Mlhovina IC5067 v souhvězdí Labutě jinak dobře známou pod názvem Pelikán.Fotografie vznikla ve středu 01.06.2005 večer na pozemku hvězdárny Úpice slaskavým svolením RNDr.Markové - ředitelky hvězdárny. Hvězdárenský pozemekje totiž jedno z mála míst kde fotografování tolik neruší světelnéznečištění a projíždějící vozidla nesvítí přímo do objektivu.Miroslava HromadováMultimédia
Souhvězdí Střelce Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.František MartinekMultimédia
Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.František MartinekMultimédia
Evropská kosmická sonda Mars Express (start 2. 7. 2003) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 26. 12. 2003. Brzy poté byl zahájen výzkum rudé planety - jejího povrchu a atmosféry. Na internetové adrese sci.esa.int najdete velké množství obrázků povrchu planety, pořízených právě touto evropskou sondou.Pavel KotenMultimédia
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.František MartinekMultimédia
Na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA jsou postupně publikovány další detailní snímky povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil sestupný modul Huygens.
"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."
ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
Postupně zde přineseme alespoň několik zajímavých snímků ze sondy Huygens, která úspěšně přistála na měsíci Titanu. Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu! Podle posledních zpráv byla odeslána data až 350 snímků, které budou v následujících dnech zpracovávány. < první snímek ze sondy Huygens, z výšky 16 km nad povrchem, s rozlišením 40 m na pixel
Hvězdárna v Úpici, ProjectSoft HK a.s. a Sdružení pro podporu astronomických pozorování Úpice vyhlašují pod záštitou RNDr.Jiřího Grygara, CSc. 2. ročník astronomické fotosoutěže pro astronomy amatéry "Astrofotograf roku 2005"František MartinekMultimédia
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.Miroslava HromadováMultimédia
sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.Miroslava HromadováMultimédia
21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km V pondělí 8. listopadu bylo v Louisville (Kentucky, USA) na 36. zasedání planetárního oddělení AAS (American Astronomical Society) oznámeno, že velkolepý systém Saturnových prstenců - obrovský disk podobající se gramofonové desce - má s LP daleko více společných vlastností než jen vzhled: stále vydává série melodických zvuků.Tomáš MetelkaMultimédia
Pohled na malé sluneční hodiny s kalibračním terčíkem, které jsou umístěny na terénní sondě Spirit, se stal jubilejním 50-ti tisícím obrázkem poslaným z Marsu dvojicí roverů NASA, které už od letošního ledna zkoumají Mars. Znamená to, že NASA má nyní jen od těchto dvou sond k dispozici dvakrát více fotografií, než ze všech předchozích povrchových misí, tedy Viking 1, Viking 2 a Mars Pathfinder dohromady.Tomáš MetelkaMultimédia
Tento ultrafialový pohled ukazuje zvlněná mračna v blízkosti Saturnova jižního polárního regionu. Ačkoliv má celá oblast viditelné rysy, kontrast mezi světlými a tmavými mračnými pásy je málo výrazný, stejně jako se zde nenachází žádné světlé nebo tmavé skvrny.Tomáš MetelkaMultimédia
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.Tomáš MetelkaMultimédia
Vědci z NASA upravili vědeckou webovou stránku tak, že kdokoliv si může prohlížet velké oblasti i menší detaily Marsova povrchu, planety jejíž neznámý terén je asi stejně velký jako jako pozemské kontinenty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.