Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.Marcel BělíkMultimédia
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.
Můj CCD pokus o mozaiku velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy začal ve středu 25.10.2006 kdy jsem po snímkování jasné komety C 2006/M4 SWAN neodolal a využil jasné noci. Fotografování se pak protáhlo až do čtvrté hodiny ranní.
Zpráva od Martina Lehkého o nečekaném zjasnění komety a k tomu nádherně "vymetená" obloha - tomu se nedalo odolat! A to jsem ještě nevěděl, jaké překvapení mně čeká... (Pro zobrazení větší verze klikněte na snímek)
Dojel jsem na hvězdárnu a spolu s dalšími kolegy se na kometu podíval. V Somet binaru 25 x 100 byla kometa nápadně viditelná jako mlhavá skvrna s ohonem mířícím přímo nahoru a přes celé zorné pole binaru! To, co jsem pak ale spatřil na 2-minutové expozici získané ccd kamerou přes 12" dalekohled Meade mě doslova šokovalo! Takové překvapení jsem opravdu nečekal.
Relativně jasnou kometu C/2006 M4 SWAN můžeme v těchto dnech pozorovat na večerní obloze. Její jas se pohybuje kolem 6. magnitudy a kometa je tak dobře viditelná i v malém dalekohledu nebo dokonce triedru.
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.Štěpán KovářMultimédia
Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko - astronomické projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně.
Výstavu naleznete od 4.9. do 6.10. v Malé galerii vědeckého obrazu UK MFF. Ke Karlovu 3, Praha 2.
První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.
Přelety pokusného nafukovacího modulu Genesis-1 můžeme vtěchto dnech pozorovat i na naší obloze. Snímek pořízený 20. července 2006 ve 22 h 52 m UT 0.3-m dalekohledem na hvězdárně v Úpici zachycuje průlet experimentálního tělesa v blízkosti nenápadné otevřené hvězdokupy Berk 52 v souhvězdí Lišky. Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice .Zdeněk BardonMultimédia
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.
V noci 1./2. 5. 2006 jsem ještě před příchodem oblačnosti stihl udělat alespoň pár snímků fragmentu B komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Už na první pohled bylo na surovém snímku vidět, že vypadá jinak, než všechny předchozí a po malé základní úpravě bylo hned jasné, že protáhlý vzhled hlavy komety je způsoben dělením jejího jádra. Dalším zpracováním v programu Iris (použitím různých filtrů a funkcí) se objevily pro mne nečekané podrobnosti, které jsou vidět na detailu vpravo nahoře.
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.redakceMultimédia
Snímek jadérek B a C komety 73P pořízený během noci 7./8. dubna 2006 naHvězdárně a planetáriu v Hradci Králové pomocí JST Petrem Horálkem aMartinem Lehkým.Karel MokrýMultimédia
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.Jana OlivováMultimédia
Začátkem listopadu jsme naše posluchače informovali o slavnostním otevření rozsáhlé mezinárodní observatoře Pierra Augera pro výzkum kosmického záření vysokých energií. Byla vybudována v Argentině a na její výstavbě a vědeckém programu se podílí 16 zemí, včetně České republiky. Uběhly pouhé dva měsíce a český robotický teleskop FRAM tam dosáhl mimořádného úspěchu, a to navíc v nečekané oblasti: v úterý ráno pozoroval dosvit velmi silného záblesku záření gama ve viditelném světle neboli v optickém oboru spektra...
Jedním z nejčastěji fotografovaných objektů noční oblohy je známá Krabí mlhovina (M 1). Publikovanou fotografii pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Přestože HST mlhovinu fotografoval již dříve, tento snímek je dosud nejdetailnější a je složen z několika dílčích fotografií. Zachycuje expandující zbytek po výbuchu supernovy, jehož průměr dosahuje 6 světelných let (a každou sekundu se zvětšuje zhruba o 1000 km).Pavel SuchanMultimédia
Dámy a pánové, vážení kolegové! CAM (Česká astrofotografie měsíce) je český projekt podobný mezinárodnímu projektu "Astronomický snímek dne" (Astronomical picture of day). Rádi bychom vyhlášením České astrofotografie měsíce ukázali veřejnosti také české fotografie. Kritéria pro výběr fotografie měsíce jsou velmi široká a zdaleka se nevztahují pouze k technické dokonalosti snímku nebo odbornosti tématu. Může se tak stát, že jeden měsíc může "vyhrát" objevový snímek profesionální observatoře, zatímco druhý měsíc bude vybrán snímek začínajícího amatéra, který v sobě nese emotivní náboj člověka, který pozoruje oblohu nad sebou. Rádi bychom tak dali možnost každému. Uvědomujeme si, že to není lehký úkol a že budeme konfrontováni s kritickými názory. Pevně ale věříme, že se nám podaří přivést na svět věc, která potěší řadu lidí. Chceme oslovit co nejširší počet fotografů a povzbudit tak zájem nových zájemců o astronomii. Vyzýváme všechny, kteří mají rádi astronomii, a to jak amatéry tak i profesionály, aby podpořili tuto akci nejen pochopením, ale i vlastním zasíláním fotografií a propagací projektu. Téměř všichni profesionální astronomové začínali jako amatéři a tak doufáme, že si na své začátky vzpomenou a i když CAM nemá s vědou přímou souvislost, tak tento projekt aktivně podpoří. Doufáme, že se z CAM stane tradice, která obohatí astronomické prostředí. Aby se tak mohlo stát - tak fotografujte a posílejte fotografie. Od této chvíle!
Jasné nebe všem přeje CAM.
Českou astrofotografii měsíce vyhlašuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na základě návrhu Zdeňka Bardona.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.
