Kalendář snímků dneKaždý den můžete najít na stránkách NASA novou fotografii na téma vesmír. Je to velmi navštěvovaná rubrika a pro autory fotografií je pocta být vybrán. Podařilo se to také českým astrofotografům. NASA vybrala už pět snímků pořízených českými autory.
NASA začala Astronomický snímek dne vydávat 16. června 1995. Z anglického názvu Astronomy Picture of the Day vznikla zkratka APOD, pod kterou je rubrika známa také u nás. Založili ji dva astrofyzici Robert J. Nemiroff a Jerry T. Bonnell z Goddardova centra vesmírných letů patřícího pod NASA. Od doby vzniku rubriky bylo publikováno skoro 5000 snímků a najdete mezi nimi skutečně širokou paletu fotografií, schémat a historických snímků. Objekty blízkého i vzdáleného vesmíru, úkazy na obloze, kosmická technika, dalekohledy, Země, ale i titulní stránka novin. To vše si můžete prolistovat v kalendáři, který je dostupný pro každý měsíc.
Odborný popis i v češtině
Hodnota vybraných snímků spočívá také v tom, že jsou okomentovány profesionálním astronomem. Fotografie je vysvětlena a uvedena do souvislostí. Pro toho, kdo neumí anglicky (nebo se mu jen nechce text překládat), existuje skvělá služba České astronomické společnosti. Na serveru www.astro.cz najdete od 1. dubna 1999 každý den české překlady Astronomického snímku dne. Ty připravuje Ing. Josef Chlachula, který od druhé poloviny devadesátých let žije v USA.
Pojďme se podívat, jaké snímky pořízené českými autory už byly titulem Astronomický snímek dne poctěny.
Přelet bolidu nad severní MoravouPřelet bolidu
První český snímek byl vybrán 19. února 1999. Byl pořízen širokoúhlou kameru typu "rybí oko" 21. ledna 1999. Nepřehlédnutelným objektem na snímku je nesmírně jasný meteor, tzv. bolid. Snímek byl exponován několik hodin, proto jsou hvězdy díky rotaci Země protaženy v čáry. Naproti tomu meteor prolétal jen 6,7 sekundy a uletěl při tom 71,1 km. Díky snímkům stejného meteoru z dalších dvou českých stanic Evropské bolidové sítě, se podařilo vypočítat dráhu tělesa ještě před střetem se Zemí. Patřilo mezi typické planetky typu Apollo. Se sítí stanic pracuje dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR. http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap990219.html
Světlo z tmavého SlunceSvětlo z tmavého Slunce
19. srpna 1999 přišel na řadu druhý český snímek. Jistě si vzpomenete, že tehdy žila Evropa úplným zatměním Slunce a vidělo ho několik milionů lidí. Mezi nimi také Pavel a Roman Cagašovi ze Zlína. 11. srpna fotografovali Slunce z maďarského Siofolku. Na sérii snímků byla postupně prodlužována expoziční doba a úměrně tomu byla nápadnější sluneční koróna. Tato vnější sluneční atmosféra je lákavou podívanou při pozorování pouhým okem. Jemné detaily a extrémní rozsah jasností koróny jsou ale pro fotografování obtížné. /apod/ap990819.html
Polární záře v červeném a žlutémPolární záře v červeném a žlutém
10. dubna 2000 se jako APOD objevil český snímek Ing. Jana Šafáře, tehdejšího zaměstnance brněnské hvězdárny. Tomu se podařilo 6. dubna vyfotografovat na naše poměry nesmírně vzácný úkaz - polární záři. Tehdejší polární záře způsobila velká meziplanetární rázová vlna, která explodovala ze Slunce 4. dubna. Když rázová vlna dosáhla 6. dubna Zemi, byla polární záře tak silná, že byla vidět i ze zeměpisných šířek, kde běžně k vidění není. Obloha plála všemi barvami a doslova se měnila před očima. /apod/ap000410.html
Tři galaxie a kometaTři galaxie a kometa
Dlouhých sedm let jsme museli čekat na další český snímek dne. Byl vybrán 30. března 2007 a jeho autorem je známý český astrofotograf prof. Miloslav Druckmüller. Snímek je skutečně překrásný, zachycuje najednou několik vesmírných objektů, které by i samostatně stačily na pěkné snímky. Nejnápadnějším objektem je Mléčná dráha, která diagonálně protíná celý snímek až k obzoru. Můžete v ní vidět světlo hvězd a světlé i tmavé mlhoviny. Dech beroucí mozaika s drsným terénem argentinské oblasti Patagonie v popředí, je široká 100 stupňů. Na obrázku je spolu s pohledem na naši vlastní galaxii zevnitř, vidět i pohled na dvě nepravidelné satelitní galaxie - Velké a Malé Magellanovo mračno z vnější perspektivy. Scéna pořízená 28. ledna také zachycuje široký ohon a jasnou komu komety McNaught. /apod/ap070330.html
Ztemnělá oblohaZtemnělá obloha
Podruhé zatmění Slunce a podruhé Miloslav Druckmüller. Tentokrát s ním spolupracovali dva slovenští kolegové Peter Aniol a Vojtech Rušin. Snímek vybraný 20. září 2008 ukazuje Slunce při jeho úplném zatmění dne 1. srpna. Obloha podél dráhy úplného slunečního zatmění potemněla a fotograf Miloslav Druckmüller pozoroval tuto geocentrickou nebeskou událost z Mongolska. Dvěma různými kamerami pořídil mnoho snímků. Tuto výslednou kompozici tvoří 55 snímků s expoziční dobou od 1/125 do 8 sekund. Zabírá téměř 12 stupňů a vzájemná poloha Měsíce a Slunce odpovídá středu zatmění. Vlevo je jasná planeta Merkur, ale je vidět také hodně hvězd včetně hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. Téměř ideální podmínky a široký rozsah jednotlivých expozic umožnil skládat obraz podle měsíčního povrchu a sledovat jemnou sluneční korónu až do vzdálenosti téměř dvacetinásobku poloměru Slunce. Tato kompozice představuje tak velký rozsah jasností, jaký by lidské oko při zatmění nemohlo vidět. /apod/ap080920.html
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4