Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Tomáš Pertile

Zemřel Tomáš Pertile

Tomáš Pertile
Autor: Martin Vilášek

V sobotu 20. dubna 2019 se ve věku 85 let vydal na svou cestu ke hvězdám ostravský popularizátor astronomie Tomáš Pertile. Připomeňme si jeho životní pouť a působení na ostravské hvězdárně.

Tomáš se narodil 2. září 1933 v Ostravě – Zábřehu Marii a Pavlovi Pertile. Marie (za svobodna Vybralová) pocházela z Berouna, kde pracovala jako sociální pracovnice. Pavel Pertile byl úředníkem, pracoval v Ostravě, kde také zemřel v pouhých 42 letech na zápal plic. Pavlův děda byl Ital a do Čech přišel za prací (pracoval na stavbách). Maminka pracovala v Berouně u MUDr. Malého, který přesídlil do Ostravy a vzal ji s sebou, tehdy ještě svobodnou, aby pokračovala v práci u něho. Zásnuby a svatba Tomášových rodičů proběhly v prvních rocích 30. let 20. stol. v Berouně.

Tomáš prožil dětství střídavě v Ostravě (ul. Gorkého č. 26) a v Berouně u prarodičů (babička Vincencie Urbanová a nevlastní dědeček František Urban), které měl rád, díky čemuž si k Berounu vytvořil celoživotní pouto. Do Berouna jezdil i v průběhu mládí za tetou Jiřinou Urbanovou a její maminkou Františkou Křížkovou, k níž měl obzvlášť blízko, a také za sestřenicemi Milenou a Sylvií, provdanou posléze Wenzlovou, kterou pak – i její rodinu – navštěvoval po celý život až do své smrti. Poslední návštěvu, i s náročnou cestou vlakem s mnoha přestupy, jak byl Tomáš zvyklý cestovat, absolvoval v roce 2017. Při svých návštěvách v Berouně vždycky hodně mluvil o své celoživotní lásce – astronomii, o aktivitách ostravského planetária, o křesťanských společenstvích, jejichž života se účastnil, o svých ostravských přátelích – Květince, Vrabčákovi a mnohých dalších.

Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
V roce 1950 nastoupil základní vojenskou službu, kterou vykonal v délce 3 let u Pomocných technických praporů na Mostecku a Chomutovsku. V té době také naprosto propadl kouzlu hvězdné oblohy a v roce 1954 odpozoroval své první zatmění Slunce. Vyučil se zámečníkem a po návratu od PTP večerně vystudoval gymnázium v Ostravě. Později se přihlásil do prvního cyklu Pomaturitního studia astronomie, které také úspěšně absolvoval. Začal také docházet do nově postavené ostravské hvězdárny, kde se věnoval sledování zákrytů hvězd Měsícem.

Tomášův zájem o astronomii se prohloubil pod vedením tzv. starých pánů, mezi nimiž vynikal především Bedřich Čurda-Lipovský. Po jeho smrti se v roce 1963 Tomáš stal vedoucím ostravské Lidové hvězdárny. Staral se o ni velmi pečlivě a svědomitě, prováděl pozorování Slunce, sledoval zatmění a další úkazy. Jeho nejoblíbenější činností bylo hlavně pozorování pro veřejnost a přednášková činnost. Často také jezdil po Ostravsku a vyprávěl „pracujícímu lidu“ o jevech na obloze a ve vesmíru. Nezapomínal ani na výchovu mladých pozorovatelů, kteří docházeli na ostravskou hvězdárnu a pod jeho vedením se učili, jak provádět astronomickou práci. Mnoho z nich dnes pracuje v oblasti astronomie a dalších příbuzných oborech.

Obrovský kus práce Tomáš udělal v letech 1969-1972 během výprav Apollo na Měsíc. V noci poslouchal a nahrával informace o průběhu misí z Hlasu Ameriky, přepisoval je na stroji a hned ráno je vyvěšoval do hvězdárenské vitríny, aby si je lidé při cestě do práce mohli přečíst. Také jezdil na americkou ambasádu do Prahy, kde si půjčoval 16milimetrové filmy o Apollu. Ty potom promítal na hvězdárně s obrovským úspěchem. Taková propagace se však nelíbila tehdejšímu komunistickému vedení a Tomáš tak musel hvězdárnu v roce 1972 nuceně opustit. Po jeho odchodu začala hvězdárna chátrat, přístroje vyrobené známými konstruktéry Gajdůškem a Kozelským byly rozkradeny a v roce 1980 byla hvězdárna na Revoluční (dnes Českobratrské) ulici definitivně uzavřena.

V tomtéž roce byla otevřena Báňská měřická základna v Ostravě-Krásném Poli, jejíž součástí bylo planetárium s hvězdárnou. Zde Tomáš působil jako demonstrátor více než 30 let a pomáhal s výchovou mnoho generací nových pozorovatelů.

Tomáš velmi rád cestoval a navštěvoval hvězdárny a planetária po celé České republice i v zahraničí. Rád poznával lidi kolem astronomie a při svých návštěvách je neopomněl pozvat do Ostravy. S přibývajícími roky se začaly objevovat i zdravotní potíže, které Tomáše čas od času na chvíli upoutaly na nemocniční lůžko, ale za pár dnů už opět vyrážel na své spanilé jízdy po vlastech českých. Jeho činorodý duch nezahálel ani v nemocnicích, kde propagoval ostravskou hvězdárnu a planetárium mezi nemocničním personálem bez ohledu na svůj zdravotní stav.

K jeho 85. narozeninám mu jeho blízcí spolu se zaměstnanci Planetária a demonstrátory hvězdárny koupili let letadlem. Tomáš totiž nikdy v životě neletěl. Let malým letadlem absolvoval v listopadu 2018 a byl z něj nadšený.

Astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira v Léčebně dlouhodobě nemocných v Ostravě na návštěvě Tomáše Pertileho. Autor: Martin Vilášek
Astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira v Léčebně dlouhodobě nemocných v Ostravě na návštěvě Tomáše Pertileho.
Autor: Martin Vilášek
Na letošní jaro měl Tomáš naplánovány další cesty, ale jeho tělo bylo jiného názoru. Po několika týdnech pobytu v nemocnici se dostal do Léčebny dlouhodobě nemocných. Zde ho ve středu 11. dubna překvapila nečekaná návštěva: americký astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou našli v nabitém programu chvíli, aby navštívili Tomáše přímo v LDN. Tomáš byl velmi mile překvapen z nečekaného setkání a živě si povídal s paní Indirou, která uměla česky. Od A. Feustela dostal také podepsanou fotografii, na níž bylo i věnování: „Tomášovi s díky za Váš zájem a podporu výzkumu vesmíru. Vaši práci si bude připomínat mnoho generací“.

Přesto, že při návštěvě Tomáš doslova ožil, jeho křehké tělo již bylo na pokraji sil. V sobotu 20. dubna kolem 11 hodiny dopolední Tomáš zemřel.

Jeho zaujetí, s jakým nám všem ukazoval, jak se dělá astronomie, je nezapomenutelné. Stejně tak nám bude chybět i jeho přátelství a do široka otevřené srdce. Už navždy se na nás bude Tomáš dívat ze své planetky s označením 33157 Pertile, kterou dostal k 71. narozeninám.




O autorovi

Martin Vilášek

Martin Vilášek

Martin Vilášek (*1970)

O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.

Štítky: Tomáš Pertile


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »