Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.
První snímek sondy Opportunity po pistání na povrchu Marsu Již z prvních fotografií je vidět, že krajina v okolí Opportunity je naprosto jiního charakteru, než v okolí Spiritu.
Experti Evropské kosmické agentury ESA zahájili analýzu první barevné fotografie povrchu Marsu, kterou pořídila kosmická sonda Mars Express. Detailní fotografie byla pořízena 14. ledna 2004 z výšky 275 km. Snímky jsou pořizovány stereo-kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) s rozlišením 12 m na obrazový pixel. Počítačovým zpracováním jsou pak vytvářeny trojrozměrné fotografie.Karel MokrýMultimédia
V úterý 13.1. získala sonda Spirit první panoramatický pohled svého okolí. (snímek a podrobnosti v článku)
V 9:21 SEČ vydalo řídící středisko NASA signál ke sjezdu průzkumného roveru. Před vlastním sjezdem bylo nutné rover pootočit, neboť mu ve sjezdu bránil vzduchový polštář. Rover je nyní ve vzdálenosti 3 metry od přistávacího modulu.
První barevný snímek od sondy Spirit Tak jsme se dočkali. Sonda Spirit nám poslala z povrchu rudé planety pevní sérii barevných snímků svého okolí. Z dalších snímků se pak podařilo sestavit i první 3D obrázky.
Na serveru SOHO probíhala volba "nejhezčího" snímku pořízeného sondou v průběhu osmi let provozu. Těsně zvítězil snímek složený ze snímků ve vřech vlnových délkách (171 nm - modrá, 195 nm - žlutá, 284 nm - červená). Jednotlivé filtry odpovídají různě ionizovanému železu a tedy různým teplotám. 171nm - 8 a 9krát ionizované železo, teplota 1 000 000°C, 195nm - 10 a 11krát ionizované železo, teplota 1 500 000°C, 284nm - 13krát ionizované železo, teplota 2 500 000°C
Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
2. prosince "oslaví" sonda SOHO osmé výročí svého startu. Při této příležitosti bude na serveru space.com zveřejněn seznam 10 nejlepších snímků pořízených sondou.
Hlasování o "nejlepších" snímcích se může na stránkách SOHO zúčastnit každý. Při hlasování zvolte pět snímků. Hlasování končí 17 listopadu, výsledky budou zveřeněny 25. listopadu.
V noci 30/31. 10. 2003 jsme mohli sledovat velmi pěknou polární záři. V článku naleznete několik pěkných snímků, které jste nám zaslali do redakce. Pokud nám budete posílat nějaké snímky, uvádějte prosím následující údaje: místo a čas, použitý materiál a parametry expozice. Děkujeme.Frederik VelinskýMultimédia
Noční obloha nám tu a tam připraví opravdu zajímavé představení. Letos v létě jsme si mohli například mimořádně zblízka prohlédnout planetu Mars. V letech minulých to byly třeba i komety - Hale-Bopp a obzvláště pěkná kometa Hyakutake. Právě z této komety však mohl mít opravdový požitek jen ten pozorovatel, který opustil město a vydal se do přírody. Čím dál od civilizace, tím nádhernější byl pohled na ohon komety, který se táhl přes značnou část oblohy. Kometu viděli samozřejmě i ti, kdo nemohli a nebo nechtěli opustit město. Ale zážitek z ní měli sotva čtvrtinový. Na vině bylo světelné znečištění...Miroslav ZimmerMultimédia
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší republice připomenout.
Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.
V sobotu 9. srpna jsem si udělal příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku. Obloha byla takřka bez mráčku a panovalo vysilující vedro. Děti ze zdejšího Dětského křesťanského tábora se na totálně vysušené louce s radostí polévaly studenou vodou a totéž jsem činil i já. Přesto jsem byl rád, že je hezky. Na konci žhavého odpoledne totiž do tábora v Kunraticích dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let. I v Kunraticích byla jejich návštěva řádně objednána a dychtivě očekávána...Petr ScheirichMultimédia
pořídili astronomové Sallie Baliunas a kol. z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s užitím adaptivní optiky 100-palcového dalekohledu na Mount Wilsonu. Práce byla zaslána do časopisu Icarus v září 2001, v květnu 2003 byla opublikována a v srpnu se snímky objevily na internetu.Karel MokrýMultimédia
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.Karel MokrýMultimédia
Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.
Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)
Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.
Po domluvě s autory pořadu Planetárium vysílaného na ČRo Sever, Regina a Region budeme na www.astro.cz zveřejňovat příspevky z tohoto pořadu týkající se astronomie. Titulek těchto článků bude vždy začínat ČRo:. Na konci článku se také dozvíte, kdy a kde si můžete poslechnout reprízu pořadu.
Každý z vás už někdy viděl škrtnout po obloze padající hvězdu, jak se poeticky říká meteorům - i když samozřejmě o žádné hvězdy nejde. Možná jste přitom zatoužili držet někdy takový "kámen z hvězd" v ruce. To se vám koneckonců může někdy poštěstit. I na našem území sem tam nějaký ten meteorit přistane. Existují ale ještě daleko konkrétnější touhy. Třeba najít a potěžkat právě ten určitý kámen, který jste před pár hodinami sledovali na obloze. Že to není možné? Ale je. Stačí mít jen trochu štěstí a být v pravý čas na správném místě... 7. dubna uběhne čtyřiačtyřicet let od jednoho z největších úspěchů našich vědců. Právě onen den, roku 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Jedním z oněch astronomů byl i Zdeněk Ceplecha.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten