Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmické pixely

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

Cílem soutěže je podpořit astronomy amatéry, umožnit jim vzájemné srovnání a prezentovat jejich činnost v širším měřítku. Soutěžící, kteří se umístí na prvních třech místech, obdrží peněžitou odměnu.

Podmínky soutěže:

  • vyhlašovatelem soutěže je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě (dále HaPJP);

  • porotu tvoří odborní zaměstnanci HaPJP;

  • soutěž probíhá v oboru digitální fotografie astronomických objektů a úkazů;

  • soutěž je určena zájemcům o astronomickou fotografii, kteří nejsou profesionálními astronomy;

  • soutěží se v jedné kategorii bez omezení věku;

  • soutěže se nesmí zúčastnit stálí zaměstnanci HaPJP a jejich rodinní příslušníci;

  • každý soutěžící může zaslat maximálně tři různé fotografie nebo jeden fotoseriál, obsahující maximálně pět fotografií;

  • fotografie musí být ve formátu JPEG, v barevném režimu RGB a musí mít minimální rozlišení 1600 na 1200 obrazových bodů;

  • soutěžní fotografie musí být původní a musí být pořízeny v období od 1. prosince 2007 do 31. května 2008;

  • uzávěrka soutěže je 31. května 2008 – do této doby musí být fotografie doručeny v digitálním formátu na e-mailovou adresu pavel.kapoun@vsb.cz s uvedením jména, adresy, telefonu a povolání soutěžícího;

  • v zaslaném e-mailu musí být dále uvedeny údaje o zaslané fotografii – název objektu nebo úkazu a údaje o tom, kde, kdy a jakým přístrojem byla fotografie pořízena;

  • soutěžící souhlasí se zveřejněním fotografie na webových stránkách HaPJP;

  • soutěžící dále souhlasí s případným použitím zaslané fotografie ve vzdělávacích aktivitách a pořadech HaPJP;

  • ceny v soutěži jsou 2000 Kč za první místo, 1500 Kč za druhé místo a 1000 Kč za třetí místo;

  • vyhlašovatel si vyhrazuje právo neudělit některou cenu nebo udělit cenu mimořádnou;

  • proti rozhodnutí poroty není odvolání a ceny nejsou soudně vymahatelné;

  • vítězové obdrží vyrozumění elektronickou poštou nebo telefonicky;

  • jména vítězů budou zveřejněna na uvedených webových stránkách a v dalších informačních materiálech HaPJP;

  • ceny do soutěže věnuje občanské sdružení Proxima.

    Těšíme se na vaše práce a přejeme vám úspěšnou účast v soutěži.




  • O autorovi

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek (*1970)

    O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.



    22. vesmírný týden 2026

    22. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Hodina Jupiterovy rotace

    Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    NGC 5907

    NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »