ČAM 2007.12: Kometa zepředu
Titul České astrofotografie měsíce za prosinec 2007 získala fotografie komety 17P/Holmes nazvaná "Kometa zepředu" dvojice autorů Miloslav Druckmüller z České Republiky a Arne Danielsena z Norska.
Překrásné portréty nezvyklé komety Holmes plní nejen stránky astronomických časopisů a internetu, ale i e-mailovou schránku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. A to již plné tři měsíce. Kometa byla sice velmi dobře pozorovatelná pouhým okem, ochudila nás však o to hlavní, co nám kometu kometou dělá. O ohon. To ale nepočítala s astrofotografy a jejich technikou, zpracovatelskými postupy, umem a zkušenostmi. Ti z těch několika málo fotonů, které kometě od ohonu k Zemi proklouzly, vykouzlili na fotografiích a zejména na obrazovkách počítačů obraz střapaté „kometární chobotnice“, řítící se vesmírem. Takovým dokladem může být i prosincová vítězná fotografie ČAM, nazvaná „Kometa zepředu“. Jejími autory jsou Miloslav Druckmüller z Moravy a Arne Danielsen z Norska. Obě jména známe spíše v souvislosti s překrásnými snímky zatmění Slunce, avšak je vidět, že je nepřekvapí ani noční obloha.
Celkem 99 snímků pořídili oba fotografové současně z Norska a České republiky, aby vytvořili tento působivý obrázek. Kometa se na něm představuje tak, jak ji skutečně málokdy můžeme vidět – takřka přímo zepředu. Slunce se totiž nacházelo, a stále nachází, na opačné straně oblohy a naše Země tak leží přibližně na spojnici komety a Slunce. Ohon, tlačen slunečním větrem a tedy mířící vždy od Slunce, se díky současné geometrii drah skrývá za vlastní, obrovskou kometární komu. A ta je vskutku veliká, neboť svým průměrem překonala hravě i průměr našeho Slunce. A to je jistě výkon úctyhodný, neboť podle pozorování z Hubbleova kosmického teleskopu má celé toto divadlo na svědomí těleso o průměru pouhých 3 a půl kilometru.
Stejně úctyhodná je však i práce obou autorů vítězného snímku, kteří nám všem přiblížili tento „tajný“ portrét zajímavé komety 17P/Holmes. Děkujeme.
O autorovi
Marcel Bělík
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
