< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmické pixely
Martin Vilášek Vytisknout článek

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

Cílem soutěže je podpořit astronomy amatéry, umožnit jim vzájemné srovnání a prezentovat jejich činnost v širším měřítku. Soutěžící, kteří se umístí na prvních třech místech, obdrží peněžitou odměnu.

Podmínky soutěže:

  • vyhlašovatelem soutěže je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě (dále HaPJP);

  • porotu tvoří odborní zaměstnanci HaPJP;

  • soutěž probíhá v oboru digitální fotografie astronomických objektů a úkazů;

  • soutěž je určena zájemcům o astronomickou fotografii, kteří nejsou profesionálními astronomy;

  • soutěží se v jedné kategorii bez omezení věku;

  • soutěže se nesmí zúčastnit stálí zaměstnanci HaPJP a jejich rodinní příslušníci;

  • každý soutěžící může zaslat maximálně tři různé fotografie nebo jeden fotoseriál, obsahující maximálně pět fotografií;

  • fotografie musí být ve formátu JPEG, v barevném režimu RGB a musí mít minimální rozlišení 1600 na 1200 obrazových bodů;

  • soutěžní fotografie musí být původní a musí být pořízeny v období od 1. prosince 2007 do 31. května 2008;

  • uzávěrka soutěže je 31. května 2008 – do této doby musí být fotografie doručeny v digitálním formátu na e-mailovou adresu pavel.kapoun@vsb.cz s uvedením jména, adresy, telefonu a povolání soutěžícího;

  • v zaslaném e-mailu musí být dále uvedeny údaje o zaslané fotografii – název objektu nebo úkazu a údaje o tom, kde, kdy a jakým přístrojem byla fotografie pořízena;

  • soutěžící souhlasí se zveřejněním fotografie na webových stránkách HaPJP;

  • soutěžící dále souhlasí s případným použitím zaslané fotografie ve vzdělávacích aktivitách a pořadech HaPJP;

  • ceny v soutěži jsou 2000 Kč za první místo, 1500 Kč za druhé místo a 1000 Kč za třetí místo;

  • vyhlašovatel si vyhrazuje právo neudělit některou cenu nebo udělit cenu mimořádnou;

  • proti rozhodnutí poroty není odvolání a ceny nejsou soudně vymahatelné;

  • vítězové obdrží vyrozumění elektronickou poštou nebo telefonicky;

  • jména vítězů budou zveřejněna na uvedených webových stránkách a v dalších informačních materiálech HaPJP;

  • ceny do soutěže věnuje občanské sdružení Proxima.

    Těšíme se na vaše práce a přejeme vám úspěšnou účast v soutěži.




    • O autorovi

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek (*1970)

    O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.

    Další články autora (15)

    33. vesmírný týden 2026

    33. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

    Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

    V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »