< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmické pixely
Martin Vilášek Vytisknout článek

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

Cílem soutěže je podpořit astronomy amatéry, umožnit jim vzájemné srovnání a prezentovat jejich činnost v širším měřítku. Soutěžící, kteří se umístí na prvních třech místech, obdrží peněžitou odměnu.

Podmínky soutěže:

  • vyhlašovatelem soutěže je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě (dále HaPJP);

  • porotu tvoří odborní zaměstnanci HaPJP;

  • soutěž probíhá v oboru digitální fotografie astronomických objektů a úkazů;

  • soutěž je určena zájemcům o astronomickou fotografii, kteří nejsou profesionálními astronomy;

  • soutěží se v jedné kategorii bez omezení věku;

  • soutěže se nesmí zúčastnit stálí zaměstnanci HaPJP a jejich rodinní příslušníci;

  • každý soutěžící může zaslat maximálně tři různé fotografie nebo jeden fotoseriál, obsahující maximálně pět fotografií;

  • fotografie musí být ve formátu JPEG, v barevném režimu RGB a musí mít minimální rozlišení 1600 na 1200 obrazových bodů;

  • soutěžní fotografie musí být původní a musí být pořízeny v období od 1. prosince 2007 do 31. května 2008;

  • uzávěrka soutěže je 31. května 2008 – do této doby musí být fotografie doručeny v digitálním formátu na e-mailovou adresu pavel.kapoun@vsb.cz s uvedením jména, adresy, telefonu a povolání soutěžícího;

  • v zaslaném e-mailu musí být dále uvedeny údaje o zaslané fotografii – název objektu nebo úkazu a údaje o tom, kde, kdy a jakým přístrojem byla fotografie pořízena;

  • soutěžící souhlasí se zveřejněním fotografie na webových stránkách HaPJP;

  • soutěžící dále souhlasí s případným použitím zaslané fotografie ve vzdělávacích aktivitách a pořadech HaPJP;

  • ceny v soutěži jsou 2000 Kč za první místo, 1500 Kč za druhé místo a 1000 Kč za třetí místo;

  • vyhlašovatel si vyhrazuje právo neudělit některou cenu nebo udělit cenu mimořádnou;

  • proti rozhodnutí poroty není odvolání a ceny nejsou soudně vymahatelné;

  • vítězové obdrží vyrozumění elektronickou poštou nebo telefonicky;

  • jména vítězů budou zveřejněna na uvedených webových stránkách a v dalších informačních materiálech HaPJP;

  • ceny do soutěže věnuje občanské sdružení Proxima.

    Těšíme se na vaše práce a přejeme vám úspěšnou účast v soutěži.




    • O autorovi

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek (*1970)

    O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.

    Další články autora (15)

    13. vesmírný týden 2026

    13. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Jupiter, přechod Io a jejího stínu

    Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Bodeho galaxie

    Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »