Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmické pixely

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

Cílem soutěže je podpořit astronomy amatéry, umožnit jim vzájemné srovnání a prezentovat jejich činnost v širším měřítku. Soutěžící, kteří se umístí na prvních třech místech, obdrží peněžitou odměnu.

Podmínky soutěže:

  • vyhlašovatelem soutěže je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě (dále HaPJP);

  • porotu tvoří odborní zaměstnanci HaPJP;

  • soutěž probíhá v oboru digitální fotografie astronomických objektů a úkazů;

  • soutěž je určena zájemcům o astronomickou fotografii, kteří nejsou profesionálními astronomy;

  • soutěží se v jedné kategorii bez omezení věku;

  • soutěže se nesmí zúčastnit stálí zaměstnanci HaPJP a jejich rodinní příslušníci;

  • každý soutěžící může zaslat maximálně tři různé fotografie nebo jeden fotoseriál, obsahující maximálně pět fotografií;

  • fotografie musí být ve formátu JPEG, v barevném režimu RGB a musí mít minimální rozlišení 1600 na 1200 obrazových bodů;

  • soutěžní fotografie musí být původní a musí být pořízeny v období od 1. prosince 2007 do 31. května 2008;

  • uzávěrka soutěže je 31. května 2008 – do této doby musí být fotografie doručeny v digitálním formátu na e-mailovou adresu pavel.kapoun@vsb.cz s uvedením jména, adresy, telefonu a povolání soutěžícího;

  • v zaslaném e-mailu musí být dále uvedeny údaje o zaslané fotografii – název objektu nebo úkazu a údaje o tom, kde, kdy a jakým přístrojem byla fotografie pořízena;

  • soutěžící souhlasí se zveřejněním fotografie na webových stránkách HaPJP;

  • soutěžící dále souhlasí s případným použitím zaslané fotografie ve vzdělávacích aktivitách a pořadech HaPJP;

  • ceny v soutěži jsou 2000 Kč za první místo, 1500 Kč za druhé místo a 1000 Kč za třetí místo;

  • vyhlašovatel si vyhrazuje právo neudělit některou cenu nebo udělit cenu mimořádnou;

  • proti rozhodnutí poroty není odvolání a ceny nejsou soudně vymahatelné;

  • vítězové obdrží vyrozumění elektronickou poštou nebo telefonicky;

  • jména vítězů budou zveřejněna na uvedených webových stránkách a v dalších informačních materiálech HaPJP;

  • ceny do soutěže věnuje občanské sdružení Proxima.

    Těšíme se na vaše práce a přejeme vám úspěšnou účast v soutěži.




  • O autorovi

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek

    Martin Vilášek (*1970)

    O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.



    38. vesmírný týden 2026

    38. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Sedm tváří zatmění

    Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Iris Nebula

    Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

    Další informace »