Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.07: Mlhovina Iris : NGC 7023

ČAM 2007.07: Mlhovina Iris : NGC 7023

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

V tomto téměř alchymistickém tyglíku je mladá hmotná a velmi horká hvězda na počátku svého života ještě ponořena do prachového závoje původní pramlhoviny. Přestože je dominující barvou mlhoviny barva modrá, charakteristická pro světlo rozptýlené na prachových zrnech, prosvítá nám tu i nádech červené. Za ten může jev zvaný fotoluminiscence, při němž některá prachová zrnka mění neviditelné ultrafialové světlo mladé hvězdy na světlo červené, nám již viditelné.

Nejen ona modravá mlhovina, dosahující přibližně 6 světelných let v průměru, ale i samotná mladá centrální hvězda má své jméno - SAO 19158. S jejím spatřením pouhýma očima bychom však měli potíže, neboť dosahuje sedmé hvězdné velikosti, přičemž naše lidské oko dosáhne tak stěží ke hvězdné velikosti šesté.

V každém případě nám však autor snímku dokázal, že je možno vyfotografovat nejen toto „hvězdné mládě“, ale i zbytky jeho rodiště, mlhovinu Iris. A nejen to. Na snímku jsou patrna i prachová a molekulární mračna odolávající prudkému jasu mladé hvězdy a zakrývající to, co by snad našim zrakům mělo zůstat skryto. Martinovi Myslivcovi, autorovi vítězného snímku, bychom rádi na závěr vyjádřili dík za to, že po dubnovém a květnovém pohledu na poslední léta života hvězd nasměroval náš pohled i k hvězdným batolatům a popřáli mu mnoho dalších takto zajímavých a působivých obrázků nám stále tajemnějšího vesmíru.

Autor snímku

Ing. Martin Myslivec, 32 let
www stránky autora: http://foto.astronomy.cz

Technické údaje a postup

Datum: 23.7.2006 od 00:15
Dalekohled: Vixen VC200L, 200/1800mm (f/9), Astronomik CLS filtr
Montáž: Upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider mimoose přes OAG Tracker III
Místo: Hradec Králové, Bělečko
Postup: 8 snímků s expozičním časem 20minut (tedy celkem 160 minut expozice) pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Reflexní mlhovina v Cepheu. Za povšimnutí stojí temné, ale přesto slabě zářící, oblasti mlhoviny. Je docela oříšek to nafotit u velkého města.


Vzpomínky porotce: Když jsem před deseti roky vedl astronomický kroužek děvčat z učňovského střediska vánočních ozdob, přicházela často na hvězdárnu ozdobena jemným třpytivým práškem okolo očí. Nevím, jak se ta zkrášlující jemná a třpytivá skelná drť, kterou kromě zdobení očí používaly i ke zdobení ozdob jmenovala doopravdy, ale říkaly jí „iris“. A stejně jako se barevná zrnka třpytila na kůži dívek, září svým tajuplným svitem i obrázky mlhoviny Iris v galerii soutěže ČAM. Ne, není to chyba a množné číslo je skutečně namístě.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »