Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

marsoweb_logo.jpg
Vědci z NASA upravili vědeckou webovou stránku tak, že kdokoliv si může prohlížet velké oblasti i menší detaily Marsova povrchu, planety jejíž neznámý terén je asi stejně velký jako jako pozemské kontinenty.

Po přidání počítačových nástrojů na internetovou stránku "MARSOWEB", vědci plánují nechat dobrovolníky z řad veřejnosti provádět praktický průzkum celé rudé planety. Zájemci mají hledat důležité geologické rysy ukryté v tisících snímků povrchu.

Webová stránka je umístěná na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/index.html

Prapůvodním důvodem k vytvoření MARSOWEBu, bylo pomoci vědcům vybrat potenciální přistávací místa pro Marsovské průzkumné terénní vozidlo (MER). Webová stránka byla navržena jen pro vědecké pracovníky, kteří se tak snadno mohli dostat k datům o marsovském povrchu. Ale když v lednu 2004 na Marsu přistálo první terénní vozidlo Spirit, veřejnost Marsoweb objevila a ten zakusil jen za tento jeden měsíc asi 26,7 milionu přístupů.

Interaktivní data map na Marsowebu postupně dovolí uživatelům podívat se na většinu povrchu Marsu, včetně obrazů tepelné setrvačnosti nebo geologických či topografických map. Například mapa tepelné setrvačnosti zobrazuje schopnost povrchu skladovat teplo (obvykle přes den) a vyzařovat teplo (většinou v noci). Jiné mapy zase dají vědcům představu o tom jak hladký nebo skalnatý je místní povrch.

Prozkoumat velké množství zřetelných nebo jen zajímavých geologických rysů na rudé planetě by potřebovalo skutečnou armádu lidí, protože povrch Mars je velký. A takové velké množství badatelů lze dobře získat na internetu, jak se o tom přesvědčil např. projekt SETI@home. Zájemci pak mohou docela dobře provést průzkum detailů z Marsu prostřednictvím svých osobních počítačů.

Vědci doufají, že dobrovolníci jim pomohou s nadcházejícím experimentem. NASA totiž připravuje Vysoce rozlišující zobrazovací vědecký experiment (HiRISE), který poletí na palubě Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), připravovaného ke startu v srpnu 2005. Experiment s kamerou o extra vysoké rozlišovací schopností bude schopen pořídit snímky objektů na povrchu Marsu s detaily jen 1 metr.

Uživatelsky přívětivé webové nástroje budou k dispozici jak vědeckému společenství, tak veřejnosti k prohlížení a analýze snímků počínaje začátkem listopadu 2006. Pokud půjde všechno podle plánu, pak bude v průběhu roku 2005 zveřejněn formulář, kterým bude moci po Internetu každý pořádat o prozkoumání jím vybrané oblasti. Vědecký a programátorský tým Marsowebu proto nyní projektuje webové, uživatelsky přítulné softwarové nástroje dovolující veřejnosti zkoumat a vyhodnocovat HiRISE snímky.

NASA osloví dobrovolníky, aby jí pomohli vytvořit geologickou databázi balvanů, roklí, kráterů, tedy jakéhokoliv druhu geologického rysu, který může být z vědeckého hlediska zajímavý. Vědci nebo studenti pak budou moci používat tyto databáze k vytváření teorií o Marsu, které by pak mohly být ověřovány dalšími budoucími misemi.

Předběžné detaily o Mars Reconnaissance Orbiter HiRISE's jsou k dispozici na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/hirise/

Aktuální Marsoweb zatím obsahuje animovaný průlet nad některými lokalitami Marsu. Web také postupně povolí uživateli doladit u snímků jas, kontrast a ostrost, stejně jako pro něj udělá i další úpravy. Vyzkoušejte si jej. Za rok, za dva můžete i vy být platnými průzkumníky povrchu Marsu.

Zdroj: Ames Research Center
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »