Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.
Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – "Velká mlhovina v Andromedě", NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.
Jiří Suchomel &
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2007 obdržel snímek řasové mlhoviny NGC 6992 v souhvězdí Labutě pořízený Davidem Kraftem.
Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?
Letošní druhé úplné zatmění Měsíce 28. srpna 2007 od nás nebudeme moci sledovat ani v části svého průběhu. Přesto nám však internet nabízí zajímavou podívanou prostřednictvím webcastu.
Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2007 obdržel snímek planetární mlhoviny M 97 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Tomášem Hynkem na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.
Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars. V tomto měsíci nám do soutěže zaslal snímek Soví mlhoviny M 97, nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2007 obdržel snímek galaxie M 81 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Pavlem Cagašem ze Zlína a Kamilem Hornochem z Lelekovic u Brna.
Na obloze existují oblasti astronomy tiše opomíjené. Dokonce i hvězdárny stavěné u měst svou orientací tyto oblasti někdy poněkud zanedbávají. A to i přesto, že zde nalezneme asi nejznámější hvězdná seskupení Malého a Velkého Vozu. Tedy správně astronomicky Malé a Velké Medvědice. Objektů z naší Galaxie je však zde k pozorování tak málo, že i Hubbleův dalekohled si zde nalezl své „hluboké pole“, kde nerušeně studuje jedny z nejslabších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. I když se asi žádný český astrofotograf nemůže s výkonem tohoto kosmického giganta srovnávat, přesto i my můžeme na severní obloze nahlédnout dosti hluboko do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2007 obdržel snímek jižní oblohy pořízený Miloslavavem Druckmüllerem.
Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaught. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.
Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
