Spektrum meteoru je často jediným zdrojem informací o složení tělesa, které vstupuje do zemské atmosféry. Chemické složení je pak z pozorovaného záření odvozováno na základě fyzikálního modelu. Práce, kterou vedla Adriana Pisarčíková z ASU, proto využívá laboratorní „umělé meteory“ a podrobný model přenosu záření, aby posoudila, jak moc je používaná metodika interpretace spekter meteorů úspěšná v popisu původního materiálu. Výsledky ukazují, že při odpařování se jednotlivé prvky neuvolňují rovnoměrně: těkavý sodík a draslík se do plazmové stopy dostávají velmi snadno, zatímco hořčík je oproti železu výrazně potlačen a žáruvzdorné prvky, jako je hliník, vápník nebo titan, se za daných laboratorních podmínek prakticky neuvolňují.
Aktuální články
Souhvězdí Andromedy, a především pak slavná galaxie M 31 zdánlivě v něm ležící, se do dějin kosmologie zapsalo vskutku zlatým písmem. Navždy už zůstane spojeno s vyřešením největší záhady astronomie počátku 20. století. Připomeňme si tehdejší události a podívejme se na to, co dalšího můžeme v souhvězdí Andromedy spatřit.
Dne 14. října 1976 započala mise kosmické lodi Sojuz 23 k orbitální stanici Saljut 6. Posádku tvořili kosmonauti Vjačeslav Zudov a Valerij Rožděstvenskij. Pro oba to byl první let na oběžnou dráhu.
Na konci prvního letového dne se posádka pokusila o spojení s kosmickou stanicí Saljut 6, při tom však došlo k poruše kontaktního systému. Ten se ani po nesčetných restartech nepodařilo zprovoznit, a tak posádka Sojuzu 23 následně dostala příkaz k ukončení mise. Výprava se tedy zkrátila na pouhé dva dny, během kterých posádka lodi vykonala celkem 22 obletů Země.
Meteorický roj Orionidy patrí medzi najznámejšie a pravidelne pozorované meteorické roje jesennej oblohy. Každoročne v druhej polovici októbra ponúka pozorovateľom možnosť sledovať rýchle meteory, ktoré vznikajú pri vstupe drobných prachových častíc z legendárnej Halleyho kométy do zemskej atmosféry.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek
Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251.
Malá slovní hříčka uvádí dnešní pozvánku k pozorování zákrytu hvězdy planetkou. Vzhledem k velikosti tělesa a předpokládané přesnosti předpovědi jižně od Karlových Varů, Prahy, Pardubic a Opavy není čas na výmluvy, ale na přípravu dalekohledů, kamer, stopek, případně evscopů. A ještě přidat chuť lehce si přivstat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Kvazary jsou bez nadsázky nejnebezpečnějšími objekty ve vesmíru. Skrývá se za nimi obrovská černá díra vážící bezmála milióny sluncí, která se dále krmí. Některé dosahují hmotností celých galaxií. Toto monstrum se překrmuje tempem, že nestíhá všechen materiál na sebe nabalovat, a tak ho díky své rotaci vystřeluje přes rotační póly rychlostmi blízkými rychlostmi světla ve formě “jetů”. Spolu s materiálem o teplotách miliónů stupňů, který kolem ní rotuje ve tvaru obrovského disku, patří mezi nejjasnější objekty ve vesmíru. Můžeme je pozorovat miliardy světelných let vzdálené - doslova napříč celým pozorovatelným vesmírem.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2026 Ing. Antonína Švejdu za jeho celoživotní badatelskou, publikační a popularizační činnost v oblasti historie astronomie a přístrojové techniky. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 17. října 2026 ve 12:15 na 36. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře. Následovat bude přednáška laureáta.
Druhý ročník Tatra Astro Summitu nadviazal na úspešný štart v minulom roku. V dňoch 5. až 9. októbra odzneli príspevky z oblasti stelárnej astronómie, fyziky Slnka, astrofyziky vysokých energií, ako aj prístrojovej techniky a metód spracovania dát. Prezentácie zahŕňali pozorovania na rôznych vlnových dĺžkach, pokročilé numerické modely a ich kombináciu.
Další články »
