Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia

Multimédia



František Martinek Multimédia

Nádherná galaxie NGC 300

NGC_300.jpg
Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.
Pavel Koten Multimédia

Vyfotografujte Rosettu!

15_flyearth_L,2.jpg
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.
František Martinek Multimédia

ESA představuje další obrázky z Titanu

Titan_surface.jpg
Na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA jsou postupně publikovány další detailní snímky povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil sestupný modul Huygens.

"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."

Petr Bartoš Multimédia

První snímky ze sondy Huygens

ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
Postupně zde přineseme alespoň několik zajímavých snímků ze sondy Huygens, která úspěšně přistála na měsíci Titanu.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu! Podle posledních zpráv byla odeslána data až 350 snímků, které budou v následujících dnech zpracovávány.
< první snímek ze sondy Huygens, z výšky 16 km nad povrchem, s rozlišením 40 m na pixel
František Martinek Multimédia

CASSINI - detailní snímek měsíce Iapetus

Iapetus.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.
Miroslava Hromadová Multimédia

Nejdetailnější snímek Titanu (zatím)

sonda Cassini,26. íjna 2004
sonda Cassini,26. íjna 2004
Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Miroslava Hromadová Multimédia

Hudba ze Saturnových prstenců

21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km
21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km
V pondělí 8. listopadu bylo v Louisville (Kentucky, USA) na 36. zasedání planetárního oddělení AAS (American Astronomical Society) oznámeno, že velkolepý systém Saturnových prstenců - obrovský disk podobající se gramofonové desce - má s LP daleko více společných vlastností než jen vzhled: stále vydává série melodických zvuků.
Tomáš Metelka Multimédia

50.000 fotografií z Marsu

50000mars.jpg
Pohled na malé sluneční hodiny s kalibračním terčíkem, které jsou umístěny na terénní sondě Spirit, se stal jubilejním 50-ti tisícím obrázkem poslaným z Marsu dvojicí roverů NASA, které už od letošního ledna zkoumají Mars. Znamená to, že NASA má nyní jen od těchto dvou sond k dispozici dvakrát více fotografií, než ze všech předchozích povrchových misí, tedy Viking 1, Viking 2 a Mars Pathfinder dohromady.
Tomáš Metelka Multimédia

Saturn ultrafialový

saturn_uv.jpg
Tento ultrafialový pohled ukazuje zvlněná mračna v blízkosti Saturnova jižního polárního regionu. Ačkoliv má celá oblast viditelné rysy, kontrast mezi světlými a tmavými mračnými pásy je málo výrazný, stejně jako se zde nenachází žádné světlé nebo tmavé skvrny.
Tomáš Metelka Multimédia

Z archivů Hubbla

2004-26-n44f-sm.jpg
Archivy Hubblova dalekohledu obsahují řadu nádherných snímků. Na tomto, nedávno uvolněném, krásném a neobvyklém obrazu, Hubblův teleskop zachytil ojedinělý pohled na nebeský ekvivalent pozemské geody - plynovou dutinu vytvořenou hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením mladé horké hvězdy.
Tomáš Metelka Multimédia

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.
Tomáš Metelka Multimédia

Chandra fotografovala Paterčata

rentgenový snímek clusteru Patereata
rentgenový snímek clusteru Patereata
Rentgenová observatoř Chandra pořídila tento záhadný obraz hvězdokupy pojmenované Paterčata (Quintuplet). Hvězdokupa se nachází blízko středu naší Mléčné dráhy a ve skutečnosti obsahuje stovky mladých hvězd, které však jsou ukryty za silnou clonou prachu. Zastínění je tak dokonalé, že astronomové o tomto místě vesmíru nevěděli nic, až do roku 1990, kdy bylo vyfotografováno infračerveným teleskopem, který může prohlédnout i skrze prach.
Tomáš Metelka Multimédia

Mimas - jako Lucasova Hvězda smrti

mimas_260_317_1.jpg
Snímek jako vystřižený z Hvězdných válek George Lucase. Milovníci sci-fi určitě nezaváhají. Saturnův měsíc Mimas jako by z oka vypadl Imperátorově Hvězdě smrti. Může za to, na rozměry měsíce, obrovský kráter Herschel. Snímek byl pořízen sondou Cassini 3.června 2004, když byla od měsíce vzdálena zhruba 1,7 milionu km. Na mnohem lepší pohled se však můžeme těšit až do 2.srpna 2005, kdy neúprosné zákony nebeské mechaniky navedou sondu na nízký přelet okolo tohoto měsíce.


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »