Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

2007.06Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

Autor snímku

Jan Měšťan, 15 let
www stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz

Technické údaje a postup

Datum pořízení fotografie: 18. června 2007, 17:54 SELČ
Optika: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Meteorologické podmínky: velice dobré, pouze trochu oblačnosti nad S obzorem.
Zpracování: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »