České fotografie Astronomickým snímkem dne

NASA začala Astronomický snímek dne vydávat 16. června 1995. Z anglického názvu Astronomy Picture of the Day vznikla zkratka APOD, pod kterou je rubrika známa také u nás. Založili ji dva astrofyzici Robert J. Nemiroff a Jerry T. Bonnell z Goddardova centra vesmírných letů patřícího pod NASA. Od doby vzniku rubriky bylo publikováno skoro 5000 snímků a najdete mezi nimi skutečně širokou paletu fotografií, schémat a historických snímků. Objekty blízkého i vzdáleného vesmíru, úkazy na obloze, kosmická technika, dalekohledy, Země, ale i titulní stránka novin. To vše si můžete prolistovat v kalendáři, který je dostupný pro každý měsíc.

Odborný popis i v češtině Hodnota vybraných snímků spočívá také v tom, že jsou okomentovány profesionálním astronomem. Fotografie je vysvětlena a uvedena do souvislostí. Pro toho, kdo neumí anglicky (nebo se mu jen nechce text překládat), existuje skvělá služba České astronomické společnosti. Na serveru www.astro.cz najdete od 1. dubna 1999 každý den české překlady Astronomického snímku dne. Ty připravuje Ing. Josef Chlachula, který od druhé poloviny devadesátých let žije v USA.

Pojďme se podívat, jaké snímky pořízené českými autory už byly titulem Astronomický snímek dne poctěny.

Přelet bolidu První český snímek byl vybrán 19. února 1999. Byl pořízen širokoúhlou kameru typu "rybí oko" 21. ledna 1999. Nepřehlédnutelným objektem na snímku je nesmírně jasný meteor, tzv. bolid. Snímek byl exponován několik hodin, proto jsou hvězdy díky rotaci Země protaženy v čáry. Naproti tomu meteor prolétal jen 6,7 sekundy a uletěl při tom 71,1 km. Díky snímkům stejného meteoru z dalších dvou českých stanic Evropské bolidové sítě, se podařilo vypočítat dráhu tělesa ještě před střetem se Zemí. Patřilo mezi typické planetky typu Apollo. Se sítí stanic pracuje dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap990219.html

Světlo z tmavého Slunce 19. srpna 1999 přišel na řadu druhý český snímek. Jistě si vzpomenete, že tehdy žila Evropa úplným zatměním Slunce a vidělo ho několik milionů lidí. Mezi nimi také Pavel a Roman Cagašovi ze Zlína. 11. srpna fotografovali Slunce z maďarského Siofolku. Na sérii snímků byla postupně prodlužována expoziční doba a úměrně tomu byla nápadnější sluneční koróna. Tato vnější sluneční atmosféra je lákavou podívanou při pozorování pouhým okem. Jemné detaily a extrémní rozsah jasností koróny jsou ale pro fotografování obtížné.
/apod/ap990819.html

Polární záře v červeném a žlutém 10. dubna 2000 se jako APOD objevil český snímek Ing. Jana Šafáře, tehdejšího zaměstnance brněnské hvězdárny. Tomu se podařilo 6. dubna vyfotografovat na naše poměry nesmírně vzácný úkaz - polární záři. Tehdejší polární záře způsobila velká meziplanetární rázová vlna, která explodovala ze Slunce 4. dubna. Když rázová vlna dosáhla 6. dubna Zemi, byla polární záře tak silná, že byla vidět i ze zeměpisných šířek, kde běžně k vidění není. Obloha plála všemi barvami a doslova se měnila před očima.
/apod/ap000410.html

Tři galaxie a kometa Dlouhých sedm let jsme museli čekat na další český snímek dne. Byl vybrán 30. března 2007 a jeho autorem je známý český astrofotograf prof. Miloslav Druckmüller. Snímek je skutečně překrásný, zachycuje najednou několik vesmírných objektů, které by i samostatně stačily na pěkné snímky. Nejnápadnějším objektem je Mléčná dráha, která diagonálně protíná celý snímek až k obzoru. Můžete v ní vidět světlo hvězd a světlé i tmavé mlhoviny. Dech beroucí mozaika s drsným terénem argentinské oblasti Patagonie v popředí, je široká 100 stupňů. Na obrázku je spolu s pohledem na naši vlastní galaxii zevnitř, vidět i pohled na dvě nepravidelné satelitní galaxie - Velké a Malé Magellanovo mračno z vnější perspektivy. Scéna pořízená 28. ledna také zachycuje široký ohon a jasnou komu komety McNaught.
/apod/ap070330.html

Ztemnělá obloha Podruhé zatmění Slunce a podruhé Miloslav Druckmüller. Tentokrát s ním spolupracovali dva slovenští kolegové Peter Aniol a Vojtech Rušin. Snímek vybraný 20. září 2008 ukazuje Slunce při jeho úplném zatmění dne 1. srpna. Obloha podél dráhy úplného slunečního zatmění potemněla a fotograf Miloslav Druckmüller pozoroval tuto geocentrickou nebeskou událost z Mongolska. Dvěma různými kamerami pořídil mnoho snímků. Tuto výslednou kompozici tvoří 55 snímků s expoziční dobou od 1/125 do 8 sekund. Zabírá téměř 12 stupňů a vzájemná poloha Měsíce a Slunce odpovídá středu zatmění. Vlevo je jasná planeta Merkur, ale je vidět také hodně hvězd včetně hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. Téměř ideální podmínky a široký rozsah jednotlivých expozic umožnil skládat obraz podle měsíčního povrchu a sledovat jemnou sluneční korónu až do vzdálenosti téměř dvacetinásobku poloměru Slunce. Tato kompozice představuje tak velký rozsah jasností, jaký by lidské oko při zatmění nemohlo vidět.
/apod/ap080920.html