Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Ze zákulisí Astronomického snímku dne

Ze zákulisí Astronomického snímku dne

Tanec dvou černých děr
Tanec dvou černých děr
Počátkem devadesátých let jsem byl členem výkonného výboru ČASu, předsedou byl tehdy dr. Jiří Grygar. Zároveň jsem se tehdy podílel na vzniku akademické sítě CESNET (pamatuji si ještě doménu .cs, ale to byl FESNET :-), takže bylo přirozené, že jsem pro Českou astronomickou společnost založil a provozoval webový server astro.cz (od 15. 5. 1995). Společnost tím získala možnost rychle informovat svoje členy ale především také širokou veřejnost.

Archiv snímků dne
Archiv snímků dne
Po několika letech ale pouhé statické stránky přestaly stačit. Ovšem připravit a zkoordinovat třeba alespoň jeden autorský článek denně bylo tehdy náročné a tak jsem hledal projekt, který by návštěvníkům webu astro.cz přinesl každý den něco zajímavého ke čtení.

A tím projektem se stal nakonec APOD, Astronomy Picture of the Day. Tento projekt začali na webserveru NASA 16. června 1995 pánové Nemiroff a Bonnell. Česká verze odstartovala skoro o čtyři roky později. Na začátku jsem si nebyl vůbec jistý, zda to zvládnu, tak jsem nejprve asi 14 dnů překládal "do šuplíku". Až potom jsem poslal americkým autorům Robertu Nemirofovi a Jerry Bonnellovi email, zda mohu jejich každodenní texty překládat do češtiny a publikovat na serveru astro.cz. Vzápětí přišla kladná odpověď s tím, že stránky APODu musí být nekomerční. Takže tam například nemůže být placená reklama.

APOD: Spirální galaxie NGC 1365
APOD: Spirální galaxie NGC 1365
Tento projekt je sice náročný na vytrvalost, ale je zajímavý jak pro čtenáře a nakonec i pro překladatele
- APOD umožňuje každý den pokochat se krásnými a zajímavými obrázky.
- APOD přináší jak snímky z největších dalekohledů světa nebo kosmických sond, tak i snímky od amatérů.
- Autoři si nevybírají jenom snímky z NASA nebo jen ze Spojených Států, ale k publikaci přijímají snímky z celého světa. Samozřejmě, pokud se jim snímek líbí a zapadá do jejich projektu.
- Člověk se každý den dozví něco zajímavého a aktuálního z astronomie a příbuzných oborů. Dříve jsem se hodně věnoval populárním přednáškám a APODem si udržuji kontakt s novými událostmi.
- Při čtení anglické verze jsem se někdy přistihl při tom, jak letím očima po anglickém textu a někdy textu úplně neporozumím. Tomu se člověk zcela jistě vyhne, pokud text přeloží písemně.

Dalším důvodem, proč jsem si vybral "pouhý" překlad bylo to, že jsem si všiml, že se na internetu často objevují články, které jsou v podstatě překlady cizojazyčných článků. V takovém případě je ale lepší a čistší řešení původního autora požádat o svolení a článek prostě přeložit.

Po kliknutí na snímek se většinou objeví verze s vyšším rozlišením. Někdy se zase při pohybu kurzoru nad snímkem objeví vysvětlující text. V poslední době se na stránkách APODu zveřejňují i krátké filmy.

APOD: Plejády
APOD: Plejády
Nová stránka se každý den publikuje na serveru NASA o půlnoci východoamerického času, česká stránka se na serveru astro.cz objeví asi o deset minut později, asi v šest hodin deset minut ráno SEČ/SELČ. K textu stránky mám přístup s předstihem, někdy dokonce o několik dnů dříve. O samotné zveřejňování se stará automatický program. Někdy je to ovšem napínavé a text není k dispozici až jen pár minut před zveřejněním. Jindy zase autoři připravovaný snímek s textem změní těsně před zveřejněním za jiný.

Náměty některých stránek se někdy opakují. Může se ale trochu lišit text popisu, odkazy nebo obrázek.

Stránky české verze mají také jednu zvláštnost, a to klíčová slova. Autoři na zvláštním řádku, který pro běžného čtenáře není vidět, uvádí anglická klíčová slova. Česká verze tato klíčová slova zveřejňuje na zvláštním řádku viditelným způsobem. Čtenář může na dané klíčové slovo kliknout a podívat se i na ostatní příbuzné obrázky.

Testovací klíčové slovo: asparagus
Testovací klíčové slovo: asparagus
Jeden čtenář se začátkem tohoto roku ptal, proč bylo prvního ledna letošního roku uvedeno klíčové slovo "asparagus". Nejprve jsem se snažil na odpověď přijít sám, ale žádnou souvislost s "chřestem" a Mezinárodním rokem astronomie 2009 jsem nenašel. Tak jsem se emailem zeptal autorů. Nejprve mi odpověděl pan Bonnell, ovšem nebyl autorem textu toho dne a také se nad tím podivoval. Pak mi napsal druhý z autorů a přiznal se, že to klíčové slovo nemá s textem opravdu žádnou souvislost. Toho dne si totiž řekl, zda vůbec mají klíčová slova pro někoho smysl a dal tam v podstatě náhodné slovo. A ukázalo se, že nejméně jednomu českému čtenáři to přišlo divné.

Jako omylný člověk čas od času dělám chyby. Jsem velice vděčný všem, kteří neváhají a pošlou mi upozornění na chybu. Jsou to především pánové Ivan Růžička, Petr Šauman, v současnosti pan Josef Pavlík a mnoho dalších.




O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »