Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Ano, mnozí si možná řeknou, že to už znají z 3D kina, že to už zažili dokonce i v běžném kině po zapůjčení speciálních brýlí.
V ostravském planetáriu jsme však zvolili technologii Infitec, která využívá interferenční filtry. Má řadu výhod ve srovnání s technologiemi založenými na polarizaci světla, např. nevyžaduje žádnou speciální projekční plochu. Obraz je promítán dvěma kvalitními, speciálně upravenými dataprojektory na velkou část sférického stropu v sále planetária. Brýle, které návštěvníci potřebují k virtuálnímu letu vesmírem, jsou tzv. pasivní (nekomunikují s projektory na rádiových vlnách, jak je tomu u tzv. aktivních brýlí).
Úvodní pořad, kterým byla tato jedinečná technologie představena, umožnil let virtuálním vesmírem (Uniview). Po nízkém průletu nad povrchem Země jsme navštívili Mezinárodní kosmickou stanici a Měsíc. Dále následovaly některé planety Sluneční soustavy, u nichž jsme si prohlédli jejich povrch z těsné blízkosti, Kuiperův pás a Oortovo mračno. V závěru jsme opustili Sluneční soustavu a podívali se na naši Galaxii zvenčí.
Představení se u návštěvníků setkalo se značným ohlasem a autoři pořadu byli odměněni zaslouženým potleskem. Během května a června jej budeme uvádět každou sobotu. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně HaP JP nebo v Městském informačním servisu (Elektra).
Zároveň jsme touto akcí také chtěli připomenout návštěvníkům 20. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu.
O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
