Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2007 obdržel snímek komety 17/P Holmes pořízený Daliborem Hanžlem a Petrem Horálkem.

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

Mnozí nelitují ani času ani námahy a odjedou kamsi blízko či daleko, kde mraky necloní pohled do hlubin nebes a kde mohou namířit skla svých teleskopů na kýžený objekt. Tak učinili i vítězové říjnového kola ČAM Dalibor Hanžl a Petr Horálek, kteří v Německu překvapili podzimní krasavici, kometu 17P/Holmes. Ještě před 24. říjnem bylo toto těleso se svou 16. hvězdnou velikostí tuctovou představitelkou slabých, pouze velkými dalekohledy viditelných komet. Avšak již 24. října ráno se dostala na hranici viditelnosti pouhým okem a o několik hodin později předčila svým jasem nejméně polovinu hvězd viditelných pouhým okem a stala se třetím nejjasnějším objektem v souhvězdí Persea, kam se na obloze promítá.

Co se s kometou vlastně děje astronomové ještě přesně nevědí. Faktem ale je, že tato kometa má k podobným zjasněním sklony a že dokonce v roce 1892 podobné dokonce vedlo k jejímu objevu.

Ať již je však příčinou zjasnění obnažení ložisek ledu po destrukci části jádra komety, nebo jde o jiný mechanismus, můžeme s uspokojením říci, že čeští astrofotografové byli přitom.

Daliboru Hanžlovi a Petru Horálkovi můžeme poděkovat, že nejen nám, ale i všem ostatním umožnili alespoň trochu nahlédnout do tajemného světa komety Holmes, která sice nepročísla nebesa dlouhým chvostem, která však narušila známou symetrii hvězd nad našimi hlavami tak, že si ji jistě budeme ještě dlouho pamatovat.

Autoři snímku

Dalibor Hanžl, 40 let a Petr Horálek, 21 let
WWW stránky autora: http://astro.sci.muni.cz/

Technické údaje a postup

Přístroj: Newton 250/1200mm + Canon EOS 20Da
Expozice: 2x30s
Montáž: EQ6
Místo pozorování: Arber (1465mnm), Německo (pozorováno v nadm. v. cca 1300 mnm)
Datum a čas: 26. 10. 2007, 22h58m UT

Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 400ASA, jsme pořídili dva 30-s snímky. Obraz komety byl snímán v projekci za okulárem o f=20mm. Složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu. Zobrazení v logaritmické škále. Snažili jsme se o barevné podání odpovídající realitě při vizuálním pozorování dalekohledem.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »