Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – říjen 2007

Astronomie na ČRo Leonardo – říjen 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Vědecká stanice ČRo Leonardo vyrábí 14 vlastních pořadů a hlavním tématem některých z nich bývá astronomie nebo hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc říjen. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V říjnu se astronomie objevila ve 14 pořadech. Prolinkovány jsou i podrobné informace o vydání pořadu a související články na www.rozhlas.cz/leonardo.

01.10.2007
Vstupte! s astronomem Miroslavem Brožem, Planetární stezkou s nebem nad hlavou a nohama na zemi... (poslechni mp3), (video záznam)

01.10.2007
Rozhovory Ivo Budila
O nečekané odolnosti robotů na Marsu (dr. Antonín Vítek, Akademie věd ČR) (poslechni mp3)

01.10.2007
Nula-jednička
50 let od Sputniku (R. Peřestý), Hybridní pohony (doc. P. Vysoký), DVD formát a jeho nástupci (P. Borowiec), Četba - V. Němec: Hřích (poslechni mp3)

06.10.2007
Nebeský cestopis Speciál - 50 let Sputniku:
Koroljov vs von Braun (J. Štrajblová); Jak to tehdy bylo (L. Perek); Sputnik a první meteorologická družice (M. Novák); Otec Koroljov; Parametry Sputniku (A. Vítek); Pípání Sputniku (P. Sobotka); Chaos v USA. (poslechni mp3)

08.10.2007
Třetí dimenze
50 let kosmonautiky. O současném významu tohoto oboru hovoří novinář Karel Pacner, RNDr. Petr Lála, CSc., z České rady pro kosmické aktivity a Doc. Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. (poslechni mp3)

12.10.2007
Vstupte! s prof. Janem Paloušem, prázdniny plné konferencí... (poslechni mp3)

13.10.2007
Nebeský cestopis
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Evropská noc vědců (P. Suchan); Srpnové počasí (M. Novák); Stříbro z astronomické olympiády; Novinky z exoplanet (J. Grygar); Jasná kometa F1 LONEOS (K. Hornoch); Záhadná molekula na Venuši. (poslechni mp3)

20.10.2007
Nebeský cestopis
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Periodická sluneční kometa (P. Scheirich); Třídění mlh (M. Novák); 10 let Cassini; 10 let IAN (P. Kubala); Pojmenována 100 000. planetka (P. Pravec); Mladá galaxie zestárla. (poslechni mp3)

23.10.2007
Vstupte! s dr. Jiřím Duškem, především o brněnské hvězdárně a astronomii obecně (poslechni mp3)

23.10.2007
Doktor A. Vítek o startu raketoplánu Discovery (poslechni mp3)

26.10.2007
zVědavosti
Jakou rychlost musí mít raketa na opuštění sluneční soustavy? (poslechni mp3)

27.10.2007
Nebeský cestopis
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Týden vědy a techniky (P. Suchan); Nobelova cena míru (M. Novák); Evropa do kosmu; Život ve vesmíru (M. Grün); 50 let hvězdárny v Třebíči (R. Šula); Změna času. (poslechni mp3)

30.10.2007
Vstupte! - Rozhovory pro Ivo Budila... Vzpomínkový pořad na výborného popularizátora vědy (poslechni mp3)

30.10.2007
Třetí dimenze
Planetární srážky. O možných srážkách planet s dalšími tělesy a jejich důsledcích spekulují Doc. David Vokrouhlický a dr. Miroslav Brož, oba z Astronomického ústavu MFF UK, a Mgr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. (poslechni mp3)




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »