Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

M101_1.jpg
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.

Galaxie M 101 má průměr 170 000 světelných let. Je tedy 1,7krát větší než naše Galaxie. Tvoří ji minimálně 1 bilión hvězd, z nichž asi 100 miliard se můře podobat Slunci, pokud se týká například jejich stáří a teplot.

Galaxii M 101, nacházející se ve vzdálenosti 25 miliónů světelných let od Země, můžeme pozorovat v souhvězdí Velké medvědice. Vzhledem k její vzdálenosti vidíme galaxii v takovém stavu, v jakém se nacházela před 25 milióny roků, tj. v době, kdy na Zemi začínalo období označované jako miocén - kdy začal rozvoj savců a kdy se na Zemi objevili mastodonti. Je přezdívaná také jako galaxie Pinwheel. Na obloze zaujímá plochu rovnající se 1/5 měsíčního úplňku.

Spirální ramena galaxie jsou protkána rozsáhlými mlhovinami, v nichž probíhá proces formování hvězd. Tyto mlhoviny představují zóny intenzivní tvorby hvězd uvnitř rozsáhlých oblaků molekulárního vodíku. Skupiny jasných, horkých, modrých nově zrozených hvězd vytyčují polohu spirálních ramen. Galaktický disk je však mimořádně tenký. Na fotografiích, pořízených pomocí HST, prosvítají skrz galaxii M 101 vzdálenější galaxie, nacházející se za galaxií.

Při sestavování této fotografie byly použity snímky galaxie M 101, které pořídil HST za uplynulých 10 let: v březnu 1994, v září 1999, v listopadu 2002 a v lednu 2003. K pořízení fotografií byly použity kamery WFPC (Wide Field and Planetary Camera) a ACS (Advanced Camera for Surveys). Kosmické snímky byly dále sloučeny s fotografiemi, pořízenými pozemními dalekohledy Canada-France-Hawaii Telescope a Kitt Peak National Observatory. Barevné podání bylo získáno na základě jednotlivých expozic přes modrý, zelený a infračervený filtr při snímkování v listopadu 2002.

M101_detail.jpg

Na snímku, představujícím malý fragment z fotografie galaxie M 101, je vidět několik velice jasných hvězd. Jedná se o hvězdy z naší Galaxie, které se promítají na disk vzdálenější galaxie M 101. Protože se nacházejí mnohem blíže k Zemi, musí být i mnohem jasnější.

Jádro galaxie M 101 je jasnější a červenější, než okrajové části galaxie. Galaktické jádro je obklopeno staršími a červenějšími hvězdami ve srovnání s modrými, jasnými a horkými hvězdami ve spirálních ramenech.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »