Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

marsoweb_logo.jpg
Vědci z NASA upravili vědeckou webovou stránku tak, že kdokoliv si může prohlížet velké oblasti i menší detaily Marsova povrchu, planety jejíž neznámý terén je asi stejně velký jako jako pozemské kontinenty.

Po přidání počítačových nástrojů na internetovou stránku "MARSOWEB", vědci plánují nechat dobrovolníky z řad veřejnosti provádět praktický průzkum celé rudé planety. Zájemci mají hledat důležité geologické rysy ukryté v tisících snímků povrchu.

Webová stránka je umístěná na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/index.html

Prapůvodním důvodem k vytvoření MARSOWEBu, bylo pomoci vědcům vybrat potenciální přistávací místa pro Marsovské průzkumné terénní vozidlo (MER). Webová stránka byla navržena jen pro vědecké pracovníky, kteří se tak snadno mohli dostat k datům o marsovském povrchu. Ale když v lednu 2004 na Marsu přistálo první terénní vozidlo Spirit, veřejnost Marsoweb objevila a ten zakusil jen za tento jeden měsíc asi 26,7 milionu přístupů.

Interaktivní data map na Marsowebu postupně dovolí uživatelům podívat se na většinu povrchu Marsu, včetně obrazů tepelné setrvačnosti nebo geologických či topografických map. Například mapa tepelné setrvačnosti zobrazuje schopnost povrchu skladovat teplo (obvykle přes den) a vyzařovat teplo (většinou v noci). Jiné mapy zase dají vědcům představu o tom jak hladký nebo skalnatý je místní povrch.

Prozkoumat velké množství zřetelných nebo jen zajímavých geologických rysů na rudé planetě by potřebovalo skutečnou armádu lidí, protože povrch Mars je velký. A takové velké množství badatelů lze dobře získat na internetu, jak se o tom přesvědčil např. projekt SETI@home. Zájemci pak mohou docela dobře provést průzkum detailů z Marsu prostřednictvím svých osobních počítačů.

Vědci doufají, že dobrovolníci jim pomohou s nadcházejícím experimentem. NASA totiž připravuje Vysoce rozlišující zobrazovací vědecký experiment (HiRISE), který poletí na palubě Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), připravovaného ke startu v srpnu 2005. Experiment s kamerou o extra vysoké rozlišovací schopností bude schopen pořídit snímky objektů na povrchu Marsu s detaily jen 1 metr.

Uživatelsky přívětivé webové nástroje budou k dispozici jak vědeckému společenství, tak veřejnosti k prohlížení a analýze snímků počínaje začátkem listopadu 2006. Pokud půjde všechno podle plánu, pak bude v průběhu roku 2005 zveřejněn formulář, kterým bude moci po Internetu každý pořádat o prozkoumání jím vybrané oblasti. Vědecký a programátorský tým Marsowebu proto nyní projektuje webové, uživatelsky přítulné softwarové nástroje dovolující veřejnosti zkoumat a vyhodnocovat HiRISE snímky.

NASA osloví dobrovolníky, aby jí pomohli vytvořit geologickou databázi balvanů, roklí, kráterů, tedy jakéhokoliv druhu geologického rysu, který může být z vědeckého hlediska zajímavý. Vědci nebo studenti pak budou moci používat tyto databáze k vytváření teorií o Marsu, které by pak mohly být ověřovány dalšími budoucími misemi.

Předběžné detaily o Mars Reconnaissance Orbiter HiRISE's jsou k dispozici na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/hirise/

Aktuální Marsoweb zatím obsahuje animovaný průlet nad některými lokalitami Marsu. Web také postupně povolí uživateli doladit u snímků jas, kontrast a ostrost, stejně jako pro něj udělá i další úpravy. Vyzkoušejte si jej. Za rok, za dva můžete i vy být platnými průzkumníky povrchu Marsu.

Zdroj: Ames Research Center
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »