Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Úplné zatmění Měsíce sledujte po internetu

Úplné zatmění Měsíce sledujte po internetu

Úplné zatmění Měsíce 4.5.2004. Autor: Ing. Martin Myslivec
Úplné zatmění Měsíce 4.5.2004.
Autor: Ing. Martin Myslivec

Letošní druhé úplné zatmění Měsíce 28. srpna 2007 od nás nebudeme moci sledovat ani v části svého průběhu. Přesto nám však internet nabízí zajímavou podívanou prostřednictvím webcastu.

Zítra v dopoledních a odpoledních hodinách středoevropského času se odehraje úplné zatmění Měsíce, které je bohužel ze střední Evropy zcela nepozorovatelné. Zatmění je oproti ostatním výjimečně i tím, že Měsíc svým okrajem projde středem zemského stínu a celý úkaz v době úplné fáze tak bude trvat poměrně dlouho (1 hodinu 30 minut). Od nás taková příležitost nastane až v letech 2011 a 2018, kdy Měsíc v obou případech projde středem zemského stínu, a dokonce se střed zemského stínu dostane na střed Měsíčního kotouče. Naposledy k tomu došlo při zatmění v roce 2000 (16. července), které vsak od nás také nebylo vidět ani v jediné časti svého průběhu.

Byť zítřejší zatmění nebudeme moci pozorovat přímo, dnešní doba internetu a digitálních kamer nabízí alespoň nepřímou příležitost ke sledovaní úkazu, a to v reálném čase. Více nabízí například Expresní astronomické Informace, kde se v článku Dalibora Hanžla dozvíte nejen o samotném úkazu, ale též na jaké internetové stránky máte zavítat v případě zájmu o sledovaní přímého přenosu. Odkaz je ZDE. Pokud pomineme polostínovou fázi, tak úkaz začíná vstupem Měsíce do zemského stínu v 10 hodin 51 minut našeho letního času, úplné zatmění probíhá od 11:52 - 13:22 a ve 14:24 Měsíc vystupuje ze zemského stínu. Webcast naleznete třeba zde: http://www.sems.und.edu/~sems/Trips/LasVegas07/index.html (v článku Dalibora Hanžla je uvedeno odkazů více).

Další úplné zatmění Měsíce už budeme moci sledovat nad našimi hlavami - nastane 21. února 2008 v ranních hodinách a úplná fáze bude trvat přes 50 minut. Příští rok nám ještě nabídne letní podívanou tohoto typu - nepůjde sice o úplné, ale o 80% částečné zatmění Měsíce, které nastane 16. srpna 2008. O patnáct dní dříve - 1. srpna v poledních hodinách – budeme moci také pozorovat částečné zatmění Slunce, které jako úplné nastane například v Rusku, Mongolsku, nebo v Číně.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »