Kosmonautika 50 let po Apollu
Už po sedmadvacáté se setkají příznivci astronomie a kosmonautiky v Planetáriu Ostrava. Zde totiž proběhne další ročník Ostravského astronomického víkendu. Ten letošní je věnován novým aktivitám v oblasti letů do vesmíru. Přednášet budou Jiří Grygar, Dušan Majer, Milan Halousek a na zlatou éru vypouštění prvních československých družic přijede zavzpomínat i jeden z jejich hlavních konstruktérů Ing. František Hruška.
Program semináře:
sobota 19. 10.
9:30–10:00 prezence, zahájení
10:00–12:00 Milan Halousek – Když se Houston nedívá…
14:00–15:45 Dušan Majer – Stanice Gateway u Měsíce
16:00–17:45 Ing. František Hruška – První československé družice ve vesmíru
neděle 20. 10.
9:00–12:00 RNDr. Jiří Grygar, CSc. – Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí
Planetárium Ostrava zve všechny zájemce!
Anotace přednášek
Když se Houston nedívá…
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?
Stanice Gateway u Měsíce
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.
První československé družice ve vesmíru
Československo patřilo k zemím, které dokázaly vyrobit své vlastní družice už v 70. letech minulého století. Tou první byl Magion 1, po něm následovaly další. Co všechno předcházelo vypuštění družic, s jakými problémy se českoslovenští vědci potýkali, jaký byl jejich vědecký přínos a jaký osud měly první československé družice nám svým vyprávěním zprostředkuje František Hruška, který se osobně účastnil vývoje a náročných zkoušek při výrobě družic Magion 2 až Magion 5, včetně prací na kosmodromu.
Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí
Veřejnost stále vidí za slovem kosmonautika kosmonauty či astronauty a zajímá se pouze o tuto dnes spíše okrajovou součást kosmonautiky. Převratné výsledky však přináší nepilotovaná robotická kosmonautika, jak při dálkovém průzkum Země, tak při studiu objektů Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Špičkové kosmonautické projekty se rodí v agenturách NASA, ESA, čínské CNSA a japonské JAXA. Na vzestupu je i kosmická aktivita Indie, ale zato Roskosmos prožívá úpadek. Přednáška připomene převratné kosmické projekty nedávno ukončené, ale hlavně ty, které jsou v současné době dlouhodobě aktivní a přinášejí unikátní výsledky. Rozvíjí se i velmi cenná spolupráce mezi výzkumem vesmíru pomocí robotických sond a obřích pozemních aparatur.
O autorovi
Martin Vilášek
Martin Vilášek (*1970)
O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.
