Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Ano, mnozí si možná řeknou, že to už znají z 3D kina, že to už zažili dokonce i v běžném kině po zapůjčení speciálních brýlí.
V ostravském planetáriu jsme však zvolili technologii Infitec, která využívá interferenční filtry. Má řadu výhod ve srovnání s technologiemi založenými na polarizaci světla, např. nevyžaduje žádnou speciální projekční plochu. Obraz je promítán dvěma kvalitními, speciálně upravenými dataprojektory na velkou část sférického stropu v sále planetária. Brýle, které návštěvníci potřebují k virtuálnímu letu vesmírem, jsou tzv. pasivní (nekomunikují s projektory na rádiových vlnách, jak je tomu u tzv. aktivních brýlí).
Úvodní pořad, kterým byla tato jedinečná technologie představena, umožnil let virtuálním vesmírem (Uniview). Po nízkém průletu nad povrchem Země jsme navštívili Mezinárodní kosmickou stanici a Měsíc. Dále následovaly některé planety Sluneční soustavy, u nichž jsme si prohlédli jejich povrch z těsné blízkosti, Kuiperův pás a Oortovo mračno. V závěru jsme opustili Sluneční soustavu a podívali se na naši Galaxii zvenčí.
Představení se u návštěvníků setkalo se značným ohlasem a autoři pořadu byli odměněni zaslouženým potleskem. Během května a června jej budeme uvádět každou sobotu. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně HaP JP nebo v Městském informačním servisu (Elektra).
Zároveň jsme touto akcí také chtěli připomenout návštěvníkům 20. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu.
O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
