Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2007 obdržel snímek komety 17/P Holmes pořízený Daliborem Hanžlem a Petrem Horálkem.

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

Mnozí nelitují ani času ani námahy a odjedou kamsi blízko či daleko, kde mraky necloní pohled do hlubin nebes a kde mohou namířit skla svých teleskopů na kýžený objekt. Tak učinili i vítězové říjnového kola ČAM Dalibor Hanžl a Petr Horálek, kteří v Německu překvapili podzimní krasavici, kometu 17P/Holmes. Ještě před 24. říjnem bylo toto těleso se svou 16. hvězdnou velikostí tuctovou představitelkou slabých, pouze velkými dalekohledy viditelných komet. Avšak již 24. října ráno se dostala na hranici viditelnosti pouhým okem a o několik hodin později předčila svým jasem nejméně polovinu hvězd viditelných pouhým okem a stala se třetím nejjasnějším objektem v souhvězdí Persea, kam se na obloze promítá.

Co se s kometou vlastně děje astronomové ještě přesně nevědí. Faktem ale je, že tato kometa má k podobným zjasněním sklony a že dokonce v roce 1892 podobné dokonce vedlo k jejímu objevu.

Ať již je však příčinou zjasnění obnažení ložisek ledu po destrukci části jádra komety, nebo jde o jiný mechanismus, můžeme s uspokojením říci, že čeští astrofotografové byli přitom.

Daliboru Hanžlovi a Petru Horálkovi můžeme poděkovat, že nejen nám, ale i všem ostatním umožnili alespoň trochu nahlédnout do tajemného světa komety Holmes, která sice nepročísla nebesa dlouhým chvostem, která však narušila známou symetrii hvězd nad našimi hlavami tak, že si ji jistě budeme ještě dlouho pamatovat.

Autoři snímku

Dalibor Hanžl, 40 let a Petr Horálek, 21 let
WWW stránky autora: http://astro.sci.muni.cz/

Technické údaje a postup

Přístroj: Newton 250/1200mm + Canon EOS 20Da
Expozice: 2x30s
Montáž: EQ6
Místo pozorování: Arber (1465mnm), Německo (pozorováno v nadm. v. cca 1300 mnm)
Datum a čas: 26. 10. 2007, 22h58m UT

Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 400ASA, jsme pořídili dva 30-s snímky. Obraz komety byl snímán v projekci za okulárem o f=20mm. Složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu. Zobrazení v logaritmické škále. Snažili jsme se o barevné podání odpovídající realitě při vizuálním pozorování dalekohledem.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »