Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

2007.06Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

Autor snímku

Jan Měšťan, 15 let
www stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz

Technické údaje a postup

Datum pořízení fotografie: 18. června 2007, 17:54 SELČ
Optika: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Meteorologické podmínky: velice dobré, pouze trochu oblačnosti nad S obzorem.
Zpracování: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »