Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.12: Kometa zepředu

ČAM 2007.12: Kometa zepředu

Titul České astrofotografie měsíce za prosinec 2007 získala fotografie komety 17P/Holmes nazvaná "Kometa zepředu" dvojice autorů Miloslav Druckmüller z České Republiky a Arne Danielsena z Norska.

2007_11_01_d500d2000.jpg

Překrásné portréty nezvyklé komety Holmes plní nejen stránky astronomických časopisů a internetu, ale i e-mailovou schránku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. A to již plné tři měsíce. Kometa byla sice velmi dobře pozorovatelná pouhým okem, ochudila nás však o to hlavní, co nám kometu kometou dělá. O ohon. To ale nepočítala s astrofotografy a jejich technikou, zpracovatelskými postupy, umem a zkušenostmi. Ti z těch několika málo fotonů, které kometě od ohonu k Zemi proklouzly, vykouzlili na fotografiích a zejména na obrazovkách počítačů obraz střapaté „kometární chobotnice“, řítící se vesmírem. Takovým dokladem může být i prosincová vítězná fotografie ČAM, nazvaná „Kometa zepředu“. Jejími autory jsou Miloslav Druckmüller z Moravy a Arne Danielsen z Norska. Obě jména známe spíše v souvislosti s překrásnými snímky zatmění Slunce, avšak je vidět, že je nepřekvapí ani noční obloha.

Celkem 99 snímků pořídili oba fotografové současně z Norska a České republiky, aby vytvořili tento působivý obrázek. Kometa se na něm představuje tak, jak ji skutečně málokdy můžeme vidět – takřka přímo zepředu. Slunce se totiž nacházelo, a stále nachází, na opačné straně oblohy a naše Země tak leží přibližně na spojnici komety a Slunce. Ohon, tlačen slunečním větrem a tedy mířící vždy od Slunce, se díky současné geometrii drah skrývá za vlastní, obrovskou kometární komu. A ta je vskutku veliká, neboť svým průměrem překonala hravě i průměr našeho Slunce. A to je jistě výkon úctyhodný, neboť podle pozorování z Hubbleova kosmického teleskopu má celé toto divadlo na svědomí těleso o průměru pouhých 3 a půl kilometru.

Stejně úctyhodná je však i práce obou autorů vítězného snímku, kteří nám všem přiblížili tento „tajný“ portrét zajímavé komety 17P/Holmes. Děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »