Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – leden 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – leden 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v lednu astronomie objevila v 5 pořadech, 5 článcích a 3 aktualitách. Poslechněte si čtyři vydání astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění dr. Antonína Vítka o raketoplánech a Mezinárodní vesmírné stanici a začtěte se do prvních dílů 26ti dílného seriálu Michala Václavíka o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

05.01.2008
Nebeský cestopis
Fyzikální objevy 2007 (J. Štrajblová); Rady amatérům I (P. Svoboda); Meteorologická jubilea 2008 (M. Novák); Polarimetrie exoplanety; Kosmonautika 2008 I (M. Grün); Skončilo sluneční minimum? (M. Sobotka); Nová verze SETI@home. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





12.01.2008
Nebeský cestopis
Problematický fotoefekt (J. Štrajblová). Rady amatérům II (P. Svoboda). Vánoční inverze (M. Novák). Toulavé černé díry. Výpočty SETI@home (F. Matyska). Modelování dvojplanetek (P. Scheirich). Seriál o sondách. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





19.01.2008
Nebeský cestopis
Nanotechnologie v reaktorech (J. Štrajblová). Rady amatérům III (P. Svoboda).Mrznoucí srážky (M. Novák). MESSENGER u Merkuru. Kosmonautika 2008 II (M.Grün). Využití kvasarů (J. Palouš). Planeta po srážce. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





25.1.2008
Vstupte! s Antonínem Vítkem, mezinárodní kosmická stanice. (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










26.01.2008
Nebeský cestopis
Nanobionika (J. Štrajblová); Rady amatérům IV (P. Svoboda); Prosincové počasí (M. Novák); BepiColombo k Merkuru; Letecká a vesmírná akademie v Toulouse (C. Bechet); Fámy o Marsu (J. Grygar); Sopka pod Antarktidou. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Aktuality:

14.01.2008
Kolize v Mléčné dráze
autor: Martina Otčenášková







24.01.2008
Nové poznatky o Chicxulubském kráteru
autor: Martina Otčenášková







25.01.2008
Blíží se průlet asteroidu
autor: Martina Otčenášková








Články:

07.01.2008
Sovětský program Luna (část 1.)
(Seriál o sondách, díl 1/26.) Prvním cílem meziplanetárních sond jak Sovětského svazu, tak i Spojených států amerických bylo nejbližší kosmické těleso - náš Měsíc. Sověti měli od počátku roku 1958 vypracovány tři na sebe navazující programy zkoumání našeho souputníka. autor: Michal Václavík







10.01.2008
Toulavé černé díry
Astronomové přišli se zprávou, že naší galaxií se potulují stovky gigantických černých děr. Jsou osamocené a najít je bude opravdu těžké. Zatím totiž nebyla pozorována ani jedna. Jejich existence vyšla najevo až poté, co američtí teoretici z Pensylvánské státní univerzity a Univerzity v Michiganu počítačově simulovali podmínky v naší galaxii. autor: Petr Sobotka





17.01.2008
Posel u Merkuru
O planetě Merkur v příštích letech hodně uslyšíme. Letí k ní totiž americká sonda MESSENGER a můžeme se jistě těšit na celou řadu objevů. Tuto nejmenší, nejhustší a Slunci nejbližší planetu, totiž ještě žádná sonda tak důkladně nestudovala. MESSENGER byl u Merkuru poprvé minulý týden. autor: Petr Sobotka





21.01.2008
Sovětský program Luna (část 2.)
(Seriál o sondách, díl 2/26.) Po prvních úspěších se svými sondami k Měsíci pokračovali Sověti i nadále ve vypouštění dalších automatických průzkumníků našeho nejbližšího vesmírného souseda. Po měkkém přistání sondy Luna 9, u které jsme skončili vyprávění předhoczího dílu seriálu, se rozběhly programy na detailní snímkování měsíčního povrchu z oběžné dráhy, vysazení pojízdných robotů a automatický návrat vzorků zpět na Zemi. autor: Michal Václavík





24.01.2008
Šestý vesmírný turista už trénuje
Do vesmíru se chystá šestý turista. Americký programátor her Richard Garriott byl měl odstartovat na podzim s 18. posádkou ISS. V současné době trénuje v Rusku. Pokud odletí a vše půjde podle plánu, bude to první vesmírný turista, který vystoupí do volného kosmického prostoru. Start je naplánován na říjen 2008. autor: Petr Sobotka






O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »