Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

2007.06Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

Autor snímku

Jan Měšťan, 15 let
www stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz

Technické údaje a postup

Datum pořízení fotografie: 18. června 2007, 17:54 SELČ
Optika: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Meteorologické podmínky: velice dobré, pouze trochu oblačnosti nad S obzorem.
Zpracování: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »