Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové fotografie planety Merkur

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.

To by se mělo změnit v případě teprve druhé kosmické sondy, vypuštěné k Merkuru. Americká sonda MESSENGER (start 3. 8. 2004) nejprve absolvovala gravitační manévry při průletech kolem Země (2. 8. 2005) a kolem Venuše (24. 10. 2006 a 5. 6. 2007). Nyní sonda absolvovala první ze tří plánovaných průletů kolem planety Merkur (14. 1. 2008), následovat budou průlety 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Při každém manévru sonda prolétne ve výšce asi 200 km nad povrchem planety. Toho bude využito ke krátkodobému průzkumu planety, dlouhodobý výzkum bude zahájen až po navedení sondy MESSENGER na oběžnou dráhu kolem Merkuru (18. 3. 2011).

Po téměř 34 letech dostala planeta Merkur opět „návštěvu“. Již při prvním průletu sonda MESSENGER pořizovala detailní záběry jejího povrchu. V úvodu článku je celková fotografie části Sluncem osvětleného povrchu. Zřetelně jsou vidět krátery. Některé jsou poměrně světlé (zřejmě jsou relativně mladé), kolem jiných lze pozorovat relativně dlouhé světlé paprsky vyvrženého materiálu při vzniku kráteru. Obdobné krátery známe rovněž na povrchu našeho Měsíce (Copernicus, Tycho).

Tato fotografie zachycuje zhruba polovinu polokoule planety Merkur, kterou nemohla vyfotografovat sonda Mariner 10. Pořídila ji kamera WAC (Wide Angle Camera) ze vzdálenosti zhruba 17 000 km, asi 80 minut po největším přiblížení k Merkuru. Na originálním snímku lze rozlišit detaily větší než 10 km. Vpravo nahoře je vidět obrovskou pánev Caloris o průměru asi 1350 km (Caloris basin) včetně její západní části, kterou předcházející sonda nezachytila. Její vznik je důsledkem srážky s obří planetkou či kometou. Je jedním z nejmladších a největších obdobných útvarů ve Sluneční soustavě.

Další fotografie budou postupně uveřejňovány.

Zdroj: messenger.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »