Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

ČAM 2007.06 - Měsíc a Venuše

2007.06Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

Autor snímku

Jan Měšťan, 15 let
www stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz

Technické údaje a postup

Datum pořízení fotografie: 18. června 2007, 17:54 SELČ
Optika: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Meteorologické podmínky: velice dobré, pouze trochu oblačnosti nad S obzorem.
Zpracování: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »