Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Ano, mnozí si možná řeknou, že to už znají z 3D kina, že to už zažili dokonce i v běžném kině po zapůjčení speciálních brýlí.
V ostravském planetáriu jsme však zvolili technologii Infitec, která využívá interferenční filtry. Má řadu výhod ve srovnání s technologiemi založenými na polarizaci světla, např. nevyžaduje žádnou speciální projekční plochu. Obraz je promítán dvěma kvalitními, speciálně upravenými dataprojektory na velkou část sférického stropu v sále planetária. Brýle, které návštěvníci potřebují k virtuálnímu letu vesmírem, jsou tzv. pasivní (nekomunikují s projektory na rádiových vlnách, jak je tomu u tzv. aktivních brýlí).
Úvodní pořad, kterým byla tato jedinečná technologie představena, umožnil let virtuálním vesmírem (Uniview). Po nízkém průletu nad povrchem Země jsme navštívili Mezinárodní kosmickou stanici a Měsíc. Dále následovaly některé planety Sluneční soustavy, u nichž jsme si prohlédli jejich povrch z těsné blízkosti, Kuiperův pás a Oortovo mračno. V závěru jsme opustili Sluneční soustavu a podívali se na naši Galaxii zvenčí.
Představení se u návštěvníků setkalo se značným ohlasem a autoři pořadu byli odměněni zaslouženým potleskem. Během května a června jej budeme uvádět každou sobotu. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně HaP JP nebo v Městském informačním servisu (Elektra).
Zároveň jsme touto akcí také chtěli připomenout návštěvníkům 20. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu.
O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
