Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

2007.06Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

Autor snímku

Jan Měšťan, 15 let
www stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz

Technické údaje a postup

Datum pořízení fotografie: 18. června 2007, 17:54 SELČ
Optika: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Meteorologické podmínky: velice dobré, pouze trochu oblačnosti nad S obzorem.
Zpracování: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »