Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2007 obdržel snímek komety 17/P Holmes pořízený Daliborem Hanžlem a Petrem Horálkem.

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

Mnozí nelitují ani času ani námahy a odjedou kamsi blízko či daleko, kde mraky necloní pohled do hlubin nebes a kde mohou namířit skla svých teleskopů na kýžený objekt. Tak učinili i vítězové říjnového kola ČAM Dalibor Hanžl a Petr Horálek, kteří v Německu překvapili podzimní krasavici, kometu 17P/Holmes. Ještě před 24. říjnem bylo toto těleso se svou 16. hvězdnou velikostí tuctovou představitelkou slabých, pouze velkými dalekohledy viditelných komet. Avšak již 24. října ráno se dostala na hranici viditelnosti pouhým okem a o několik hodin později předčila svým jasem nejméně polovinu hvězd viditelných pouhým okem a stala se třetím nejjasnějším objektem v souhvězdí Persea, kam se na obloze promítá.

Co se s kometou vlastně děje astronomové ještě přesně nevědí. Faktem ale je, že tato kometa má k podobným zjasněním sklony a že dokonce v roce 1892 podobné dokonce vedlo k jejímu objevu.

Ať již je však příčinou zjasnění obnažení ložisek ledu po destrukci části jádra komety, nebo jde o jiný mechanismus, můžeme s uspokojením říci, že čeští astrofotografové byli přitom.

Daliboru Hanžlovi a Petru Horálkovi můžeme poděkovat, že nejen nám, ale i všem ostatním umožnili alespoň trochu nahlédnout do tajemného světa komety Holmes, která sice nepročísla nebesa dlouhým chvostem, která však narušila známou symetrii hvězd nad našimi hlavami tak, že si ji jistě budeme ještě dlouho pamatovat.

Autoři snímku

Dalibor Hanžl, 40 let a Petr Horálek, 21 let
WWW stránky autora: http://astro.sci.muni.cz/

Technické údaje a postup

Přístroj: Newton 250/1200mm + Canon EOS 20Da
Expozice: 2x30s
Montáž: EQ6
Místo pozorování: Arber (1465mnm), Německo (pozorováno v nadm. v. cca 1300 mnm)
Datum a čas: 26. 10. 2007, 22h58m UT

Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 400ASA, jsme pořídili dva 30-s snímky. Obraz komety byl snímán v projekci za okulárem o f=20mm. Složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu. Zobrazení v logaritmické škále. Snažili jsme se o barevné podání odpovídající realitě při vizuálním pozorování dalekohledem.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »