Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové fotografie planety Merkur

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.

To by se mělo změnit v případě teprve druhé kosmické sondy, vypuštěné k Merkuru. Americká sonda MESSENGER (start 3. 8. 2004) nejprve absolvovala gravitační manévry při průletech kolem Země (2. 8. 2005) a kolem Venuše (24. 10. 2006 a 5. 6. 2007). Nyní sonda absolvovala první ze tří plánovaných průletů kolem planety Merkur (14. 1. 2008), následovat budou průlety 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Při každém manévru sonda prolétne ve výšce asi 200 km nad povrchem planety. Toho bude využito ke krátkodobému průzkumu planety, dlouhodobý výzkum bude zahájen až po navedení sondy MESSENGER na oběžnou dráhu kolem Merkuru (18. 3. 2011).

Po téměř 34 letech dostala planeta Merkur opět „návštěvu“. Již při prvním průletu sonda MESSENGER pořizovala detailní záběry jejího povrchu. V úvodu článku je celková fotografie části Sluncem osvětleného povrchu. Zřetelně jsou vidět krátery. Některé jsou poměrně světlé (zřejmě jsou relativně mladé), kolem jiných lze pozorovat relativně dlouhé světlé paprsky vyvrženého materiálu při vzniku kráteru. Obdobné krátery známe rovněž na povrchu našeho Měsíce (Copernicus, Tycho).

Tato fotografie zachycuje zhruba polovinu polokoule planety Merkur, kterou nemohla vyfotografovat sonda Mariner 10. Pořídila ji kamera WAC (Wide Angle Camera) ze vzdálenosti zhruba 17 000 km, asi 80 minut po největším přiblížení k Merkuru. Na originálním snímku lze rozlišit detaily větší než 10 km. Vpravo nahoře je vidět obrovskou pánev Caloris o průměru asi 1350 km (Caloris basin) včetně její západní části, kterou předcházející sonda nezachytila. Její vznik je důsledkem srážky s obří planetkou či kometou. Je jedním z nejmladších a největších obdobných útvarů ve Sluneční soustavě.

Další fotografie budou postupně uveřejňovány.

Zdroj: messenger.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) . Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Poměrně vzdálená kometa se na obloze velmi zvolna pohybovala souhvězdím Herkula. Vzdálenost od Země 5.997 au, od Slunce 6.372 au. Rychlost pohybu po obloze 0.33 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 13.9 mag.

Další informace »