Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

NASA zve veřejnost k průzkumu Marsu - přes Internet

marsoweb_logo.jpg
Vědci z NASA upravili vědeckou webovou stránku tak, že kdokoliv si může prohlížet velké oblasti i menší detaily Marsova povrchu, planety jejíž neznámý terén je asi stejně velký jako jako pozemské kontinenty.

Po přidání počítačových nástrojů na internetovou stránku "MARSOWEB", vědci plánují nechat dobrovolníky z řad veřejnosti provádět praktický průzkum celé rudé planety. Zájemci mají hledat důležité geologické rysy ukryté v tisících snímků povrchu.

Webová stránka je umístěná na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/index.html

Prapůvodním důvodem k vytvoření MARSOWEBu, bylo pomoci vědcům vybrat potenciální přistávací místa pro Marsovské průzkumné terénní vozidlo (MER). Webová stránka byla navržena jen pro vědecké pracovníky, kteří se tak snadno mohli dostat k datům o marsovském povrchu. Ale když v lednu 2004 na Marsu přistálo první terénní vozidlo Spirit, veřejnost Marsoweb objevila a ten zakusil jen za tento jeden měsíc asi 26,7 milionu přístupů.

Interaktivní data map na Marsowebu postupně dovolí uživatelům podívat se na většinu povrchu Marsu, včetně obrazů tepelné setrvačnosti nebo geologických či topografických map. Například mapa tepelné setrvačnosti zobrazuje schopnost povrchu skladovat teplo (obvykle přes den) a vyzařovat teplo (většinou v noci). Jiné mapy zase dají vědcům představu o tom jak hladký nebo skalnatý je místní povrch.

Prozkoumat velké množství zřetelných nebo jen zajímavých geologických rysů na rudé planetě by potřebovalo skutečnou armádu lidí, protože povrch Mars je velký. A takové velké množství badatelů lze dobře získat na internetu, jak se o tom přesvědčil např. projekt SETI@home. Zájemci pak mohou docela dobře provést průzkum detailů z Marsu prostřednictvím svých osobních počítačů.

Vědci doufají, že dobrovolníci jim pomohou s nadcházejícím experimentem. NASA totiž připravuje Vysoce rozlišující zobrazovací vědecký experiment (HiRISE), který poletí na palubě Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), připravovaného ke startu v srpnu 2005. Experiment s kamerou o extra vysoké rozlišovací schopností bude schopen pořídit snímky objektů na povrchu Marsu s detaily jen 1 metr.

Uživatelsky přívětivé webové nástroje budou k dispozici jak vědeckému společenství, tak veřejnosti k prohlížení a analýze snímků počínaje začátkem listopadu 2006. Pokud půjde všechno podle plánu, pak bude v průběhu roku 2005 zveřejněn formulář, kterým bude moci po Internetu každý pořádat o prozkoumání jím vybrané oblasti. Vědecký a programátorský tým Marsowebu proto nyní projektuje webové, uživatelsky přítulné softwarové nástroje dovolující veřejnosti zkoumat a vyhodnocovat HiRISE snímky.

NASA osloví dobrovolníky, aby jí pomohli vytvořit geologickou databázi balvanů, roklí, kráterů, tedy jakéhokoliv druhu geologického rysu, který může být z vědeckého hlediska zajímavý. Vědci nebo studenti pak budou moci používat tyto databáze k vytváření teorií o Marsu, které by pak mohly být ověřovány dalšími budoucími misemi.

Předběžné detaily o Mars Reconnaissance Orbiter HiRISE's jsou k dispozici na: http://marsoweb.nas.nasa.gov/hirise/

Aktuální Marsoweb zatím obsahuje animovaný průlet nad některými lokalitami Marsu. Web také postupně povolí uživateli doladit u snímků jas, kontrast a ostrost, stejně jako pro něj udělá i další úpravy. Vyzkoušejte si jej. Za rok, za dva můžete i vy být platnými průzkumníky povrchu Marsu.

Zdroj: Ames Research Center
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »