Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.12: Kometa zepředu

ČAM 2007.12: Kometa zepředu

Titul České astrofotografie měsíce za prosinec 2007 získala fotografie komety 17P/Holmes nazvaná "Kometa zepředu" dvojice autorů Miloslav Druckmüller z České Republiky a Arne Danielsena z Norska.

2007_11_01_d500d2000.jpg

Překrásné portréty nezvyklé komety Holmes plní nejen stránky astronomických časopisů a internetu, ale i e-mailovou schránku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. A to již plné tři měsíce. Kometa byla sice velmi dobře pozorovatelná pouhým okem, ochudila nás však o to hlavní, co nám kometu kometou dělá. O ohon. To ale nepočítala s astrofotografy a jejich technikou, zpracovatelskými postupy, umem a zkušenostmi. Ti z těch několika málo fotonů, které kometě od ohonu k Zemi proklouzly, vykouzlili na fotografiích a zejména na obrazovkách počítačů obraz střapaté „kometární chobotnice“, řítící se vesmírem. Takovým dokladem může být i prosincová vítězná fotografie ČAM, nazvaná „Kometa zepředu“. Jejími autory jsou Miloslav Druckmüller z Moravy a Arne Danielsen z Norska. Obě jména známe spíše v souvislosti s překrásnými snímky zatmění Slunce, avšak je vidět, že je nepřekvapí ani noční obloha.

Celkem 99 snímků pořídili oba fotografové současně z Norska a České republiky, aby vytvořili tento působivý obrázek. Kometa se na něm představuje tak, jak ji skutečně málokdy můžeme vidět – takřka přímo zepředu. Slunce se totiž nacházelo, a stále nachází, na opačné straně oblohy a naše Země tak leží přibližně na spojnici komety a Slunce. Ohon, tlačen slunečním větrem a tedy mířící vždy od Slunce, se díky současné geometrii drah skrývá za vlastní, obrovskou kometární komu. A ta je vskutku veliká, neboť svým průměrem překonala hravě i průměr našeho Slunce. A to je jistě výkon úctyhodný, neboť podle pozorování z Hubbleova kosmického teleskopu má celé toto divadlo na svědomí těleso o průměru pouhých 3 a půl kilometru.

Stejně úctyhodná je však i práce obou autorů vítězného snímku, kteří nám všem přiblížili tento „tajný“ portrét zajímavé komety 17P/Holmes. Děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc při zatmění 28. 8. 2026

Ve 4:09 SELČ vypadal z poloviny zakrytý Měsíc, jakoby se nacházel v první čtvrti. Pozorné oko by však zaznamenalo, že rozhraní tmy prochází úplně jinudy a stinná část byla lehce dočervena.

Další informace »