Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Ano, mnozí si možná řeknou, že to už znají z 3D kina, že to už zažili dokonce i v běžném kině po zapůjčení speciálních brýlí.
V ostravském planetáriu jsme však zvolili technologii Infitec, která využívá interferenční filtry. Má řadu výhod ve srovnání s technologiemi založenými na polarizaci světla, např. nevyžaduje žádnou speciální projekční plochu. Obraz je promítán dvěma kvalitními, speciálně upravenými dataprojektory na velkou část sférického stropu v sále planetária. Brýle, které návštěvníci potřebují k virtuálnímu letu vesmírem, jsou tzv. pasivní (nekomunikují s projektory na rádiových vlnách, jak je tomu u tzv. aktivních brýlí).
Úvodní pořad, kterým byla tato jedinečná technologie představena, umožnil let virtuálním vesmírem (Uniview). Po nízkém průletu nad povrchem Země jsme navštívili Mezinárodní kosmickou stanici a Měsíc. Dále následovaly některé planety Sluneční soustavy, u nichž jsme si prohlédli jejich povrch z těsné blízkosti, Kuiperův pás a Oortovo mračno. V závěru jsme opustili Sluneční soustavu a podívali se na naši Galaxii zvenčí.
Představení se u návštěvníků setkalo se značným ohlasem a autoři pořadu byli odměněni zaslouženým potleskem. Během května a června jej budeme uvádět každou sobotu. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně HaP JP nebo v Městském informačním servisu (Elektra).
Zároveň jsme touto akcí také chtěli připomenout návštěvníkům 20. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu.
O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek komety C/2024 R4 (PANSTARRS). Měřítko je 1.1"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla poměrně daleko jak od Země 5.487 au, tak i od Slunce 5.809 au.
