Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Tomáš Pertile

Zemřel Tomáš Pertile

Tomáš Pertile
Autor: Martin Vilášek

V sobotu 20. dubna 2019 se ve věku 85 let vydal na svou cestu ke hvězdám ostravský popularizátor astronomie Tomáš Pertile. Připomeňme si jeho životní pouť a působení na ostravské hvězdárně.

Tomáš se narodil 2. září 1933 v Ostravě – Zábřehu Marii a Pavlovi Pertile. Marie (za svobodna Vybralová) pocházela z Berouna, kde pracovala jako sociální pracovnice. Pavel Pertile byl úředníkem, pracoval v Ostravě, kde také zemřel v pouhých 42 letech na zápal plic. Pavlův děda byl Ital a do Čech přišel za prací (pracoval na stavbách). Maminka pracovala v Berouně u MUDr. Malého, který přesídlil do Ostravy a vzal ji s sebou, tehdy ještě svobodnou, aby pokračovala v práci u něho. Zásnuby a svatba Tomášových rodičů proběhly v prvních rocích 30. let 20. stol. v Berouně.

Tomáš prožil dětství střídavě v Ostravě (ul. Gorkého č. 26) a v Berouně u prarodičů (babička Vincencie Urbanová a nevlastní dědeček František Urban), které měl rád, díky čemuž si k Berounu vytvořil celoživotní pouto. Do Berouna jezdil i v průběhu mládí za tetou Jiřinou Urbanovou a její maminkou Františkou Křížkovou, k níž měl obzvlášť blízko, a také za sestřenicemi Milenou a Sylvií, provdanou posléze Wenzlovou, kterou pak – i její rodinu – navštěvoval po celý život až do své smrti. Poslední návštěvu, i s náročnou cestou vlakem s mnoha přestupy, jak byl Tomáš zvyklý cestovat, absolvoval v roce 2017. Při svých návštěvách v Berouně vždycky hodně mluvil o své celoživotní lásce – astronomii, o aktivitách ostravského planetária, o křesťanských společenstvích, jejichž života se účastnil, o svých ostravských přátelích – Květince, Vrabčákovi a mnohých dalších.

Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
V roce 1950 nastoupil základní vojenskou službu, kterou vykonal v délce 3 let u Pomocných technických praporů na Mostecku a Chomutovsku. V té době také naprosto propadl kouzlu hvězdné oblohy a v roce 1954 odpozoroval své první zatmění Slunce. Vyučil se zámečníkem a po návratu od PTP večerně vystudoval gymnázium v Ostravě. Později se přihlásil do prvního cyklu Pomaturitního studia astronomie, které také úspěšně absolvoval. Začal také docházet do nově postavené ostravské hvězdárny, kde se věnoval sledování zákrytů hvězd Měsícem.

Tomášův zájem o astronomii se prohloubil pod vedením tzv. starých pánů, mezi nimiž vynikal především Bedřich Čurda-Lipovský. Po jeho smrti se v roce 1963 Tomáš stal vedoucím ostravské Lidové hvězdárny. Staral se o ni velmi pečlivě a svědomitě, prováděl pozorování Slunce, sledoval zatmění a další úkazy. Jeho nejoblíbenější činností bylo hlavně pozorování pro veřejnost a přednášková činnost. Často také jezdil po Ostravsku a vyprávěl „pracujícímu lidu“ o jevech na obloze a ve vesmíru. Nezapomínal ani na výchovu mladých pozorovatelů, kteří docházeli na ostravskou hvězdárnu a pod jeho vedením se učili, jak provádět astronomickou práci. Mnoho z nich dnes pracuje v oblasti astronomie a dalších příbuzných oborech.

Obrovský kus práce Tomáš udělal v letech 1969-1972 během výprav Apollo na Měsíc. V noci poslouchal a nahrával informace o průběhu misí z Hlasu Ameriky, přepisoval je na stroji a hned ráno je vyvěšoval do hvězdárenské vitríny, aby si je lidé při cestě do práce mohli přečíst. Také jezdil na americkou ambasádu do Prahy, kde si půjčoval 16milimetrové filmy o Apollu. Ty potom promítal na hvězdárně s obrovským úspěchem. Taková propagace se však nelíbila tehdejšímu komunistickému vedení a Tomáš tak musel hvězdárnu v roce 1972 nuceně opustit. Po jeho odchodu začala hvězdárna chátrat, přístroje vyrobené známými konstruktéry Gajdůškem a Kozelským byly rozkradeny a v roce 1980 byla hvězdárna na Revoluční (dnes Českobratrské) ulici definitivně uzavřena.

V tomtéž roce byla otevřena Báňská měřická základna v Ostravě-Krásném Poli, jejíž součástí bylo planetárium s hvězdárnou. Zde Tomáš působil jako demonstrátor více než 30 let a pomáhal s výchovou mnoho generací nových pozorovatelů.

Tomáš velmi rád cestoval a navštěvoval hvězdárny a planetária po celé České republice i v zahraničí. Rád poznával lidi kolem astronomie a při svých návštěvách je neopomněl pozvat do Ostravy. S přibývajícími roky se začaly objevovat i zdravotní potíže, které Tomáše čas od času na chvíli upoutaly na nemocniční lůžko, ale za pár dnů už opět vyrážel na své spanilé jízdy po vlastech českých. Jeho činorodý duch nezahálel ani v nemocnicích, kde propagoval ostravskou hvězdárnu a planetárium mezi nemocničním personálem bez ohledu na svůj zdravotní stav.

K jeho 85. narozeninám mu jeho blízcí spolu se zaměstnanci Planetária a demonstrátory hvězdárny koupili let letadlem. Tomáš totiž nikdy v životě neletěl. Let malým letadlem absolvoval v listopadu 2018 a byl z něj nadšený.

Astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira v Léčebně dlouhodobě nemocných v Ostravě na návštěvě Tomáše Pertileho. Autor: Martin Vilášek
Astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira v Léčebně dlouhodobě nemocných v Ostravě na návštěvě Tomáše Pertileho.
Autor: Martin Vilášek
Na letošní jaro měl Tomáš naplánovány další cesty, ale jeho tělo bylo jiného názoru. Po několika týdnech pobytu v nemocnici se dostal do Léčebny dlouhodobě nemocných. Zde ho ve středu 11. dubna překvapila nečekaná návštěva: americký astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou našli v nabitém programu chvíli, aby navštívili Tomáše přímo v LDN. Tomáš byl velmi mile překvapen z nečekaného setkání a živě si povídal s paní Indirou, která uměla česky. Od A. Feustela dostal také podepsanou fotografii, na níž bylo i věnování: „Tomášovi s díky za Váš zájem a podporu výzkumu vesmíru. Vaši práci si bude připomínat mnoho generací“.

Přesto, že při návštěvě Tomáš doslova ožil, jeho křehké tělo již bylo na pokraji sil. V sobotu 20. dubna kolem 11 hodiny dopolední Tomáš zemřel.

Jeho zaujetí, s jakým nám všem ukazoval, jak se dělá astronomie, je nezapomenutelné. Stejně tak nám bude chybět i jeho přátelství a do široka otevřené srdce. Už navždy se na nás bude Tomáš dívat ze své planetky s označením 33157 Pertile, kterou dostal k 71. narozeninám.




O autorovi

Martin Vilášek

Martin Vilášek

Martin Vilášek (*1970)

O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.

Štítky: Tomáš Pertile


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »