Tým pracující se sondou Cassini zveřejnil v poslední lednový den zajímavou aplikaci, která vám umožní podívat se na misi sondy ve 3D. Vše, co k tomu potřebujete, je stažení modulu pro váš internetový prohlížeč. Odměnou vám bude netradiční podívaná na dění u pána prstenů.
Přinášíme vám jednoduchý návod k aplikaci v češtině, který jistě ocení především ti z vás, kteří neumí tak dobře pracovat s PC a internetem, nebo nerozumí anglicky.
Instalace potřebného programu
Na výše uvedené stránce projektu Cassini at Saturn Interactive Explorer (CASSIE) najdete odkaz:
Go to interactive (download free plug-in). Klikněte na něj a otevře se vám nové okno a v něm odkaz na stažení potřebného modulu pro váš internetový prohlížeč. Stáhněte a nainstalujte si tento program. Program se jmenuje Unity WebPlayer a způsob jeho instalace je různý v závislosti na typu vašeho prohlížeče. Zřejmě ale budete muset program nejdříve uložit někam v počítači. Poté klikněte na ikonu programu, instalace proběhne sama, na konci se objeví okno s oznámením úspěšné instalace a potřebou odkliknout „Finish“.
Instalační program má asi 3 MB a nainstalovaný zabere okolo 11 MB.
Spuštění aplikace
Hlavní nabídkaVraťte se na stránku CASSIE a znovu klikněte na odkaz Go to interactive (download free plug-in). Tentokrát by se už měla objevit hlavní nabídka aplikace. V této nabídce máte na výběr ze tří funkcí:
The “Where is Cassini Now?“
Where is Cassini Now?Where is Cassini Now? (Kde je nyní Cassini?) Kliknutím (levé tlačítko myši) se dostanete k této funkci, která vám nabízí aktuální pozici sondy Cassini v okolí Saturnu a jeho měsíců. Klikněte na „GO“. Se sondou můžete různě natáčet v kosmickém prostoru pomocí myši. Postup je jednoduchý. Klikněte opět levým tlačítkem myši na libovolné místo v okně a držte tlačítko. Pohybem myši sondu natáčíte. Kolečkem myši si můžete sondu přiblížit (oddálit).
Pokud sondu natočíte vhodným způsobem, uvidíte měsíce Saturnu i samotnou planetu. Nahoře pak běží aktuální čas.
Do hlavní nabídky se vrátíte odkazem na ikonku domečku vlevo nahoře.
The „Mission Overview“
Mission OverviewK funkci se dostanete stejně jako k té předchozí – kliknutím na příslušný obrázek. Funkce vám nabízí „příběh sondy Cassini“. Můžete se podívat kudy se pohybovala sonda v uplynulých letech (2005 až 2008). V animaci nechybí ani pohyby měsíců Saturnu. Dole je ovládací pult, kterým můžete animaci pouštět pozpátku, rychleji, pomaleji apod. Vlevo nahoře (pod ikonou domečku) najdete ikonu, kterou přepínáte mezi dvěma různými pohledy. Ten první vám umožní podívat se na Saturnovu rodinu měsíců z pozice vnějšího pozorovatele a sondu uvidíte jako úsečku. Druhý pohled pak umožňuje vychutnat si let přímo z pozice sondy. Vlevo dole naleznete roky s jednotlivými „záznamy“ průběhu mise.
Do hlavní nabídky se vrátíte odkazem na ikonku domečku vlevo nahoře.
The „Saturn's Moons“
Saturn's MoonsTřetí a poslední funkci ocení především příznivci měsíců Saturnu. V nabídce máte 3D pohled na 7 satelitů planety. Mezi jednotlivými měsíci přepínáte nabídkou dole. Vlevo pak jsou informace o daném měsíci (anglicky) a nahoře vlevo pozice měsíce a jeho porovnání s velikostí ostatních přirozených družic planety. Vpravo je potom daný měsíc ve 3D. S měsícem lze i natáčet a prohlížet si tak jeho povrch. Uděláte to stejně jako v případě funkce Where is Cassini Now? Klikněte levým tlačítkem myši na snímek měsíce, podržte tlačítko a pohybujte myší. Pod snímkem měsíce ještě najdete jeho základní fyzikální vlastnosti.
Do hlavní nabídky se vrátíte odkazem na ikonku domečku vlevo nahoře.
Aplikaci CASSIE si určitě vyzkoušejte, uvidíte, že její ovládání zvládnete během chvíle. Hodně hezkých zážitků!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC).
Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487.
Charakteristika
Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2).
Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE.
Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
