Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko – seznamte se se zkušenými kosmickými cestovateli, které zájemci o kosmonautiku zřejmě znají již z dřívějška a o kterých se zaručeně bude v příštích letech dost mluvit. Mají totiž v roce 2015 zahájit roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, jak v pondělí oznámila NASA. Půjde o podstatného předchůdce pilotovaných letů do vzdálenějšího kosmu.

Stanice ISS je stále obydlena mezinárodními posádkami od listopadu 2000, většina posádek na její palubě však strávila méně než 6 měsíců, rekord drží v současné době americký astronaut Michael Lopez-Alegria a ruský kosmonaut Michail Tjurin ze 14. dlouhodobé posádky stanice se svými 215 dny, strávenými na oběžné dráze na přelomu let 2006/7, Lopez-Alegria má také současný rekord pro nejdelší kosmický let amerického občana (ruský a také celosvětový rekord pro nejdelší kosmický let drží bezkonkurenčně ruský lékař Valerij Poljakov se 437denním pobytem na Miru v letech 1994 a 95).

Projekt 12měsíčního pobytu na ISS pomůže vědcům lépe pochopit reakce a adaptaci lidského těla na beztížný stav a další nepříjemné faktory působící na kosmonauty ve vesmíru, kosmické agentury se budou snažit pomocí získaných dat o tělesném stavu Kellyho a Kornijenka během prodloužené mise snížit rizika a celkově přichystat půdu pro pilotované průzkumné mise dále do vesmíru, které v budoucnu plánuje NASA, cílem má být například Měsíc, nějaký asteroid a posléze snad i Mars, což bude samozřejmě obnášet mnohaměsíční pobyt posádky ve vesmíru.

Další zásadní faktor rizika letů dále do kosmu je také například kosmická radiace, se kterou vědcům ISS však bohužel příliš nepomůže, protože ve výšce kolem 400 km, v níž se stanice pohybuje, je díky silnému zemskému magnetickému poli hodnota kosmické radiace jen asi o 13 až 14 procent vyšší než na povrchu Země.

Kelly, Kornijenko a vědci na Zemi se během roční mise zaměří hlavně na vliv kosmického prostředí na lidské kosti, svalovou hmotu nebo zrak a další aspekty „zápasu“ lidské tělo versus kosmické prostředí.

Oba astronauti mají roční pouť započít startem v lodi Sojuz z Bajkonuru na jaře 2015, jejich návrat na Zemi je plánován na jaře 2016, počátkem příštího roku zahájí dvouletou přípravu a výcvik. Plány na roční let dvou kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici zveřejnily kosmické agentury již v říjnu.

Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010 Autor: NASA
Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010
Autor: NASA
„Gratuluji Scottovi a Michailovi k výběru jejich osob k této důležité misi,“ řekl William Gerstenmaier, přidružený administrátor pro pilotované kosmické lety z ředitelství NASA ve Washingtonu. „Jejich dovednosti a předchozí zkušenosti na palubě ISS se shodují s požadavky mise. Roční let posune hranice našeho života a práce v kosmu a rozšíří naše znalosti o efektech beztížného stavu na lidi v době, kdy se připravujeme na budoucí mise dále než na nízkou oběžnou dráhu.“

„Výběr kandidáta na roční let byl pečlivý a těžký kvůli počtu vyhovujících kandidátů v oddíle kosmonautů,“ prohlásil Vladimír Popovkin, ředitel ruské federální kosmické agentury Roskosmos. „Zvolili jsme nejzodpovědnější, nejšikovnější a nejnadšenější členy mise, aby posunuli dále kosmický výzkum, a plně jim důvěřujeme.“

Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11 Autor: NASA
Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11
Autor: NASA
Kapitán amerického námořnictva Scott Kelly (48), rodák z Orange (New Jersey), má za sebou již tři kosmické lety v celkové délce 180 dní. V prosinci 1999 letěl jako pilot raketoplánu Discovery na servisní misi k Hubblovu teleskopu, o osm let později velel raketoplánu Endeavour při misi na stanici ISS. Jeho zkušenosti zahrnují i dlouhodobý pobyt na této stanici od října 2010 do března 2011, během kterého se stal velitelem 26. dlouhodobé posádky.
Jeho bratr-dvojče Mark Kelly je taktéž astronautem se čtyřmi lety raketoplánem na pomyslném kontě, oddíl však opustil, aby se mohl starat o svoji choť Gabrielle Giffordsovou, arizonskou kongresmanku, jež utrpěla v lednu 2011 při útoku průstřel hlavy.

Michail Kornijenko (52) je bývalým ruským výsadkářem, přijatým do kosmonautického oddílu v roce 1998. Rodák z města Syzran v jihoruském regionu Samara pracoval na palubě ISS 176 dnů v roce 2010 jako letový inženýr Expedice 23 a 24, absolvoval zde i jeden kosmický výstup v délce 6 hodin a 42 minut.

Oba již mají pojítko z minulosti: Kelly byl členem záložní posádky Kornijenkova letu v roce 2010.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Budoucnost kosmonautiky, ISS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »