Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hledáme specialistu a spolupracovníky

Hledáme specialistu a spolupracovníky

Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.
VŠB-Technická univerzita Ostrava hledá pro pracoviště Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v rámci projektu "Vesmírná brána" odborníka na plný úvazek pro pozici technik - programátor.

Požadujeme:

Vzdělání: nejlépe SŠ a VŠ elektrotechnického směru nebo SŠ elektrotechnického směru a VŠ obor IT, multimédia a animace

Znalosti a dovednosti: pokročilá znalost: XML, Java, App inventor, OS MS Windows XP, Vista a 7, MS Office, Software pro nelineární střih videa
základní znalost: OS Microsoft Windows Server , skriptování a TCP/IP, Borland C++, PHP, SQL, WWW, animační software 3D studio MAX, Cinema4D apod., PC hardware a práce s elektronickými součástkami

Nabízíme:
- zajímavou, pestrou tvůrčí práci, aktivní podíl na realizaci projektu Vesmírná
- brána finanční odměnu dle možností operačního programu VaVpI
- nástup možný od 1. března 2012

Strukturovaný životopis zasílejte na adresu:
VŠB-Technická univerzita
Hvězdárna a planetárium J. Palisy
17. listopadu 15
708 33 Ostrava-Poruba
k rukám RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D.
nebo v elektronické podobě na adresu planetarium@vsb.cz.

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy zakládá databanku spolupracovníků, kteří jsou za dohodnutých podmínek ochotni rozšířit kreativní tým této instituce a podílet se na vzniku nových a původních pořadů v planetáriu a podobných produktů. Jedná se zejména o scénáristy či dramaturgy popularizačních a vzdělávacích pořadů s přírodovědeckou tématikou, zvukaře s vlastním nahrávacím studiem, kameramany, animátory, hudební skladatele, grafiky, tvůrce WWW stránek a programátory.

Zájemcům stačí vyplnit a odeslat formulář na této internetové adrese. Vámi zaslané informace nebudou poskytnuty dalším subjektům ani jinak zveřejněny. V případě konkrétní zakázky Vás oslovíme s nabídkou autorské smlouvy.

Některé akce Hvězdárny a planetária Johanna Palisy jsou natolik specifické a rozsáhlé, že je není možné zajistit pouze s kmenovými zaměstnanci. A tak touto cestou hledáme kontakty na "honorované dobrovolníky", kteří nám pomohou tyto akce realizovat.

Pokud byste rádi podali pomocnou ruku, stačí vyplnit a odeslat tento formulář.

Děkujeme Vám, že jste se rozhodli zařadit do databáze našich organizačních spolupracovníků. Konkrétní podmínky budou sjednány v okamžiku, kdy budete o spolupráci požádáni.




O autorovi

Martin Vilášek

Martin Vilášek

Martin Vilášek (*1970)

O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »