Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.11: 17/P Holmes

ČAM 2007.11: 17/P Holmes

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2007 obdržel snímek spektra komety 17/P Holmes pořízený Jaroslavem Jaškem z Brna.

Stalo se již tradicí, že do soutěže ČAM přicházejí krásné, oku laika i zasvěcence lahodící snímky vesmírné nádhery naší oblohy. Nejinak tomu bylo i v měsíci listopadu. Mezi všemi těmi krásnými obrázky se však náhle objevil jeden, který zaujal celou porotu. Není ani příliš barevný, dokonce na první pohled člověk nezasvěcený ani nepozná, co je na něm k vidění. Je však na naší astrofotografické scéně velmi ojedinělý. Jeho autor, pan Jaroslav Jašek z Brna, vsunul fotonům přicházejících od komety Holmes na čip fotoaparátu malou překážku – štěrbinu a mřížku vlastnoručně vyrobeného spektrografu. Na snímku pak díky tomu zachytil spektrum této komety, která nyní krášlí naši podzimní oblohu. Kromě vlastního spektra komety – difúzní horizontální pruh se jemnými spektrálními čarami – se do snímku zobrazilo i výrazné a jasné spektrum hvězdy Mirfak (alfa Persea), kterou kometa v ten čas na obloze míjela. Vertikální difúzní pruhy pak představují spektrum brněnského pouličního osvětlení. Jakou informaci nám takový snímek přináší? Každá spektrální čára prozrazuje přítomnost nějakého chemického prvku. A nejen to. Ať již tmavé absorpční, nebo jasné emisní čáry nás svým profilem, intenzitou i polohou ve spektru informují o teplotě, hustotě i rychlostech v místech, kam nemůžeme připojit žádný teploměr, hustoměr, ani žádný tachograf. Dozvídáme se tak velmi mnoho o poměrech, které panují v tak bizarním útvaru jako je kometa.

Snímek patrně nerozřeší všechny záhady kupící se kolem špinavých ledových koulí, která v době jejich největší slávy honosně nazýváme komety, avšak možná on a mnoho jemu podobných přinesou potřebné střípky do mozaiky s odpovědí, zda jsou komety opravdu zodpovědné za všechnu vodu, která je dnes na Zemi, nebo snad dokonce, zda jsou zodpovědné i za zanesení zárodků života z hlubin vesmíru na úrodnou planetu Zemi.

Rádi bychom panu Jaškovi poděkovali za velmi poučný a velmi netradiční pohled na kometu 17P/Holmes.

Autor snímku:

Jaroslav Jašek Brno - Ořešín

Technické údaje a postup:

Foceno bylo v Brně - Ořešíně v noci ze 16/17.11. 2007 přes klasický štěrbinový spektroskop s mřížkou (vlastní konstrukce varianta IV ) s rozlišením 2,2 A / pixel , mřížka reflexní 600 vrypů / mm, štěrbina reflexní 40 mikronů šířka ( výrobce ATC pan Holubec)

Fotoaparát Nikon D70 s odstraněným IRC filtrem

Teleobjektiv pro Pentax SIX 6 x 6 cm ( F=200/ 2,8) (bylo nutno zmenšit úhlový rozměr komety na minimum )

Autopointace přes TV kameru a systém řízení montáže od pana Myslivce ( posílám pro představu situace, snímek z TV kamery, která snímá štěrbinu spektroskopu) snímky sečteny a binovány v programu IRIS

Celková doba expozice díky počasí byla jenom 1 hod. 25 min. ( ideální doba by byla někde přes 2 hodiny).

Na snímku je vidět velmi výrazné podélné spektrum hvězdy alfa Persea. Je silně přeexponované takže v něm zanikají detaily některých spektrálních čar.(spektrum hvězdy nebylo hlavní součástí experimentu, mělo jen posloužit k orientaci a eventuálně ke kalibraci spektra komety.) Pod tímto spektrem se nachází široké méně výrazné spektrum samotné komety (její komy) . Díky nepříznivému počasí nebylo možno kometární spektrum zachytit výrazněji a navíc se do snímku exponovalo i světlo brněnského pouličního osvětlení odrážejícího se od spodních vrstev vlhkého vzduchu (jemný opar), které se projevilo výraznými vertikálními pruhy a tenkými čarami přes všechna již výše popsaná spektra. Spektra jsou orientována tak, že na levé straně jsou kratší vlnové délky (modrá barva spektra) a na pravé straně jsou delší vlnové délky (červená barva spektra).Spektrální čáry, které svítí jsou emisní a jejich postavení ve spektru udává jejich vlnovou délku. Naopak tmavé pruhy a čáry definují polohu a vlnovou délku tzv.. absorpčních čar.

Rozlišení spektra na originál snímku je 2,2 Angstremu / pixel. (9 mikronů).




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »