Česká astrofotografie měsíceHodiny odtikaly 31536000 sekund roku 2006, Slunce se vrátilo na 10° Kozoroha a Měsíc dvanáctkrát zasvítil na obloze úplňkem. Několik jasných komet prolétlo oblohou a nad hlavami se nám vystřídaly všechna nám viditelné hvězdy. Měsíc dvakrát zakryl sluneční tvář a dvakrát vstoupil do zemského stínu. Zakrýt sluneční tvář se pokoušel i Merkur, díky své velikosti se mu to však podařilo jen trochu. Ještě něco se však stalo.
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.
Česká televize provedla od začátku roku 2007 změny ve vysílání pořadů, ve kterých se objevují reportáže z astronomie a příbuzných oborů. S uvedenými změnami se můžete seznámit zde.
Pavel Ambrož
Multimédia
prof. RNDr. Miloslava Druckműller, DrSc.V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce. Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.
Titul astrofotograf roku vyhlašuje porota České astrofotografie měsíce s Českou astronomickou společností ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici.
Stáhněte si Slunce do PCProjekt Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) 2007 je příležitostí pro Český rozhlas Leonardo informovat veřejnost a zájemce o astronomii o naší nejbližší hvězdě - Slunci. Prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis a článků v internetové rubrice "vesmír" jsme prvním lednovým týdnem odstartovali Rok Slunce.redakceMultimédia
Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.Petr SobotkaMultimédia
Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.
Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti(http://posec.astro.cz/) připravila pro zájemce fotografickou soutěž. Zatímco prestižníČeská astrofotografie měsíce se snaží vybírat mimořádné snímky a v průběhu volby poroty došlé snímky nezveřejňuje, soutěž Přístrojové a optické sekce ČAS vychází vstříc těm, kteří chtějí využít diskuzi a srovnání svých schopností, protože jsou zde vidět všechny snímky. Kromě toho můžete hlasováním sami rozhodnout o vítězi. Fotografové i umělci všeho druhu a věku, nezapomeňte se také podívat na tématickou fotosoutěž Moje vánoční kometa.Tomáš HynekMultimédia
V uplynulých dnech byla po dlouhé době opět na Slunci viditelná poměrně velká sluneční skvrna, která lákala nejen k pohledu a pokochání se, ale také k zaznamenání této události v období minima sluneční aktivity tak vzácné.
Obrázek, který zde můžete vidět, byl pořízen kamerkou Meade LPI přes objektiv Rubinar 5.6/500 mm opatřený Baader sluneční folií (expozice 0.002 sekund - kombinace 20-ti snímků).
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.Marcel BělíkMultimédia
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.
Můj CCD pokus o mozaiku velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy začal ve středu 25.10.2006 kdy jsem po snímkování jasné komety C 2006/M4 SWAN neodolal a využil jasné noci. Fotografování se pak protáhlo až do čtvrté hodiny ranní.
Zpráva od Martina Lehkého o nečekaném zjasnění komety a k tomu nádherně "vymetená" obloha - tomu se nedalo odolat! A to jsem ještě nevěděl, jaké překvapení mně čeká... (Pro zobrazení větší verze klikněte na snímek)
Dojel jsem na hvězdárnu a spolu s dalšími kolegy se na kometu podíval. V Somet binaru 25 x 100 byla kometa nápadně viditelná jako mlhavá skvrna s ohonem mířícím přímo nahoru a přes celé zorné pole binaru! To, co jsem pak ale spatřil na 2-minutové expozici získané ccd kamerou přes 12" dalekohled Meade mě doslova šokovalo! Takové překvapení jsem opravdu nečekal.
Relativně jasnou kometu C/2006 M4 SWAN můžeme v těchto dnech pozorovat na večerní obloze. Její jas se pohybuje kolem 6. magnitudy a kometa je tak dobře viditelná i v malém dalekohledu nebo dokonce triedru.
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.Štěpán KovářMultimédia
Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko - astronomické projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně.
Výstavu naleznete od 4.9. do 6.10. v Malé galerii vědeckého obrazu UK MFF. Ke Karlovu 3, Praha 2.
První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové