Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

M101_1.jpg
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.

Galaxie M 101 má průměr 170 000 světelných let. Je tedy 1,7krát větší než naše Galaxie. Tvoří ji minimálně 1 bilión hvězd, z nichž asi 100 miliard se můře podobat Slunci, pokud se týká například jejich stáří a teplot.

Galaxii M 101, nacházející se ve vzdálenosti 25 miliónů světelných let od Země, můžeme pozorovat v souhvězdí Velké medvědice. Vzhledem k její vzdálenosti vidíme galaxii v takovém stavu, v jakém se nacházela před 25 milióny roků, tj. v době, kdy na Zemi začínalo období označované jako miocén - kdy začal rozvoj savců a kdy se na Zemi objevili mastodonti. Je přezdívaná také jako galaxie Pinwheel. Na obloze zaujímá plochu rovnající se 1/5 měsíčního úplňku.

Spirální ramena galaxie jsou protkána rozsáhlými mlhovinami, v nichž probíhá proces formování hvězd. Tyto mlhoviny představují zóny intenzivní tvorby hvězd uvnitř rozsáhlých oblaků molekulárního vodíku. Skupiny jasných, horkých, modrých nově zrozených hvězd vytyčují polohu spirálních ramen. Galaktický disk je však mimořádně tenký. Na fotografiích, pořízených pomocí HST, prosvítají skrz galaxii M 101 vzdálenější galaxie, nacházející se za galaxií.

Při sestavování této fotografie byly použity snímky galaxie M 101, které pořídil HST za uplynulých 10 let: v březnu 1994, v září 1999, v listopadu 2002 a v lednu 2003. K pořízení fotografií byly použity kamery WFPC (Wide Field and Planetary Camera) a ACS (Advanced Camera for Surveys). Kosmické snímky byly dále sloučeny s fotografiemi, pořízenými pozemními dalekohledy Canada-France-Hawaii Telescope a Kitt Peak National Observatory. Barevné podání bylo získáno na základě jednotlivých expozic přes modrý, zelený a infračervený filtr při snímkování v listopadu 2002.

M101_detail.jpg

Na snímku, představujícím malý fragment z fotografie galaxie M 101, je vidět několik velice jasných hvězd. Jedná se o hvězdy z naší Galaxie, které se promítají na disk vzdálenější galaxie M 101. Protože se nacházejí mnohem blíže k Zemi, musí být i mnohem jasnější.

Jádro galaxie M 101 je jasnější a červenější, než okrajové části galaxie. Galaktické jádro je obklopeno staršími a červenějšími hvězdami ve srovnání s modrými, jasnými a horkými hvězdami ve spirálních ramenech.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »