože zítra jedeme na další tábor a někde prostě musíme složit hlavu... Teď do večeře uvidíte, jak se staví hvězdářské dalekohledy. Postavíme vám tady dva...

A skutečně postavili. Zatímco jeho dva spolupracovníci dětem ukazovali sluneční skvrny a povídali si s nimi o sluníčku, astronom Pavel Suchan se věnoval Českému rozhlasu... Poprosil jsem ho, aby mi projekt astrobusu blíže představil:

astrobus.jpg
Astrobus pražské
Štefánikovy hvězdárny
Astrobus - to je v první řadě tříčlenná posádka popularizujících hvězdářů; tedy těch, kteří jsou o věci schopni i vykládat, zejména dětem. Jsou to také dalekohledy na pozorování Slunce a noční oblohy, je to promítací nebo projekční technika - počítač a datový projektor - a k tomu samozřejmě auto, které to všechno musí dovézt na místo. Vozíme si s sebou také agregát na výrobu elektřiny, protože spousta těch přírodních a možná i nejlepších táborů elektřinu nemá. My jsme ale soběstační. S výjimkou několika týdnů, kdy se konají akce na hvězdárně v Praze na Petříně, jsme o prázdninových měsících každý večer v nějakém dětském táboře, se kterým je to předem dojednáno. Přijíždíme v pozdním odpoledni; tak, abychom ještě před večeří postavili dalekohled a za jasného počasí dětem ukázali Slunce se slunečními skvrnami. To má pro nás a myslím, že i pro děti, výhodu v tom, že se obrazně řečeno oťukáme. Děti už nás pak znají a nestydí se ptát. Po večeři máme čas do setmění a ten se vyplňuje promítáním. Máme připravenou sadu diapozitivů. Každá posádka si volí trochu jiný systém, a to je dobře - je v tom potom přítomný takový ten osobní prvek. O vesmíru si s dětmi povídáme do doby, než se setmí. Pak se, samozřejmě za jasné oblohy, jde k dalekohledům. Vozíme s sebou dva - jeden binokulár na dvě oči, který se dá použít zároveň i ve dne na pozorování přírody a potom klasický astronomický dalekohled. Ve dne používáme osmicentimetrový refraktor na pozorování Slunce, na večerní pozorování vozíme skutečně vynikající Zeissův dalekohled o průměru osmnácti centimetrů. To už je reflektor, zrcadlový dalekohled, s ohniskovou vzdáleností 1800 milimetrů a ten vám ukáže opravdu leccos. Znamená to, že jsme schopní ukázat nějakého zástupce od všech jednotlivých tipů objektů na obloze.

Co všechno budeme pozorovat dnes, v sobotu 9. srpna?

binar.jpg
pozorování Binarem
Dnes máme štěstí na to, že je jasno. Trochu nás však omezí vysoká oblačnost, zejména proto, že Měsíc je blízko úplňku, takže se jeho světlo rozptýlí. Zcela určitě budeme pozorovat Měsíc, protože ten teď kraluje večerní obloze. Pak to bude planeta Mars. Ta se blíží do té takzvané opozice Marsu, která nastane 28. srpna a o den dříve bude dokonce Mars nejblíže k Zemi po 73 tisících letech, což je sice rarita, ale ten kotouček bude přeci jen o maličko větší, než je obvyklé. Kromě těchto dvou jasných objektů se budeme snažit pochytat co se dá, to znamená nějaké dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a doufejme, že i galaxie, čili cizí hvězdné světy. A pak nesmíme zapomenout na to, nač nepotřebujeme dalekohled a co dětem budeme moci popsat, pokud to uvidíme - v činnosti je meteorický roj Perseid.

Říkal jste, že takhle jezdíte celé prázdniny. Kolik lidí se na tom střídá?

Každý rok je to trochu jiné. Střídají se na tom čtyři nebo pět tříčlenných posádek - nějakých 12 nebo 15 lidí.

Všichni od vás z Petřína?

Ano. Dříve jezdily i astrobusy jiných hvězdáren, ale popravdě řečeno, v tuto chvíli nevím, jestli ještě jezdí. V každém případě chci říci, že práce na hvězdárně je sice poměrně různorodá, ale putování s astrobusem patří k těm nejkrásnějším a troufnu si říci, že i nejúčinnějším činnostem. Není to školní exkurze, je to v přírodě, je to spojené s emotivním zážitkem a jak všichni dobře víme, z toho si zapamatujete nejvíc.

A co děti, jak jim se to líbí? Záleží přitom i na typu tábora?

pozorovani_slun_skvrn.jpg
pozorování
slunečních skvrn
Jsou různé tábory. Nejradši jezdíme do těch malých a přírodních, kde se přeci jen ty děti staví k přírodě trochu jinak a i pro nás jsou vnímavější. Tím nechci říci, že nejsme schopni obsloužit i větší, třeba stopadesátičlenný kolektiv, ale je to tak spravedlivé. Ta naše služba je placená, aspoň mírně. Když je málo dětí, stojí je to jakoby hodně na hlavu, ale zase jsou u toho dalekohledu dlouho. V těch velkých táborech je to obráceně. My ale jezdíme nejradši do těch malých, jak jsem říkal, protože tam je jiná atmosféra. Teď právě v takovém jsme a ten zájem si samozřejmě užíváme. A obecně lze říci, že je velký. I když třeba některý tábor nemá patřičnou atmosférou, najde se i tam spousta dětí, které to baví a zůstanou si u toho dalekohledu jak dlouho chtějí. Máme takové základní pravidlo, že my nikdy pozorování nekončíme. Končí se, až když odejde poslední dítě.

Dál probíhalo všechno podle plánu, tak jak ho Pavel Suchan nastínil v našem rozhovoru. Po večeři následovalo povídání s diapozitivy a videoprojekcí a poté jsme se zase všichni přesunuli na kopec. A pozorovalo se - s dalekohledy i bez nich... Co jsme z kopce nad Kunraticemi viděli? Krátery na Měsíci. Hvězdokupy, mlhoviny i dvojhvězdy - jak nám astronomové slíbili. A konečně i Mars - jako nevelký kotouček se zřetelnou polární čepičkou. Víc podrobností na jeho povrchu vidět nebylo. Na vině prý byla marsovská prachová bouře, říkali astronomové. Sem tam prolétl i nějaký ten meteor... Poslední dítě odešlo od dalekohledu až hodinu po půlnoci. Tak dobrodružná to byla podívaná - a nejen pro děti. I pro jejich vedoucí a pár místních, kteří využili příležitost a přišli se také podívat.

Dětem se návštěva astronomů líbila a pokud mohu poznamenat něco i sám za sebe - já jsem byl přímo nadšen. Nedlouho po snídani pánové ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně opět nasedli do svého astrobusu a odjeli. Měli před sebou dlouhou cestu - až někam k Třešti. Jsem si ale jist, že se těšili.

Závidíte?

Někdy v budoucnu by petřínští hvězdáři mohli přijet i na váš tábor. Letos už mají program nabitý - ale co třeba příští léto? Jen si je musíte včas objednat. O astrobus je totiž neobyčejný zájem. Po tom co jsem viděl na Dětském křesťanském táboře v Kunraticích u Cvikova se tomu ani nedivím.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 17./19. 8. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »