Dámy a pánové, vážení kolegové! CAM (Česká astrofotografie měsíce) je český projekt podobný mezinárodnímu projektu "Astronomický snímek dne" (Astronomical picture of day). Rádi bychom vyhlášením České astrofotografie měsíce ukázali veřejnosti také české fotografie. Kritéria pro výběr fotografie měsíce jsou velmi široká a zdaleka se nevztahují pouze k technické dokonalosti snímku nebo odbornosti tématu. Může se tak stát, že jeden měsíc může "vyhrát" objevový snímek profesionální observatoře, zatímco druhý měsíc bude vybrán snímek začínajícího amatéra, který v sobě nese emotivní náboj člověka, který pozoruje oblohu nad sebou. Rádi bychom tak dali možnost každému. Uvědomujeme si, že to není lehký úkol a že budeme konfrontováni s kritickými názory. Pevně ale věříme, že se nám podaří přivést na svět věc, která potěší řadu lidí. Chceme oslovit co nejširší počet fotografů a povzbudit tak zájem nových zájemců o astronomii. Vyzýváme všechny, kteří mají rádi astronomii, a to jak amatéry tak i profesionály, aby podpořili tuto akci nejen pochopením, ale i vlastním zasíláním fotografií a propagací projektu. Téměř všichni profesionální astronomové začínali jako amatéři a tak doufáme, že si na své začátky vzpomenou a i když CAM nemá s vědou přímou souvislost, tak tento projekt aktivně podpoří. Doufáme, že se z CAM stane tradice, která obohatí astronomické prostředí. Aby se tak mohlo stát - tak fotografujte a posílejte fotografie. Od této chvíle!
Jasné nebe všem přeje CAM.
Českou astrofotografii měsíce vyhlašuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na základě návrhu Zdeňka Bardona.
Další úchvatné snímky posílá na Zemi vesmírný dalekohled Spitzer. Tyto dva obrázky zobrazují stejnou oblast a můžeme pozorovat viditelné rozdíly. Zatímco infračervený náhled, pojmenovaný "Hory stvoření", odhaluje prachové pilíře čnící do výše se září zárodečných hvězd (bílé/žluté), tak ve viditelném spektru světla obrázek ukazuje tmavé, sotva viditelné pilíře. Infračervený detail Spitzerova obrázku nabízí dynamickou oblast probíhajícího vývoje a utváření nového hvězdného života.Pavel SuchanMultimédia
Posílejte nám fotografie, filmy nebo odkazy na Vaše stránky s dokumentací zatmění Slunce 3. října 2005 - ať už z fáze částečného zatmění u nás nebo ze stopy prstencového zatmění (Španělsko, Tunisko,...). Rádi je zpřístupníme ostatním prostřednictvím fotogalerie tohoto zatmění Slunce na www.astro.cz. Všem předem děkujeme! Příspěvky můžete zasílat na adresu info@astro.cz.
Letošní léto bohužel nepřálo nejen koupání, ale i fotografování hvězdiček. Když už bylo jasno, tak svítil Měsíc a když nesvítil, tak pršelo. Poslední srpnový týden se počasí vydařilo, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet dlouho připravovaný plán extrémní expozice. Chtěl jsem vyzkoušet, jak bude vypadat CCD snímek M31 v Adromedě po expozici několika hodin.Marcel BělíkMultimédia
Po více jak 2 měsících jsem namířil svůj dalekohled se CCD kamerou na kometu, tentokráte rozštěpenou C/2005 A1 (LINEAR). Výsledek si můžete prohlédnout ZDE. Celkem bylo sečteno 19 dílčích 40-ti sekundových expozic pořízených 28.872 UT srpna kamerou CCD SBIG ST-6V přes 35cm dalekohled v Lelekovicích.Marcel BělíkMultimédia
Milí fotografové noční oblohy. Velmi rychle se blíží uzávěrka fotosoutěže "Astrofotograf roku 2005", která je již 15. srpna. Máte tedy poslední možnost zaslat na Hvězdárnu v Úpici své příspěvky do této soutěže a zůčastnit se tak boje o titul "Astrofotograf roku 2005". Pokud se obáváte, přečtěte si článek našeho předního odborníka na zpracování obrazu a velmi zkušeného foto- i astro-fotografa Prof. RNDr. Milose Druckmullera, CSc. z VUT Brno, který tuto akci podpořil.Libor VyskočilMultimédia
Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici. Kometa se v té chvíli nacházela jen asi 18 stupňů nad obzorem a prosvítala skrz vysokou oblačnost před přicházející frontou.Zdeněk BardonMultimédia
Mlhovina IC5067 v souhvězdí Labutě jinak dobře známou pod názvem Pelikán.Fotografie vznikla ve středu 01.06.2005 večer na pozemku hvězdárny Úpice slaskavým svolením RNDr.Markové - ředitelky hvězdárny. Hvězdárenský pozemekje totiž jedno z mála míst kde fotografování tolik neruší světelnéznečištění a projíždějící vozidla nesvítí přímo do objektivu.Miroslava HromadováMultimédia
Souhvězdí Střelce Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.František MartinekMultimédia
Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.František MartinekMultimédia
Evropská kosmická sonda Mars Express (start 2. 7. 2003) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 26. 12. 2003. Brzy poté byl zahájen výzkum rudé planety - jejího povrchu a atmosféry. Na internetové adrese sci.esa.int najdete velké množství obrázků povrchu planety, pořízených právě touto evropskou sondou.Pavel KotenMultimédia
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.František MartinekMultimédia
Na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA jsou postupně publikovány další detailní snímky povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil sestupný modul Huygens.
"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."
ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
Postupně zde přineseme alespoň několik zajímavých snímků ze sondy Huygens, která úspěšně přistála na měsíci Titanu. Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu! Podle posledních zpráv byla odeslána data až 350 snímků, které budou v následujících dnech zpracovávány. < první snímek ze sondy Huygens, z výšky 16 km nad povrchem, s rozlišením 40 m na pixel
Hvězdárna v Úpici, ProjectSoft HK a.s. a Sdružení pro podporu astronomických pozorování Úpice vyhlašují pod záštitou RNDr.Jiřího Grygara, CSc. 2. ročník astronomické fotosoutěže pro astronomy amatéry "Astrofotograf roku 2005"František MartinekMultimédia
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.Miroslava HromadováMultimédia
sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.Miroslava HromadováMultimédia
21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km V pondělí 8. listopadu bylo v Louisville (Kentucky, USA) na 36. zasedání planetárního oddělení AAS (American Astronomical Society) oznámeno, že velkolepý systém Saturnových prstenců - obrovský disk podobající se gramofonové desce - má s LP daleko více společných vlastností než jen vzhled: stále vydává série melodických zvuků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
