Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – leden 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – leden 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v lednu astronomie objevila v 5 pořadech, 5 článcích a 3 aktualitách. Poslechněte si čtyři vydání astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění dr. Antonína Vítka o raketoplánech a Mezinárodní vesmírné stanici a začtěte se do prvních dílů 26ti dílného seriálu Michala Václavíka o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

05.01.2008
Nebeský cestopis
Fyzikální objevy 2007 (J. Štrajblová); Rady amatérům I (P. Svoboda); Meteorologická jubilea 2008 (M. Novák); Polarimetrie exoplanety; Kosmonautika 2008 I (M. Grün); Skončilo sluneční minimum? (M. Sobotka); Nová verze SETI@home. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





12.01.2008
Nebeský cestopis
Problematický fotoefekt (J. Štrajblová). Rady amatérům II (P. Svoboda). Vánoční inverze (M. Novák). Toulavé černé díry. Výpočty SETI@home (F. Matyska). Modelování dvojplanetek (P. Scheirich). Seriál o sondách. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





19.01.2008
Nebeský cestopis
Nanotechnologie v reaktorech (J. Štrajblová). Rady amatérům III (P. Svoboda).Mrznoucí srážky (M. Novák). MESSENGER u Merkuru. Kosmonautika 2008 II (M.Grün). Využití kvasarů (J. Palouš). Planeta po srážce. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





25.1.2008
Vstupte! s Antonínem Vítkem, mezinárodní kosmická stanice. (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










26.01.2008
Nebeský cestopis
Nanobionika (J. Štrajblová); Rady amatérům IV (P. Svoboda); Prosincové počasí (M. Novák); BepiColombo k Merkuru; Letecká a vesmírná akademie v Toulouse (C. Bechet); Fámy o Marsu (J. Grygar); Sopka pod Antarktidou. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Aktuality:

14.01.2008
Kolize v Mléčné dráze
autor: Martina Otčenášková







24.01.2008
Nové poznatky o Chicxulubském kráteru
autor: Martina Otčenášková







25.01.2008
Blíží se průlet asteroidu
autor: Martina Otčenášková








Články:

07.01.2008
Sovětský program Luna (část 1.)
(Seriál o sondách, díl 1/26.) Prvním cílem meziplanetárních sond jak Sovětského svazu, tak i Spojených států amerických bylo nejbližší kosmické těleso - náš Měsíc. Sověti měli od počátku roku 1958 vypracovány tři na sebe navazující programy zkoumání našeho souputníka. autor: Michal Václavík







10.01.2008
Toulavé černé díry
Astronomové přišli se zprávou, že naší galaxií se potulují stovky gigantických černých děr. Jsou osamocené a najít je bude opravdu těžké. Zatím totiž nebyla pozorována ani jedna. Jejich existence vyšla najevo až poté, co američtí teoretici z Pensylvánské státní univerzity a Univerzity v Michiganu počítačově simulovali podmínky v naší galaxii. autor: Petr Sobotka





17.01.2008
Posel u Merkuru
O planetě Merkur v příštích letech hodně uslyšíme. Letí k ní totiž americká sonda MESSENGER a můžeme se jistě těšit na celou řadu objevů. Tuto nejmenší, nejhustší a Slunci nejbližší planetu, totiž ještě žádná sonda tak důkladně nestudovala. MESSENGER byl u Merkuru poprvé minulý týden. autor: Petr Sobotka





21.01.2008
Sovětský program Luna (část 2.)
(Seriál o sondách, díl 2/26.) Po prvních úspěších se svými sondami k Měsíci pokračovali Sověti i nadále ve vypouštění dalších automatických průzkumníků našeho nejbližšího vesmírného souseda. Po měkkém přistání sondy Luna 9, u které jsme skončili vyprávění předhoczího dílu seriálu, se rozběhly programy na detailní snímkování měsíčního povrchu z oběžné dráhy, vysazení pojízdných robotů a automatický návrat vzorků zpět na Zemi. autor: Michal Václavík





24.01.2008
Šestý vesmírný turista už trénuje
Do vesmíru se chystá šestý turista. Americký programátor her Richard Garriott byl měl odstartovat na podzim s 18. posádkou ISS. V současné době trénuje v Rusku. Pokud odletí a vše půjde podle plánu, bude to první vesmírný turista, který vystoupí do volného kosmického prostoru. Start je naplánován na říjen 2008. autor: Petr Sobotka






O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »