Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Co se do ČAM v roce 2007 nevešlo

Co se do ČAM v roce 2007 nevešlo

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Skončil rok 2007 a s ním i druhý rok existence soutěže ČAM – Česká astrofotografie měsíce. V této soutěži nešlo a nejde o ceny, vítězové nezískají ani peníze, ani knihu, ani dalekohled. Získají ocenění Astrofotograf měsíce, případně Astrofotograf roku, a jejich jméno i s vítěznou fotografií oblohy zazáří v mnoha prestižních médiích. Jméno Astrofotografa roku bude navíc zvěčněno na tabulce v Bečvářově kopuli Hvězdárny v Úpici. Jak již její jméno napovídá, tato kopule ukrývá dalekohledy proslulého československého astronoma, fotografa oblohy a tvůrce světoznámých hvězdných atlasů, doktora Antonína Bečváře.

I když si budeme povídat převážně o roce 2007, nemohu se ubránit malému srovnání těch dvou let.

V roce 2006 zaslalo do soutěže 44 fotografů 123 snímků. Je zajímavé, že v roce 2007 své snímky zaslalo též 44 autorů, z toho však bylo 19 nových. Těchto 44 autorů zaslalo 130 snímků. Tedy o 7 více než v roce předešlém. Nárůst zaznamenaly zejména hvězdné a deep-sky objekty, těch bylo 59 (37 v roce 2006), Slunci bylo věnováno rekordně málo snímků, pouze 8 (51 v roce 2006). Však také loni nebylo žádné pořádné zatmění a skvrnami Slunce také příliš nehýřilo. Komety a meteory byly zastoupeny 19 snímky a jedním videem (4 v roce 2006). I zde je vidět, že se s jasnými kometami nad našimi hlavami roztrhl pytel. Portrét Měsíce přineslo 15 obrázků (20 v roce 2006) a planety se objevily na 10 snímcích a jednom videu (4 v roce 2006). Meteorologická témata, spolu se snímky záblesků Iridií a obrázky spíše náladovými se objevily na 17 snímcích (7 v roce 2007). Již z tohoto stručného výčtu je vidět, jak obsah soutěže odráží dění na obloze.

gaugg.jpg
Probíráme-li se zpětně soutěžními snímky, vidíme, jak stále roste jejich kvalita. A to nejen mezi jednotlivými autory, ale tento trend můžeme pozorovat i u autorů samotných. Někteří se totiž stali stálicemi soutěže již od jejího počátku a tak můžeme jejich vývoj podrobně sledovat.

Jednou z takových stálic, ovšem s velmi vyrovnanou a velkou kvalitou snímků již od počátku soutěže, je Pavel Gaugg. Jeho pověstné snímky červených vodíkových oblastí ve vesmíru jej již dvakrát (v roce 2006) dovedly k titulu Astrofotografa měsíce, navíc se prakticky vždy, když svůj snímek zašle, dostává do užšího výběru kandidátu na titul. Návštěva jeho internetových stránek nás přesvědčuje, že mu není cizí téměř žádná oblast astrofotografie.

adamovsky.jpg
Na nejvyšší příčku si letos nesáhl ani Martin Adamovský, dvojnásobný vítěz z loňska. Ovšem i on ukázal, že jeho parketou není jen Měsíc a Slunce, ale že se umí poprat i s náladovou astronomickou kompozicí. Na své fotografii „Astronomové pod oblohou“ nechal soupeřit sice slabé, ale stálé obrazy hvězd rotující oblohy s jasnějšími, avšak pomíjivými jiskérkami táborového ohně.

gembec.jpg
Astronomickým hitem roku 2007 byly komety. Ať již na začátku roku překvapivá McNaught, nebo na konci roku stejně náhle se objevivší Holmes. Obě se staly nejenom viditelné pouhým okem, ale stály i modelem mnoha astrofotografům. Přejdeme-li tentokrát mlčením autory Miloslava Druckmüllera, Jana Šafáře a Dalibora Hanžla, kteří se svými kometami v roce 2007 úspěšně bodovali, zbývá stále ještě dost autorů, kteří namířili své objektivy k některé z těchto „špinavých sněhových koulí“. Z nich snad vyberme alespoň jednu kompozici Martina Gembece představující vývoj komety 17P/Holmes v době její největší slávy mezi koncem října a počátkem prosince 2007. Kometa v té době míjela hvězdu Mirfak, zvětšovala se a pokoušela naši trpělivost při čekání na objevení se alespoň náznaku ohonu. Snímek velmi ilustrativně ukazuje vývoj této tajemné vlasatice.

stys.jpg
2. března vstoupil Měsíc do dráhy paprskům světla letícího k nám od Saturnu a na chvíli jej skryl našim zrakům. Kromě jiných tento jev zachytil na čip fotoaparátu i Pavel Štys a výslednou kompozici nám poslal do soutěže. Vhodnou volbou fotografické techniky se úspěšně vyrovnal s jasovými poměry mezi slabě zářícím Saturnem a jasným Měsícem a poskytl nám tak pěkný ilustrativní pohled na tento ojedinělý úkaz.

spejchlik.jpg
O potížích poroty při rozhodování, který z mnoha snímků daného měsíce je ten nejlepší, který si zaslouží kýžený titul, snad vypoví i další snímek, obrázek „Velké mlhoviny v Orionu“, odborně zvané M 42. Nádherně prokreslené zálivy, závoje a víry plynů a prachu nám navozují představu kolotajícího obsahu tyglíku rodiště hvězd a planet. I na tomto snímku je vidět, jaké kvality dosahují soutěžní díla, která si v žádném případě nezadají s podobnými obrazy autorů zahraničních.

zabokrtsky.jpg
Nedá mi, abych se na závěr nezmínil ještě o jedné fotografii. Mlhovina „Sloní chobot“ Aleše Žabokrtského jistě učaruje všechny příznivce noční oblohy a astrofotografie zvlášť. Jemné tónování černobílé fotografie, patrně autorovy speciality, umocňuje jemnost prokreslení detailů a vytváří z reálné fotografie komplexu mlhovin až abstraktní obraz. Jeho decentní zarámování z něho pak vytváří takřka umělecké dílo, které by mohlo být ozdobou mnohých, i neastronomických reprezentativních prostor.

Není to tak dlouho, co jsme slavili první výročí vzniku této soutěže. Ta se zatím vybatolila z plenek a po prvních krůčcích se stále více rozbíhá do svého třetího roku. Doufejme, že tím správným směrem, směrem k našim astrofotografům a milovníkům oblohy vůbec. O její rostoucí popularitě snad svědčí zájem nejen médií, ale hlavně samotných účastníků. Zdá se nám, že se podařilo vyprovokovat mnoho z těch, kteří více či méně ve skrytu vytvářejí krásné snímky oblohy i pomíjivých jevů v zemské atmosféře, aby se s nimi pochlubili na co možná nejširším fóru a aby jimi potěšili nejen své blízké okolí.

Ty dva roky běhu soutěže nepotvrdily skeptické předpovědi, které se objevily hned na jejím počátku na některých diskusních fórech. Je pravda, že ne každý, kdo své snímky do soutěže zaslal, mohl zvítězit, ale v každém případě vstoupil do silného konkurenčního prostředí a naznačil astrofotografickému světu svou odvahu a zejména chuť ukázat své výtvory ostatním a porovnat je s obrázky dalších účastníků. Stále širší otevírání galerie ukazuje na prezentovaných snímcích, že takový sebevědomý postoj je hodnota, která stojí vysoko nad vlastním uspokojením ze snímků odkládaných do šuplíků a že česká amatérská fotografie má při svojí vzrůstající úrovní dobré perspektivy.

Za celou porotu bychom soutěži, ale opět hlavně soutěžícím, chtěli popřát nejen co nejjasnější oblohu, co nejmenší šum na čipu fotoaparátu a malé zrno na filmu, ale hlavně mnoho chuti a odvahy pustit se do dalších fotografií, se kterými by opět potěšili široký okruh přátel oblohy.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »