portret9. ledna 2009, krátce po poledni, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na pražském Spořilově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2008 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jan Hovad z Horního Kostelce.
ČAM 2008.09Rozšířený jedenáctičlenný tým organizátorů soutěže naprosto jednomyslně ocenil nejen vítěznou kompozici souhvězdí Labutě, ale zejména obrovský astrofotografický pokrok, který autor během posledních dvou let učinil. Svědčí o tom nejen počet snímků autorem do soutěže zaslaných - 3 v roce 2007 a 16 v roce 2008, ale zejména jejich stále vzrůstající kvalita. Vrcholem pak byla zmiňovaná mozaika zachycující komplex vodíkových a temných mlhovin v jednom z ramen Mléčné dráhy. Zdá se však, že tato fotografická kompozice nebyla poslední. Již letmý pohled na autorovy internetové stránky www.space-walk.info dává tušit, že autor chystá fotografické projekty ještě rozsáhlejší a ambicióznější.
Celý tým ČAM, a jistě i všichni ostatní zájemci o krásy nebes, přejí novému Astrofotografovi roku 2008 mnoho bezmračných nocí nerušených světelným smogem, přesně jdoucí montáž dalekohledu a hlavně výdrž v pořizování těchto úchvatných pohledů do nebe.
Podrobnosti o soutěži ČAM, včetně dalších snímků Astrofotografa roku 2008 naleznete na stránkách ČAM www.astro.cz/cam.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,