Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.07: Mlhovina Iris : NGC 7023

ČAM 2007.07: Mlhovina Iris : NGC 7023

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

V tomto téměř alchymistickém tyglíku je mladá hmotná a velmi horká hvězda na počátku svého života ještě ponořena do prachového závoje původní pramlhoviny. Přestože je dominující barvou mlhoviny barva modrá, charakteristická pro světlo rozptýlené na prachových zrnech, prosvítá nám tu i nádech červené. Za ten může jev zvaný fotoluminiscence, při němž některá prachová zrnka mění neviditelné ultrafialové světlo mladé hvězdy na světlo červené, nám již viditelné.

Nejen ona modravá mlhovina, dosahující přibližně 6 světelných let v průměru, ale i samotná mladá centrální hvězda má své jméno - SAO 19158. S jejím spatřením pouhýma očima bychom však měli potíže, neboť dosahuje sedmé hvězdné velikosti, přičemž naše lidské oko dosáhne tak stěží ke hvězdné velikosti šesté.

V každém případě nám však autor snímku dokázal, že je možno vyfotografovat nejen toto „hvězdné mládě“, ale i zbytky jeho rodiště, mlhovinu Iris. A nejen to. Na snímku jsou patrna i prachová a molekulární mračna odolávající prudkému jasu mladé hvězdy a zakrývající to, co by snad našim zrakům mělo zůstat skryto. Martinovi Myslivcovi, autorovi vítězného snímku, bychom rádi na závěr vyjádřili dík za to, že po dubnovém a květnovém pohledu na poslední léta života hvězd nasměroval náš pohled i k hvězdným batolatům a popřáli mu mnoho dalších takto zajímavých a působivých obrázků nám stále tajemnějšího vesmíru.

Autor snímku

Ing. Martin Myslivec, 32 let
www stránky autora: http://foto.astronomy.cz

Technické údaje a postup

Datum: 23.7.2006 od 00:15
Dalekohled: Vixen VC200L, 200/1800mm (f/9), Astronomik CLS filtr
Montáž: Upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider mimoose přes OAG Tracker III
Místo: Hradec Králové, Bělečko
Postup: 8 snímků s expozičním časem 20minut (tedy celkem 160 minut expozice) pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Reflexní mlhovina v Cepheu. Za povšimnutí stojí temné, ale přesto slabě zářící, oblasti mlhoviny. Je docela oříšek to nafotit u velkého města.


Vzpomínky porotce: Když jsem před deseti roky vedl astronomický kroužek děvčat z učňovského střediska vánočních ozdob, přicházela často na hvězdárnu ozdobena jemným třpytivým práškem okolo očí. Nevím, jak se ta zkrášlující jemná a třpytivá skelná drť, kterou kromě zdobení očí používaly i ke zdobení ozdob jmenovala doopravdy, ale říkaly jí „iris“. A stejně jako se barevná zrnka třpytila na kůži dívek, září svým tajuplným svitem i obrázky mlhoviny Iris v galerii soutěže ČAM. Ne, není to chyba a množné číslo je skutečně namístě.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »