Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové fotografie planety Merkur

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.

To by se mělo změnit v případě teprve druhé kosmické sondy, vypuštěné k Merkuru. Americká sonda MESSENGER (start 3. 8. 2004) nejprve absolvovala gravitační manévry při průletech kolem Země (2. 8. 2005) a kolem Venuše (24. 10. 2006 a 5. 6. 2007). Nyní sonda absolvovala první ze tří plánovaných průletů kolem planety Merkur (14. 1. 2008), následovat budou průlety 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Při každém manévru sonda prolétne ve výšce asi 200 km nad povrchem planety. Toho bude využito ke krátkodobému průzkumu planety, dlouhodobý výzkum bude zahájen až po navedení sondy MESSENGER na oběžnou dráhu kolem Merkuru (18. 3. 2011).

Po téměř 34 letech dostala planeta Merkur opět „návštěvu“. Již při prvním průletu sonda MESSENGER pořizovala detailní záběry jejího povrchu. V úvodu článku je celková fotografie části Sluncem osvětleného povrchu. Zřetelně jsou vidět krátery. Některé jsou poměrně světlé (zřejmě jsou relativně mladé), kolem jiných lze pozorovat relativně dlouhé světlé paprsky vyvrženého materiálu při vzniku kráteru. Obdobné krátery známe rovněž na povrchu našeho Měsíce (Copernicus, Tycho).

Tato fotografie zachycuje zhruba polovinu polokoule planety Merkur, kterou nemohla vyfotografovat sonda Mariner 10. Pořídila ji kamera WAC (Wide Angle Camera) ze vzdálenosti zhruba 17 000 km, asi 80 minut po největším přiblížení k Merkuru. Na originálním snímku lze rozlišit detaily větší než 10 km. Vpravo nahoře je vidět obrovskou pánev Caloris o průměru asi 1350 km (Caloris basin) včetně její západní části, kterou předcházející sonda nezachytila. Její vznik je důsledkem srážky s obří planetkou či kometou. Je jedním z nejmladších a největších obdobných útvarů ve Sluneční soustavě.

Další fotografie budou postupně uveřejňovány.

Zdroj: messenger.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »