Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2007 obdržel snímek řasové mlhoviny NGC 6992 v souhvězdí Labutě pořízený Davidem Kraftem.
Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?
Úplné zatmění Měsíce 4.5.2004. Autor: Ing. Martin Myslivec
Letošní druhé úplné zatmění Měsíce 28. srpna 2007 od nás nebudeme moci sledovat ani v části svého průběhu. Přesto nám však internet nabízí zajímavou podívanou prostřednictvím webcastu.
Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.
V noci z 22. na 23. července 2007 prošla momentálně nejjasnější pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 ve vzdálenosti jen dvaceti obloukových minut od jasné kulové hvězdokupy M 3 v souhvězdí Honících psů. Přiložený obrázek je mozaikou dvou snímků pořízených 0.3- m dalekohledem úpické hvězdárny. Snímky byly exponovány 60 s CCD kamerou ST-7. Krátkou expozici bylo nutné zvolit kvůli rychlému pohybu komety. Složením čtyř obrázků vznikla animace zachycující pohyb komety mezi 22h 01 m a 22 h 17 m UT . Animace v plném rozlišení.
Vážené dámy a pánové, držím v ruce úžasnou knihu s názvem „Objektivem do vesmíru i kolem nás“. Kniha obsahuje pouze české fotografie pocházející z ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a ZpČAS (Západočeská pobočka České astronomické společnosti). Tedy žádný Hubbleův dalekohled, žádný pětimetr či osmimetr, pouze nejlepší české astrofotografické práce. Ve formátu A4, na křídovém papíře a ve skvělé tiskové kvalitě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2007 obdržel snímek planetární mlhoviny M 97 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Tomášem Hynkem na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.
Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars. V tomto měsíci nám do soutěže zaslal snímek Soví mlhoviny M 97, nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2007 obdržel snímek galaxie M 81 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Pavlem Cagašem ze Zlína a Kamilem Hornochem z Lelekovic u Brna.
Na obloze existují oblasti astronomy tiše opomíjené. Dokonce i hvězdárny stavěné u měst svou orientací tyto oblasti někdy poněkud zanedbávají. A to i přesto, že zde nalezneme asi nejznámější hvězdná seskupení Malého a Velkého Vozu. Tedy správně astronomicky Malé a Velké Medvědice. Objektů z naší Galaxie je však zde k pozorování tak málo, že i Hubbleův dalekohled si zde nalezl své „hluboké pole“, kde nerušeně studuje jedny z nejslabších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. I když se asi žádný český astrofotograf nemůže s výkonem tohoto kosmického giganta srovnávat, přesto i my můžeme na severní obloze nahlédnout dosti hluboko do vesmíru.
NASA k 17. výroční vypuštění HST (24. dubna 1990) zveřejnila jeden z největších celkových snímků, které byly kdy HST pořízeny. Zachycuje oblast o velikosti 50 světelných let s bouřlivou centrální částí mlhoviny, kde se rodí a umírají hvězdy.Petr SobotkaMultimédia
Nebeský cestopis - Speciál o MěsíciOsm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základny. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.Marcel BělíkMultimédia
Česká astrofotografie měsíceMilí přátelé české astrofotografie a milovníci oblohy. Fotografická soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (ČAM) si za rok své existence získala mnoho příznivců. Každý měsíc je z došlých fotografií vybrána jedna vítězná, která je i s popiskem zveřejněna na serveru České astronomické společnosti a přebírána Českou tiskovou kanceláří spolu s dalšími médii.
Předání certifikátu Astrofotograf roku 2006 M. Druckmüllerovi na Hvězdrárně v Brně27. března tohoto roku v 17 hodin ožil sál velkého planetária brněnské hvězdárny hned třemi významnými astronomickými akcemi. Doktoři Jiří Grygar a Zdeněk Pokorný zde pokřtili svou novou knihu „Zlaté století astronomie“ a doktor Grygar pak proslovil přednášku o nejvýznačnějších astronomických objevech roku předešlého. Vyprodaný sál však shlédl ještě jednu, pro nás velmi významnou akci. Předsedkyně České astronomické společnosti doktorka Eva Marková předala profesoru Miloslavu Druckmüllerovi diplom s oceněním „Astrofotograf roku 2006“.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2007 obdržel snímek jižní oblohy pořízený Miloslavavem Druckmüllerem.
Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaught. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.Marcel BělíkMultimédia
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2007 obdržel snímek mlhoviny NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce pořízený Zdeňkem Bardonem z Rasošek u Jaroměře.
Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.
Česká astrofotografie měsíceHodiny odtikaly 31536000 sekund roku 2006, Slunce se vrátilo na 10° Kozoroha a Měsíc dvanáctkrát zasvítil na obloze úplňkem. Několik jasných komet prolétlo oblohou a nad hlavami se nám vystřídaly všechna nám viditelné hvězdy. Měsíc dvakrát zakryl sluneční tvář a dvakrát vstoupil do zemského stínu. Zakrýt sluneční tvář se pokoušel i Merkur, díky své velikosti se mu to však podařilo jen trochu. Ještě něco se však stalo.
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.
Česká televize provedla od začátku roku 2007 změny ve vysílání pořadů, ve kterých se objevují reportáže z astronomie a příbuzných oborů. S uvedenými změnami se můžete seznámit zde.
Pavel Ambrož
Multimédia
prof. RNDr. Miloslava Druckműller, DrSc.V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce. Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.
Titul astrofotograf roku vyhlašuje porota České astrofotografie měsíce s Českou astronomickou společností ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2007 obdržel snímek řasové mlhoviny NGC 6992 v souhvězdí Labutě pořízený Davidem Kraftem.
