Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

M101_1.jpg
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.

Galaxie M 101 má průměr 170 000 světelných let. Je tedy 1,7krát větší než naše Galaxie. Tvoří ji minimálně 1 bilión hvězd, z nichž asi 100 miliard se můře podobat Slunci, pokud se týká například jejich stáří a teplot.

Galaxii M 101, nacházející se ve vzdálenosti 25 miliónů světelných let od Země, můžeme pozorovat v souhvězdí Velké medvědice. Vzhledem k její vzdálenosti vidíme galaxii v takovém stavu, v jakém se nacházela před 25 milióny roků, tj. v době, kdy na Zemi začínalo období označované jako miocén - kdy začal rozvoj savců a kdy se na Zemi objevili mastodonti. Je přezdívaná také jako galaxie Pinwheel. Na obloze zaujímá plochu rovnající se 1/5 měsíčního úplňku.

Spirální ramena galaxie jsou protkána rozsáhlými mlhovinami, v nichž probíhá proces formování hvězd. Tyto mlhoviny představují zóny intenzivní tvorby hvězd uvnitř rozsáhlých oblaků molekulárního vodíku. Skupiny jasných, horkých, modrých nově zrozených hvězd vytyčují polohu spirálních ramen. Galaktický disk je však mimořádně tenký. Na fotografiích, pořízených pomocí HST, prosvítají skrz galaxii M 101 vzdálenější galaxie, nacházející se za galaxií.

Při sestavování této fotografie byly použity snímky galaxie M 101, které pořídil HST za uplynulých 10 let: v březnu 1994, v září 1999, v listopadu 2002 a v lednu 2003. K pořízení fotografií byly použity kamery WFPC (Wide Field and Planetary Camera) a ACS (Advanced Camera for Surveys). Kosmické snímky byly dále sloučeny s fotografiemi, pořízenými pozemními dalekohledy Canada-France-Hawaii Telescope a Kitt Peak National Observatory. Barevné podání bylo získáno na základě jednotlivých expozic přes modrý, zelený a infračervený filtr při snímkování v listopadu 2002.

M101_detail.jpg

Na snímku, představujícím malý fragment z fotografie galaxie M 101, je vidět několik velice jasných hvězd. Jedná se o hvězdy z naší Galaxie, které se promítají na disk vzdálenější galaxie M 101. Protože se nacházejí mnohem blíže k Zemi, musí být i mnohem jasnější.

Jádro galaxie M 101 je jasnější a červenější, než okrajové části galaxie. Galaktické jádro je obklopeno staršími a červenějšími hvězdami ve srovnání s modrými, jasnými a horkými hvězdami ve spirálních ramenech.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »